Předmluva V. Hradecké dny sociální práce jsme se rozhodli věnovat tématu „Posuzování životní situace“. Důvodů bylo několik. Za prvé jsme chtěli navázat na předchozí IV. Hradecké dny, které byly věnovány tématu „Sociální práce mezi pomocí a kontrolou“, a kde z řady příspěvků vyplývalo, že jeden z klíčových momentů, kdy je třeba velmi citlivě balancovat mezi symetrickým a asymetrickým přístupem vůči klientkám a klientům, je právě fáze „posuzování“ jejich životní situace. Vedle toho se stalo jedním ze stěžejních témat předchozích Hradeckých dnů téma možnosti ovlivňování zadavatelů (politiků, zaměstnavatelů atd.) ze strany sociálních pracovnic a pracovníků, a tak jsme se rozhodli jednu ze sekcí věnovat tématu „posouzení“ v kontextu společenské zakázky. Za druhé nás oslovil článek Pavla Navrátila z Katedry sociální politiky a sociální práce Fakulty sociálních studií v Brně, který vyšel v časopise Sociální práce/Sociálna práca (1/2007) a věnoval se právě „posouzení“ životní situace. Jedná se sice pouze o úvod do problematiky „posouzení“, nicméně pro nás přinesl dva hlavní impulsy. Jednak upozorňuje na velmi malou pozornost, která je věnována tomuto tématu. To pro nás znamenalo výzvu, protože jedním z cílů Hradeckých dnů je přispívat k teorii sociální práce a zprostředkovávat nové teorie či pohledy i našim studentkám a studentům. A jednak jsme si položili otázku, jak to vypadá v České republice (a samozřejmě i v dalších zemích, jako jsou především Slovensko a Polsko) s preferencí kvantitativní či kvalitativní strategie „posouzení“. Vnímáme určitou dualitu či oddělenost obou těchto strategií v praxi sociální práce a napadlo nás, že by mohlo být zajímavé zprostředkovat dialog mezi zastánkyněmi a zastánci obou strategií, případně dojít skrze diskuzi k rizikům, či naopak výhodám obou strategií „posuzování“.
Třetím podnětem byla nepřetržitá diskuze okolo standardů kvality sociálních služeb, kde jsou pro řadu poskytovatelů sociálních služeb největším oříškem právě standardy 2, 3, 4 a 5, které s problematikou „posuzování“ velmi úzce souvisí.
Hlavní referát, přednesený Pavlem Navrátilem na téma „Pravda v posouzení životní situace“, se ukázal být ideálním úvodem do problematiky „posouzení“, protože prezentoval klíčové dilema tohoto procesu. Zabýval se dvěma úhly pohledu na „posouzení“, a to pohledem objektivistickým, který se vyznačuje důrazem na pravdu a vírou v existenci objektivní reality, v kontrastu s pohledem konstruktivistickým, který naopak upozorňuje na sociální konstrukci reality a pluralitu pravd. V oblasti sociální práce toto dilema reprezentují například následující otázky: Měli by sociální pracovnice a pracovníci v rámci procesu „posouzení“ figurovat jako expertky či experti na situaci, nebo je rozhodující pohled klientky či klienta? Které metody „posouzení“ je vhodné volit – standardizované či kvantitativní, nebo kvalitativní založené na hloubkových rozhovorech s klientkami a klienty? Je „posouzení“ konečný proces, logicky následovaný rozhodnutím, nebo se jedná o nepřetržitý proces reflektování sociální situace? Nicméně zásadním přínosem příspěvku Pavla Navrátila nebylo nastolení těchto otázek, ale snaha převést je z jazyka dilemat či konfliktu do jazyka smíření či koexistence. A v tomto duchu se nesla i řada dalších příspěvků a diskuzí konference, které ukázaly, že nemusí nutně existovat jeden jediný správný způsob posouzení životní situace.
V rámci jednotlivých sekcí konference se jevila jako klíčová čtyři témata. Za prvé se ukázalo, že mezi zúčastněnými neexistuje shoda ohledně užívání jazyka, kdy pro řadu z nich bylo sporné užívání termínu „diagnóza“, který asocioval objektivistický expertní přístup. Pro jiné se ukázal jako nevhodný termín „posuzování“, který jim také asocioval absenci klienta či klientky a na zhodnocení situace. Jiní preferovali užívání terminologie standardů kvality sociálních služeb skrze pojmy jako individuální plánování, dialog, vyjednávání či kontraktování. Tato situace jako by navozovala představu několika jazykových diskursů v rámci sociální práce, které lze pracovně označit jako jazyk medicínský či psychologický, jazyk akademický a jazyk sociálních služeb.
Za druhé se ukázala potřeba reflektovat v rámci „posuzování“ životní situace klientky či klienta genderové aspekty. Hlavní pozornost byla věnována otázce, nakolik jsou strategie klientek a klientů při formulování zakázky ovlivněny jejich genderem - respektive jejich genderovou socializací - kdy například muži mohou mít tendence potlačovat své emoční potřeby. To nás vedlo k nastolení dalších otázek: Jak řešit dilema mezi potřebou a zakázkou, pokud se liší? Měli bychom respektovat zakázku klienta/klientky, která nemusí odpovídat jeho/jejím potřebám?
Za třetí byla nastolena otázka užitečnosti standardizovaných metod „posuzování“. Jsou pomůckou sociálních pracovnic a pracovníků pro další rozhodování, nebo naopak omezují individuální přístup, který by mohli pracovnice či pracovník zvolit? Ukázalo se, že hodnocení standardizovaných procedur „posuzování“ se může lišit z hlediska zkušenosti sociálních pracovnic a pracovníků. Pro méně zkušené mohou sloužit jako užitečná pomůcka, zatímco více zkušení mohou představovat určitou ztrátu svobody při posuzování.
A konečně za čtvrté se ukázaly problémy s přístupem sociálních pracovnic a pracovníků k ovlivňování společenské zakázky. Nešlo ani tak o to, že by tuto zakázku neměli zájem ovlivňovat, ale spíše nejsou v tomto procesu považováni za rovnocenné partnery. Byly prezentovány příklady, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí nebere vážně připomínky sociálních pracovnic a pracovníků a preferuje stanoviska lékařů jako větších expertů. Jednotlivé příspěvky nemusí ztělesňovat postoje editorů tohoto sborníku a opětovně vyzýváme čtenářky a čtenáře, aby si názor vytvořili sami. Radka Janebová, Martin Smutek (editoři), prosinec 2008 Obsah
Radka Janebová, Martin Smutek (editoři) Předmluva
I. „POSOUZENÍ“ V KONTEXTU SPOLEČENSKÉ ZAKÁZKY, TEORETICKÝCH KONCEPTŮ A VÝZKUMU
Pavel Navrátil Pravda v posouzení životní situace
Martin Smutek Intersubjektivita světa a posuzování životní situace
Štefánia Kövérová Koncepcie vzťahu jednotlivca a spoločnosti ako imanentná súčasť prístupov v SP k posudzovaniu životných situácií
Miroslav Kappl Vývojové modely sociální práce a jejich metafory
Jana Levická Sociálna diagnóza – jej premeny v čase
Elena Ondrušková Rodové hľadisko v sociálnej práci - sociálno onštruktivistická paradigma v posudzovaní životnej situácie klientiek /klientov
Radka Janebová Komparace postmodernistické perspektivy v sociální práci a „principu uvážlivé pomoci“ van der Laana s ohledem na proces „posouzení“ životní situace klientky/klienta
Beata Górnicka Rola klienta w diagnozowaniu jego sytuacji Ŝyciowej przez pracownika Socjalnego
Veronika Hanzalíková Diagnóza v behaviorálnom koncepte
Jiří Kučírek Důsledky vlivu „městského prostoru“ na životní situovanost jedince
Ľuba Pavelová Závislý klient sociálnej práce v kontexte spoločenskej objednávky
Jan Mandys Bezdomovectví v kontextu společenské zakázky
Alena Novotná Sociálne poradenstvo v kontexte spoločenskej objednávky
Jan Vrbický Vznik sociální služby jako výsledek dialogu odborníků
Jana Marie Havigerová, Radka Janebová Implicitní koncepty normality u pracovnic a pracovníků pomáhajících profesí
Tibor Vojtko Dilema normality v teorii a praxi pomáhajících profesí
II. DILEMATA, RIZIKA A METODIKY „POSOUZENÍ“ ŽIVOTNÍ SITUACE KLIENTEK A KLIENTŮ
Katarína Levická Riziká diagnózy v sociálnej práci
Klára Cozlová Posuzování životní situace z genderové perspektivy - TKI pro seniory a seniorky
Linda Sokačová Nenechte se diskriminovat a nedovolte to jiným. Právní poradenství a informační servis pro osoby diskriminované na základě pohlaví a věku
Lenka Vavrinčíková, Alžbeta Brozmanová Gregorová Hodnotenie v sociálnej práci – dilemy vo vzťahu k užívateľom/užívateľkám drog
Petra Balážová, Ľuba Pavelová Dilemy sociálnej práce v oblasti závislostí
Beáta Balogová Existencia suicidity seniorov žijúcich v domácom prostredí a rezidenciálnych Zariadeniach
Lýdia Lešková Činnosť sociálnych pracovníkov v rámci posudkového tímu pri posudzovaní sociálnych dôsledkov ťažkého zdravotného postihnutia
Soňa Chloupková Jak posuzovat životní situaci klienta v rámci sociálního šetření pro účely rozhodování o příspěvku na péči
Lenka Kvašňáková Posudzovanie životnej situácie ohrozených detí a ich rodín v Gateshead vo Veľkej Británii. Skúsenosti zo zahraničnej praxe
Josef Zita Druhovost případových studií v sociální práci (case study method)
Daniela Květenská Qui bono?
Martina Hrozenská, Milan Tomka Posudzovanie životnej situácie klientov a klientiek prijímaných do domova dôchodcov a do domova sociálnych služieb
Anna Kasanová Zmena intelektuálnej úrovne klientov – zmena kvality sociálnych služieb
Peter Brnula, Ladislav Vaska Supervízia ako nástroj pomoci sociálnemu pracovníkovi/pracovníčke pri dilemách posudzovania životnej situácie klienta/klientky
Emília Janigová Možnosti aplikácie alternatívnych trestov z pohľadu sociálnej práce
Zoja Koscurová Úloha sociálneho pracovníka pri práci s klientmi na základných školách v kontexte novej legislatívy
Lenka Haburajová-Ilavská Sociálna pomoc ako forma pri riešení kolíznej situácie občana
Daniel Dvořák, Martin Kaliba Efektivita náhradní rodinné péče v současné společnosti
III. MEZIOBOROVÝ WORKSHOP: PSYCHOLOGICKÉ, PRÁVNÍ, PEDAGOGICKÉ A EKONOMICKÉ ASPEKTY „POSUZOVÁNÍ“ ŽIVOTNÍ SITUACE KLIENTEK A KLIENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE
Stanislav Pelcák Klient z pohledu salutogeneze (Resilience a zvládání chronické nemoci)
Wiesław Sikorski Komunikacyjne znaczenie zachowań niewerbalnych w pracy socjalnej
Jan Lašek, Šárka Wiesenbergová Zjišťování úrovně morálního vývoje u dvou skupin dospívajících
Jana Faltusová Komunitní plánování sociálních služeb na Holicku
Marija Topic Social politcs of Republic Croatia for persons with disabilities
Monika Žumárová, Jana Tesková Pohled sociálního pedagoga na kvalitu života seniorů
Miroslav Mitlöhner Právní odpovědnost pracovníka sociálních služeb
Olga Sovová Judikatura Nejvyššího správního soudu ve věcech důchodových
Název: Posuzování životní situace v sociální práci Editoři: Mgr. Radka Janebová, Mgr. Martin Smutek Obálka a sazba: Mgr. Martin Smutek Rok a místo vydání: 2008, Hradec Králové Vydání: první Náklad: 250 Vydalo nakladatelství Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové jako svou 892. publikaci. ISBN 978-80-7041-419-4