Úvod

V současnosti k nejčastějším profesionálním onemocněním patří poškození muskuloskeletálního systému (MSs). Jsou charakterizována častým opakováním stejných pracovních pohybů s nároky na pohybovou koordinaci a smyslovou kontrolu. Jde o dlouhodobě vykonávanou práci ve vynuceném pracovním tempu s nadměrným statickým zatížením, jednostranným přetížením končetin ve vynucených pracovních polohách (Tureková, 2015). Zdravotnictví je sektor s vysokým rizikem poškození muskuloskeletálního systému. Příčiny poškození mohou souviset s nevědomostí, absencí dovednosti nebo jejich kombinací v prevenci ergonomických rizik. Na tuto skutečnost poukázal Lukáč (2019), který popisuje, že zdravotničtí pracovníci mají deficity vědomostí a dovedností v oblasti ergonomie a kinetiky. U sester absentují dovednosti ve využívání podpůrných zařízení, která eliminují nadměrnou fyzickou zátěž a možné poškození MSs. Autor se ztotožnil s názory více odborníků a uvádí, že zdravotničtí pracovníci mají problémy s využitím principu páky, tření a setrvačnosti při ošetřování pacientů. Na deficity v daném segmentu práce upozorňují Lajdová, Botíková, Tomíková (2020). Uvádějí, že 60 % sester hodnotí své povolání jako fyzicky náročné. Paradoxně výsledky jejich průzkumu prokázaly, že sestry nevyužívají poznatky z ergonomie při manipulaci s pacientem. MSs podle Gómez-Galán, Péres-Alonso, Carreo-Felle et al. (2017) jsou považovány za nejběžnější zdravotní problémy mezi pracovníky v Evropské unii. Finský institut pracovního zdraví (FIOH) považuje MSs za nejčastější onemocnění související s prací, přičemž zdůrazňuje, že největšímu riziku poškození je vystavena záda. Prevence MSs zahrnuje analýzu práce a určení rizikových faktorů. Moderní metody posouzení dysfunkce posturální stability determinují potřebu včasných preventivních intervencí. Jednou z metod rychlého posouzení celkového držení těla během práce je metoda Rapid Entire Body Assessment (REBA). Zohledňuje zatížení celého těla při manipulaci s břemenem. Metodika spočívá v komplexním posouzení držení těla (pracovních poloh), které je rozděleno do dvou skupin A a B (Hlávková, Valečková, 2007). Skórování držení těla ilustruje Tab. 1 a Tab. 2.

Tab. 1 Skóre pracovních poloh – skupina A (Zdroj: Lukáč, 2019)

Tab. 2 Skóre pracovních poloh – skupina B (Zdroj: Lukáč, 2019)

Metoda REBA se považuje za nástroj ergonomické analýzy pro biomechanické a polohové zatížení jednotlivých částí těla. Celkové REBA skóre vykazuje ergonomické riziko MSs a naléhavost nápravných intervencí.

Cíl

Uskutečnit rychlé posouzení dysfunkce posturální stability u vybraných intervencí zdravotnických pracovníků metodou REBA. Identifikovat riziko poškození a potřebu intervencí k eliminaci rizika MSs.

Soubor a metodika

Objektem posouzení byly 4 osoby. Dvě sestry poskytující standardní ošetřovatelskou péči na geriatrickém oddělení a dva zdravotničtí záchranáři posádky záchranné zdravotnické služby. Použili jsme metodu přímého pozorování při manipulaci s pacienty. Posturální stabilitu a potenciální poškození MSs jsme posoudili metodou REBA u sester při třech intervencích.

  • překládání pacienta z transportní postele na postel v pokoji
  • překládání pacienta z postele na transportní vozík
  • otáčení pacienta na posteli při výměně ložního prádla.

U zdravotnických záchranářů jsme posturální stabilitu posuzovali u srovnatelných intervencí:

  • překládání pacienta ze země na lůžko
  • překládání pacienta z postele na transportní lůžko
  • překládání pacienta z postele na transportní sedačku.

Metodiku skórování držení těla – pracovních poloh ilustrují Tab. 1 a Tab. 2.

Výsledky a diskuse

Tab. 3 Skóre REBA u sester

Analýza posturální aktivity prokázala vysoké skóre ergonomického rizika u dvou intervencí: překládání pacienta z transportní postele na postel v pokoji (8–10) a otáčení pacienta na posteli při výměně ložního prádla. Výsledky REBA dokazují potřebu přijmout preventivní opatření v rámci edukace posturální stability co nejdříve. Skóre REBA bylo velmi vysoké při překládání pacienta z postele na transportní vozík, což signalizuje vysoké riziko poškození MSs. Skóre rizika (10–15) si vyžaduje okamžité intervence k eliminaci rizika poškození MSs.

Tab. 4 Skóre REBA u zdravotnických záchranářů

Výsledky posouzení posturální aktivity zdravotnických záchranářů u tří vybraných intervencí (Tab. 4) dosáhly velmi vysokého skóre (10–15). Toto zjištění evokuje potřebu přijetí operativních opatření v ergonomii práce. Konstatujeme horší výsledek a vyšší riziko poškození MSs u zdravotnických záchranářů ve srovnání se sestrami. Výsledky posouzení tří nejčastějších intervencí prokázaly existenci ergonomického rizika a potřebu přijetí opatření ke snížení rizika poškození zdraví. Je možné souhlasit s Matouškem (2011), který uvádí, že zvedání, posouvání, tahání, nošení nebo přemísťování břemen přináší s sebou riziko poškození zdraví. Na ergonomická rizika během manipulace s pacientem upřeli pozornost Jong, Bos (2014). Za nejčastěji se vyskytující rizika považují zvedání, tlačení, nepřirozené polohy, opakované polohy, dlouhé stání a sezení. Příčiny vidí v nedostatečné odborné přípravě a ve špatném ergonomickém designu. Podle publikovaných výstupů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA, 2007) může ruční manipulace s břemeny, absence posturální stability jako ergonomické riziko, způsobovat kumulativní poruchy MSs projevující se bolestmi zejména v křížové oblasti. Ve zdravotnictví přisuzujeme vysokou prioritu poznání a uplatňování ergonomických principů. Cílem by mělo být minimalizovat vliv kumulativních faktorů, které mohou mít negativní dopad na fyzické zdraví. Nacházíme soulad mezi našimi výsledky a názorem Popaďákové, Rimárové, Kaňukové (2023). Popisují, že objektivní posouzení dysfunkcí posturální stability dostupnými metodami je validní hodnocení přítomnosti ergonomických rizikových faktorů. Výsledky posouzení upozorňují na to, že pracovníkovi hrozí rozvoj nerovnováhy pohybového aparátu, a proto se muskuloskeletální poškození stává bezprostřední realitou. V rámci prevence akceptujeme názor Valkoviče (2012). Uvádí, že kvalitní prevence poškození spočívá ve využívání kognitivních pohybových strategií. Jejich podstatou je vědomé myšlení na každý pohyb, což umožňuje vyhnout se realizaci více činností najednou. Takovou pohybovou strategii je možné zafixovat v motorické paměti.

Závěr

Řešení problematiky poškození muskuloskeletálního systému dostupnými metodami si vyžaduje multidisciplinární přístup. Navrhujeme zavedení komplexního systému prevence rizik, aplikaci vhodných metod a zavedení správné praxe v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Implementaci ergonomických principů, posturální kontrolu považujeme za postup identifikace ergonomických rizik. Jejich analýza, realizace řešení a následné vyhodnocení efektivity přijatých opatření může významně redukovat počet MSs.

Autorka: prof. PhDr. Mária Kilíková, PhD., MPH

Seznam bibliografických odkazů

GÓMEZ-GALÁN M.- PÉREZ-ALONSO J.- CALLEJÓN-FERRE ÁJ.et al. Musculoskeletal disorders: OWAS review. Ind Health. 2017 Aug 8;55(4):314 337. doi: 10.2486/indhealth.2016-0191. Epub 2017 May 9. PMID: 28484144; PMCID: PMC5546841.

HLÁVKOVÁ, J. - VALEČKOVÁ, A. 2007. Ergonomické checklisty a nové metody práce při hodnocení ergonomických rizik. Praha : Státní zdravotní ústav, 2007. s. 91. ISBN 978-807071-289-4.

LAJDOVÁ, A.- BOTÍKOVÁ, A.-TOMÍKOVÁ, E.2020. Ergonómia v praxi sestier. Ergonomics in the practice of nurses. In Slovak journal of health sciences: časopis v oblasti výzkumu zdraví, zdravotního stavu a léčby chronických onemocnění. Trnava, 2020, 11(1), 151-157. ISSN 1338-161X.

JONG DE, T. - BOS, E. 2014. Súčasné a vznikajúce problémy v sektore zdravotnej starostlivosti vrátane domácej a komunitnej starostlivosti. [online].2023[cit:2023-11-14]. Dostupné na internete: https://osha.europa.eu/sites/default/files/224584edb849635fe994a99e57b11ba6

LUKÁČ, E. Fyzická záťaž v povolaní sestra špecialistka jako člen multidisciplinárneho tímu záchrannej zdravotnej služby a sestry při lôžku, diplomová práca. Rožňava : Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety, 2019, 94s.

MATOUŠEK, O. 2011. Jak na bremená. Praha : Výskumný ústav bezpečnosti práce. ISBN 978-80-86973-53-1.

OSHA – Európska agentúra pre bezpečnosť a ochranu zdravia při práci. 2007. Nebezpečenstvá a riziká spojené s ručnou manipuláciou s bremenami a pracovisku. Facts 73,. ISBN 1725-7085.

POPAĎÁKOVÁ, J.- RIMÁROVÁ, K.- KAŇUKOVÁ, L. 2023. Výskyt a príčiny ochorení pohybového aparátu. In Prohuman [online].2023[cit.2023-11-08]. Dostupné na internete: https://www.prohuman.sk/zdravotnictvo/vyskyt-a-priciny-ochoreni-pohyboveho-aparatu

TUREKOVÁ, I. Využitie nových metód při hodnocení ergonomických rizík. [online].2015[cit. 2023-11-09]. Dostupné na internete: Edukacja_Technika_Informatyka-r2015-t-n2(12)-s136-141.pdf/Edukacja_Technika_Informatyka-r2015-t-n2(12)-s136-141/Edukacja_Technika_Informatyka-r2015-t-n2(12)-s136-141.pdf)

VALKOVIČ, P. Posturálna instabilita, poruchy chôdze a pády při Parkinsonovej chorobe. In Česká a slovenská neurologie, neurochirurgie. 2012; 75/108(2): 141-151.