Předložený sborník v PDF je výsledkem mezinárodní vědecké konference „Ekonomika a řízení ve zdravotnických a sociálních službách“, která se konala v Praze 18. dubna 2013.
EDITORIAL
Předložený sborník je výsledkem mezinárodní vědecké konference „Ekonomika a řízení ve zdravotnických a sociálních službách“, která se konala v Praze 18. dubna 2013 za podpory Vysoké školy aplikované psychologie v Praze, Fakulty sociálních věd Univerzity sv. Cyrila a Metoděje v Trnavě, Vysoké školy zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě a Společnosti pro rozvoj sociální práce. Konference navázala na tradici předchozího roku, a rozšířila svůj pohled od finanční gramotnosti a vzdělávacích souvislostí k celospolečenskému pohledu na otázky zdravotnictví a sociální práce.
Publikace je zaměřena především na problematiku ekonomiky a řízení ve zdravotních a sociálních službách, rozšířené o psychologické aspekty zdravotnictví, sociální péče a ekonomického a organizačního zabezpečení subjektů, které v této sféře působí. Řešeny jsou rovněž vlivy společenského kontextu, které mají na sledovanou oblast zásadní vliv a odráží se v souvisejících socioekonomických tématech současné společnosti (např. bezdomovectví, finanční gramotnost aj.), s možností omezování jejich negativního působení na život jedince, rodiny, komunity i celé společnosti.
Organizace, které se zabývají poskytováním zdravotních a sociálních služeb, tvoří složitý a vnitřně nesourodý soubor. Mnohé z nich fungují na obchodní bázi jako podnikatelské subjekty, jiné zařízeními s obecně prospěšným charakterem, další mají veřejnoprávní či státní charakter, liší se svou velikostí i komplexností, úkolem a postavením v systému i rozsahem poskytovaných služeb. Existující mix je výsledkem historického vývoje, v němž se uplatňovaly různé názory na existující, i postupně se utvářející potřeby.
Tak, jak se utvářelo poznání hodnoty lidského života pro moderní společnost, potřeba jeho ochrany a záchrany si vynutila zřízení specializovaných institucí, schopných poskytnout potřebnou péči, založenou na poznání lékařských a sociálních věd. Ve vyspělých zemích se postupně vytvořeny víceméně komplexní systémy, institucionálně zajišťující tyto potřeby.
Společnost přijala jako důležitou součást ochrany lidského života i ochranu základních sociálních práv člověka. Následovalo postupné vytváření institucí, které by tuto ochranu zabezpečily. Ve vyspělých zemích se vytvářela kombinace veřejných i soukromých zařízení, která dohromady tvořila síť, usilující o pokrytí společenské potřeby.
Otázkou současnosti se stává ekonomická stránka problému. Nejčastěji se setkáváme s tvrzením, že zdravotnictví a sociální služby jsou prostě nutným společenským nákladem (občas s podtextem „nutné zlo“), na kterém lze z ekonomického pohledu snáze šetřit. Tento přístup zcela přehlíží ekonomický význam obou odvětví, kterému proto věnujeme samostatnou kapitolu. Domníváme se, že uspokojují nejen významné potřeby moderní společnosti, a přispívají k růstu bohatství společnosti (měřeno například hrubým domácím produktem), ale působí také do jisté miery proticyklicky, což je v dobách panující ekonomické krize významný faktor.
Řízení v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb nestojí jen před výzvami danými charakterem těchto odvětví a „společenskou objednávkou“ – požadavky společnosti založenými na stavu jejího sociálního a ekonomického vývoje. Managementy jsou zde konfrontovány se všemi problémy řízení ekonomických subjektů.
Moderní podnikání vyžaduje stále nové tvořivé přístupy, které by naplnily soustavně rostoucí očekávání potenciálních zákazníků a klientů, které by uspěly v podmínkách soustavně rostoucí konkurence. Tyto trendy se nemůžou vyhnout žádnému odvětví, žádnému segmentu trhu. Vyplývají ze samé podstaty civilizace a z podstaty podnikání. Jejich současná dynamizace je produktem vytváření kvalitativně nové propojené světové ekonomiky – procesu označovaného jako globalizace. Stávající krize pak tento proces jen prohlubuje.
Procesy globalizace přitom nemají vliv pouze na samo podnikání. Ovlivňují naše životy a jejich kvalitu po všech stránkách. Dotýkají se celkových společenských poměrů, jejich projevy nacházíme v ekonomice, politice, mají svůj vliv i na náš soukromý život – ať už si to připouštíme nebo ne. Orientovat se v tomto prostředí se všemi jeho geografickými, politickými, kulturními, ekonomickými a jinými problémy není jednoduché. Ještě náročnější je najít si v tomto složitém prostředí vlastní cestu, uchovávající vlastní identitu subjektu a umožňující jeho koexistenci s jinými subjekty na partnerské bázi. Právě k tomu slouží strategie. Ta osobní, ale stejně tak i rodinná, národní jako evropská, politická jako ekonomická, podnikatelská, o vojenských raději nemluvě.
Krizový vývoj, který po finančním sektoru zasáhl na sklonku minulého desetiletí i další výnamná odvětví světové ekonomiky a přerostl postupně v globální ekonomickou krizi, jen podtrhuje význam strategického řízení, nutnost systémových přístupů jak ke tvorbě strategie, tak ke zkoumání rizik, která jsou s každou strategií nedílně spjata. Právě tyto skutečnosti budou vyžadovat podstatné zlepšení kvality všech úrovní ekonomického řízení. I když se mnohí domnívají, že krize je již za nami, neznamená to, že bychom se snad vrátili k výchozímu bodu. V životě není návratu. Kríze, ale nejen ona, sepíše celý dlouhodobý vývoj, který k ní vedl, nemůže zůstat bez vlivu na budoucnost. Vytvořily se nové podmínky, přetrvávající nejistoty vyžadují nově se orientovat v celé situaci. Kríze přinejmenším nahlodala, když ne přímo zbourala, dosud systém. Vytvořila – obrazně řečeno – brownfield, na kterém vyroste nový systém, se svými kvalitami překonávajícími stávající problémy a současně rodícími problémy nové.
Zejména Evropa je dnes ohrožována další vlnou krize, označovanou jako „dluhová krize“, silně zasahující i vyspělé země eurozóny, z nichž se postupně přelévá do dalších zemí Evropské unie a ohrozuje další vývoj v globálním měřítku. Koneckonců, nevyhýbá se ani naší zemi. V této situaci je potřeba orientace a nalézání nových řešení zvláště výrazná. Strategie může být efektivním nástrojem v tomto hledání.
Nová situace, která navíc není konečným stavem, vyžaduje hled na ostatní. Konkurence není pouhý souboj predátorů, i když si ji tak mnohí představují. Je to hledání nových cest naplňování potřeb a přání zákazníků a klientů. Staré metody, zejména prodej samotných surovin, přeprodávání produktů a tendence k restauraci bezmála feudálně roztříštěných autarkních ekonomik, uzavřených v úzkých regionálních hranicích, jsou překonány. Chtěli mít v budoucnosti úspěch, musíme zlepšovat nejen naši ekonomiku zásadní modernizací, která se nemůže omezit pouze na technologickou inovaci, ale také naše celkové chování. Musíme změnit nejen naše podniky, ale i naše národní instituce a vztahy mezi lidmi.
Toho nelze dosáhnout bez úzké spolupráce různých účastníků tohoto procesu, počínaje vládní úrovní, přes regiony, obce, až po podnikatelské subjekty a jednotlivce. Je třeba mít na paměti, že tento proces má své politické, ekonomické a sociální konsekvence. Proto je nezbytné pevně a opatrně jej koordinovat. Existují dvě základní cesty, jak se s tímto problémem vypořádat. Buď totalitní diktatura, nebo pluralitní demokracie, hledající konsensus a kompromis. Protože je první cesta nepřijatelná (nejen z důvodů humánních, ale i čistě ekonomických), je nutno řešit otázku, jak zvládnout demokratickou cestu ve stávajících podmínkách. Tato otázka má zvláštní význam pro tzv. „nové“ ekonomiky střední a východní Evropy, kde existují problémy omezených kapitálových zdrojů a silné potřeby optimalizace celého procesu.
Budoucnost podnikání si lze jen těžko představit bez úsilí o udržitelnost rozvoje. To je třeba chápat nejen v dosud nejrozšířenějším smyslu jako otázku přírodních zdrojů a ochrany přírodního prostředí. Musíme dospět k podstatně komplexnějšímu přístupu, který vedle výše zmíněných oblastí zahrne i udržitelnost ekonomickou a sociální. Nebezpečí hlbokých, dlouhodobých otřesů ekonomických a sociálních může zásadním způsobem poškodit podnikatelské prostředí. Proto je nutné podnikat s ohledem na tyto skutečnosti. Přitom nejde a nemůže jít o snahu jakoukoli formou zakonzervovat stávající stav. Naopak, jen nové nastartování inovačních procesů může otevřít cestu k tomuto cíli.(1)
To je výzva pro využití principů strategického řízení na všech úrovních popsaného procesu. Právě strategie jednotlivých účastníků (a jednání ve shodě s nimi) mohou dát ostatním potřebné informace o jejich záměrech a cílech, zajistit jim určitou míru bezpečnosti a navigace, posilující seriózní konkurenční chování.
Vytváření strategií patří k nejtvořivějším oblastem lidské činnosti. Vyžaduje mnoho znalostí, ale ani ty nestačí. Neobejde se bez invence a fantazie, bez představivosti, bez schopnosti najít nová efektivní řešení. Je odtud blízko k otázkám o samé podstatě našeho bytí, o poznávání skutečnosti, která nás obklopuje a jejíž jsme součástí. Řešení strategických otázek však vyžaduje současně mnoho pokory. Bez ní by jen těžko mohly vznikat tak různorodé přístupy, byla by ohrožena diverzita a tím nepřímo i budoucnost lidstva.
Řešení problematiky zdravotně postižených a sociálně znevýhodněných jedinců i skupin obyvatelstva je neoddělitelnou součástí procesu humanizace a demokratizace současné české společnosti. pomoc i péči pro život potřebují.
Diskutována byla i skutečnosti, že lidem chybí základní znalosti, dovednosti a hodnotové postoje k hospodaření s financemi. Ty jsou nezbytné k tomu, aby občan zajistil sobě i své blízké z po finanční a existenční stránce v dnešní komplikované době. Souhrnně je tato schopnost nazývána finanční gramotnost.
Diskutované problémy jsou v publikaci řešeny zejména z hlediska ekonomického. Pozornost je však věnována i právním, sociálním a psychologickým aspektům, zvláště pokud jde o řízení zdravotních a sociálních subjektů s ekonomickými dopady na jedince i celou společnost. Věříme, že prezentovaná témata přispějí k hlubšímu porozumění.
Editoři
OBSAH
Strategie a financování organizací zdravotnictví a sociálních služeb Karel Preuss
Reflexe globální hospodářské krize a její vliv na zabezpečování zdravotní a sociální péče v ČR Miroslav Kollár, Zuzana Pačesová
Evropský sociální model v ohrožení Jaromír Řezáč
Strategické výhody společenské odpovědnosti firem ve vztahu k sociálním službám Jitka Nesnídalová
Ekonomické problémy současné rodiny a pomoc sociálních služeb Jiří Tůma, Alena Tůmová
Změna odvodové reformy na Slovensku a její důsledky Michal Imrovič
Řízení hlavních, manažerských a podpůrných procesů v zařízeních sociálních služeb Mária Kovalová
Management v sociální práci a sociální management v praxi sociálního pracovníka – komparace a teoretické vymezení Milan Schavel
Ekonomika a řízení neziskových organizací Jaroslava Kmecová
Postavení manažera v zařízení sociálních služeb Monika Kočkinová, Eva Musilová
Sociální pracovník v managementu paliativní péče Eva Grey
Management ošetřovatelské péče o seniory v zařízeních sociálních služeb Musilová Eva, Kočkinová Monika
Znalostní management klíč k úspěchu organizací Marta Vaverčákková, Jana Keketiová, Zuzana Polakovičová
Trénink manažerských kompetencí Štefan Mezihorský
Teambuilding jako metoda ve zdravotních a sociálních službách Soňa Hermochová, Eva Drlíková
Psychologické aspekty péče a přístupu k jedinci se zdravotním znevýhodněním Peter Slovák
Kompetence finanční gramotnosti u starší populace Jaroslava Pavelková
Diagnostika v práci sociálního pracovníka, prognóze demografického vývoje a směřování sociálních služeb Marta Vaverčáková, Jana Keketiová
Dobrovolná činnost jako relevantní součást odborné přípravy vysokoškolských studentů Fakulty sociálních věd UCM v Trnavě Silvia Dončevová
Postoje studentů sociální práce vůči chudým Peter Vansač, Radoslav Michel
Kritické faktory sociálně – ekonomického zabezpečení fyzických osob s úvěrem David Mareš
Migrace za prací ze Slovenska jako pečovatel/chůva seniorů v Rakousku Silvia Kozoňová
Je vytvoření jedné zdravotní pojišťovny na Slovensku správným krokem? Martin Švikruha
EKONOMIKA A ŘÍZENÍ VE ZDRAVOTNÍCH A SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH Sborník z mezinárodní vědecké konference Vydavatel: Vysoká škola aplikované psychologie, s.r.o. Vědecký redaktor: Doc. Ing. Roman Zuzák, CSc. Recenzenti: Prof. PhDr. Václav Furmánek, DrSc. RNDr. Jaroslava Fišerová, CSc. Editoři: PhDr. Karel Preuss, CSc. Doc. RNDr. Jaroslava Pavelková, CSc.
Místo vydání: Praha Rok vydání: 2013 ISBN 978-80-87871-00-3
(1) Významný přínos k tomuto pojetí představuje článek dvou významných amerických autorů PORTER, M. E.; KRAMER, M. R. 2011 Creating Shared Value. In Harvard Business Review, January-February 2011, pp. 63-77. ISSN 0017-8012, zčásti reflektující starší článek Bila Gatese (GATES, B. 2008 How to Fix Capitalism. In Time, 8/11/2008, Vol. 172 Issue 6. p. 40-45, ISSN 0040-78) (2) ČERNÁ, M. Zdravotně postižení a multikulturní tolerance. In Kapitoly z multikulturní tolerance. Praha : Člověk a jeho práva, 2002, svazek 17,s. 58-64. ISBN 80-902345-5-9.