Školní sestra jako součást komunitní péče v systému škol: narativní literární přehled

Po domově představuje škola druhé nejvlivnější prostředí v životě dítěte. Jelikož stále více dětí vstupuje do předškolních zařízení a škol se somatickými nebo duševními problémy, čelíme výzvě, aby jim byla poskytnuta zdravotní/ošetřovatelská péče přímo ve školním zařízení.

Myšlenka implementace pozice školní sestry se v České republice objevovala již několik dekád, ale nesetkávala se s politickou vůlí a podporou těch, kteří by ji mohli uvést do praxe.

V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století dětská terénní sestra pravidelně navštěvovala základní školy za účelem diagnostickým, dispenzárním, preventivním ak jejím hlavním úkolům patřilo zjišťování hmotnosti, výšky, orientační vyšetření zraku, moči, pravidelná fluorizace chrupu a pod. Pokud sestra zjistila nějaké anomálie, bylo dítě pozváno k dalšímu vyšetření k pediatrovi nebo odesláno na specializované pracoviště. Současnost přináší potřebu opětovného implementování odzkoušeného a úspěšného působení sester ve školách (Popovičová, 2021).

Během hledání a seznamování se s problematikou v domácích a zahraničních zdrojích jsme dospěli k názoru, že školní sestry jsou zdravotničtí profesionálové, mají širokou škálu klinických, sociálních a vzdělávacích kompetencí, kombinují ošetřovatelské zkušenosti a důvěryhodnost, přítomnost, diskrétnost, působí jako obhájce práv zdraví dětí. Ve srovnání s učiteli, sestry nehodnotí studijní výsledky, mohou tak prokázat vyšší míru empatie, péči a „nekritické přijetí“, což má pozitivní vliv na chování dětí a dospívajících při hledání informací. Školní sestry spojují děti různých věkových skupin s jejich rodinami a učiteli na jedné straně a službami zdravotní péče a veřejného zdravotnictví na straně druhé.

Novela školního zákona a zákona SR č.j. 576/2004 Sb. o zdravotní péči službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče ao změně a doplnění některých zákonů přinesla od září 2022 možnost působení školních sester v mateřských, základních, středních školách, ale i speciálních, spojených školách či odborných učilištích. Tento pilotní projekt bude realizován během dvou let a na nové posty je určena finanční částka z Plánu obnovy 3,4 milionu eur a školy z ní mohou čerpat v období od 1. září 2022 do konce srpna 2024. Nástupní mzda je 1100 EUR a sestry o pozici mají zájem. Školní sestra bude posuzovat zdravotní stav dětí, tělesný a duševní vývoj dětí a žáků, podávat léky, hodnotit epidemiologickou situaci, ošetřovat děti s cukrovkou, epilepsií a postižením, bude dělat screening, aby identifikovala u dětí zdravotní problémy, ale může také realizovat preventivní a poradenské aktivity v oblasti zdravé. Role školní sestry bude i osvětová, má pomoci při prevenci onkologických onemocnění, obezity či zubního kazu. Má také vést statistiky o úrazech dětí a žáků. S péčí školní sestry musí souhlasit rodič (MŠ SR, 2022).

Zdravotní péči ve škole upravuje § 10b novely zákona SR č.j. 576/2004 Sb. o zdravotní péči službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče ao změně některých zákonů: „Škola, v níž se poskytuje zdravotní péče, je povinná a) poskytovat zdravotní péči správně v souladu se standardními diagnostickými a terapeutickými postupy, b) vést zdravotní dokumentaci v rozsahu podle § 19 ods. 2, c) zajistit při poskytování zdravotní péče minimální materiálně technické vybavení.“

Metodologie

Literární zdroje a studie jsme vyhledávali v bibliografických databázích PubMed, Scopus, Web of Science, Questia with Full text podle klíčových slov v anglickém jazyce. Pro potřeby práce bylo analyzováno 37 literárních zdrojů. Při hlubším seznamování se se zdroji jsme stále nacházeli nové informační prameny a odkrývali další souvislosti a zkoumané problematiky a témata. Provedli jsme kritickou obsahovou analýzu 22 publikovaných článků, studií, knižních a elektronických zdrojů podle doporučení PRISMA zveřejněných zejména v National Association of School Nurses, The Journal of School Nursing a American Academy of Pediatrics, Council on School Health. Studie byly vyhledávány v období let 2008-2020. Literární review vychází z publikovaných výsledků mezinárodních výzkumů, národních akčních strategií, národních plánů. Do souboru pro analýzu studií a výzkumných prací, které se zabývají tématem školního ošetřovatelství, školními sestrami, byly zařazeny studie, uvedené v tab.1. Soubor obsahuje celkem dvaadvacet studií publikovaných převážně v anglickém jazyce, část v polštině, němčině a ve slovenském jazyce. Při vyhledávání a analýze dostupných zdrojů k tématu školních sester jsme se nejprve seznámili s primárními zdroji, které jsme použili do teoretického rámce. Školní sestra je ve zdrojích v českém jazyce „staronový“ pojem, nenašli jsme větší množství publikovaných výstupů s výjimkou příspěvků doc. Boledovičové a kolegyň působících na Fakultě sociálních věd a zdravotnictví Univerzity Konstantina Filozofa v Nitře. Primární literární zdroje jsme čerpali z publikací v anglickém jazyce.

Tabulka Nr. 1 Literární přehled

KOMUNITNÍ OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE VE ŠKOLÁCH

Školní zdravotní péče byla v USA zavedena již na začátku 20. století. První školní sestra, Lina Rogers, byla jmenována v roce 1902 a zajišťovala péči pro 8671 studentů ve čtyřech samostatných školách v New Yorku. Její úspěchy ve snižování počtu absencí u studentů vedly k přijetí dalších 12 sester (American Academy of Pediatrics, Council on School Health, 2016). V USA působilo 132 300 školních sester na plný nebo částečný úvazek (Selekman, 2013).

Ve Finsku nebo v Polsku je školní sestra již několik let samozřejmostí. Polsko zavedlo do škol sestry v letech 1992 až 2002, čímž vytvořilo model školní zdravotní péče. Polské sestry tak významně ovlivnily kvalitu programů v rámci projektu Školy podporující zdraví. V roce 2000 přijala země osm národních standardů pro zkvalitnění a sjednocení činnosti sester: „Standard praxe školní sestry“ (Boledovičová et al., 2009; Popovičová, 2021).

Zejména v angloamerických a skandinávských zemích působí školní sestry, dohlížejí na děti a teenagery ve všech záležitostech týkajících se zdraví. Systematickým vyhledáváním literárních zdrojů jsme se zaměřili na identifikování všeobecného popisu úkolů školních sester. K ústředním oblastem povinností patří: přímá ošetřovatelská péče v případě úrazů, mimořádných událostí, akutních nebo chronických chorob; péče o děti se speciálními potřebami; prevence, podpora zdraví a výchova ke zdraví; hodnocení zdravotních problémů a potřeb, vytváření zdravého a bezpečného školního prostředí; komunikace, spolupráce a zprostředkování; podpora učitelů a ostatních zaměstnanců školy; dokumentace a výzkum (Schmitts, Görres, 2012).

Je možné vyvodit závěr, že oblasti odpovědnosti školních sester jsou v zemích do značné míry totožné. Mnohé výzkumy signifikantně dokazují snížení absence ve školách, kde působí školní sestry a školní zdravotní péče. Sestry získaly samostatnost, historicky nastal posun v úkolech k výraznému rozšíření rozsahu aktivit (Schmitts, Görres, 2012).

Školní sestra má rozhodující úlohu při poskytování komplexních zdravotnických služeb dětem konkrétních věkových skupin. Roste počet dětí, které přicházejí do výchovně vzdělávacích institucí s chronickými zdravotními problémy vyžadujícími monitoring zdravotního stavu a péči během školního dne (Murray, 2008).

Národní asociace školních sester v USA definuje školní ošetřovatelství jako: "specializovanou praxi profesionálního ošetřovatelství, která zvyšuje blahobyt, akademický úspěch a celoživotní úspěchy studentů. Za tímto účelem školní sestry podporují zdraví a bezpečnost studentů; poskytují intervence v souvislosti s jejich skutečnými nebo potenciálními zdravotními problémy" (0). Tato definice byla přijata Radou ředitelů Národní asociace školních sester v USA v roce 1999.

Školní sestry poskytují intervence a péči při akutních a chronických onemocněních, úrazech a mimořádných událostech, přenosných chorobách, obezitě, užívání a zneužívání návykových látek, těhotenství dospívajících, duševním zdraví, výživě a sexuálně přenosných infekcích (Murray, 2008).

Návrh na zavedení školních sester ve Slovenské republice předložila do parlamentu v roce 2017 nezařazená poslankyně Národní rady SR Zuzana Zimenová v návrhu novely školního zákona. Učitelé podle Zimenové nemají potřebné kompetence k realizaci výkonů zdravotní péče, které je třeba u žáků s různými chronickými chorobami provádět během dne, nejednou i během vyučovací hodiny (SK SaPA, 2017). Až do roku 1989 ve Slovenské republice fungovala Školní zdravotní služba, kterou poskytovali dětští lékaři a dětské sestry. Prováděli očkování, každoroční prohlídky žáků, hodnotili duševní vývoj, chování žáků, sledovali nemocnost dětí, monitorovali hygienu školního prostředí a úroveň školního stravování (Boledovičová et al., 2006; Popovičová, 2021). Boledovičová et al. ve svém výzkumu, který realizovali v roce 2006 v Nitře a v Prešově zjistili, že až 89% respondentů vyjádřilo potřebu implementovat pozici školních sester a rovněž 89% respondentů bylo spokojeno s návrhem náplně práce školní sestry, který respondentům předložili.

Narůstá výskyt chronických chorob nejen u dospělých, ale také u dětí a mládeže. V roce 2010 mělo v USA 215 000 lidí mladších dvaceti let diagnózu diabetu. Prevalence potravinových alergií u dětí mladších osmnácti let se zvýšila z 3,4% v letech 1997-1999 na 5,1% v roce 2009-2011. V průměru jedno z deseti dětí ve školním věku má astma, což přispívá k více než třináct milionům zmeškaných školních dnů ročně. S rostoucím počtem dětí s chronickými onemocněními se zvýšila potřeba zdravotní péče ve škole. Nárůst počtu dětí se speciálními zdravotními potřebami zvyšuje potřebu školních sester a školních zdravotnických služeb. Zvyšující se míra obezity v posledních několika desetiletích představuje alarmující riziko pro současné a budoucí zdraví dětí a dospívajících. Procento dětí s obezitou ve věku od šesti do jedenácti let se zvýšilo ze 7% v roce 1980 na téměř 18% v roce 2012, přičemž více než třetina dětí má nadváhu. Závažným problémem je nárůst počtu studentů s problémy duševního nebo behaviorálního zdraví. Jeden z pěti mladistvých ve věku od čtrnácti do sedmnácti let má duševní problémy (Jameson et al., 2020).

Požadavky na úkoly školní sestry se postupem času značně změnily reagujíce na sociální, kulturní a politické vlivy (Moorse et al., 2020). Za 120 let jejich existence ve školních zdravotnických systémech zejména v zahraničí se setkávají se stále složitějšími zdravotními potřebami dětí a studentů, řeší komplexně jejich fyzické a emocionální potřeby.

Cílem komunitní péče o děti je podpora zdraví, prevence a edukace. Dlouhodobá péče o dítě se závažným onemocněním nebo postižením je náročná nejen psychicky, finančně, ale je častou příčinou rozpadu mnoha rodin (Krištofová et al., 2009).

V České republice není stanoven legislativní rámec pro komunitní ošetřovatelství. Z okolních zemí kromě Polska má komunitní ošetřovatelství definované v právních předpisech Česká republika: Koncepce ošetřovatelství. 2004. Věstník MZ ČR, 2004, částka 9, s. 2-8 a vyhláška MZ ČR č.j. 391/2017 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů.

KOMUNITNÍ PÉČE POSKYTOVANÁ ŠKOLSKOU SESTROU

K základním cílům školní zdravotní péče patří ochrana a podpora zdraví dětí a mládeže. Musí mít zajištěny co nejpříznivější podmínky pro vzdělávání a rozvoj (Schmitts, Görres, 2012). Místem působení školní sestry je předškolní zařízení a škola. Ve spolupráci s dětmi a jejich rodinami se podílí na ochraně, podpoře, navrácení zdraví, předcházení chorobám a účinné rehabilitaci. Podporuje v žácích schopnost svépomoci, informuje o zdravotní péči, zajišťuje a přizpůsobuje ošetřovatelskou péči postiženým a chronicky nemocným dětem. Utváří pro ně specifické podmínky, monitoruje účinky léčby, rehabilitaci, organizuje podávání léků. Ošetřovatelské intervence realizuje podle norem a standardů (oblast managementu kvality) a principů Evidence Based Practise a Evidence Based Nursing. Využívá teoretické znalosti ze zdravotnické psychologie, komunikace, respektuje dodržování právních, etických a profesionálních norem při poskytování komunitní ošetřovatelské péče.

Frekvence poruch zdraví roste s věkem dětí. Převažujícími zdravotními problémy žáků základních a studentů středních škol jsou poruchy a onemocnění pohybových orgánů, alergická onemocnění, nehody a úrazy. Z epidemiologické studie Kostka et al. (2018) vyplynulo, že zdravotní problémy byly diagnostikovány u 44,3% žáků základních škol a 50,6% studentů středních škol. Nadměrná tělesná hmotnost, endokrinní poruchy a oční choroby byly signifikantně častější u studentů středních škol, u mladších dětí byly diagnostikovány poruchy sluchu, řeči a zvýšený výskyt úrazů.

Kromě toho měnící se sociálně-ekonomické a environmentální faktory přispívají ke zvýšení civilizačních chorob diagnostikovaných u dětí a dospívajících, ke zvýšení rizika poruch metabolismu sacharidů, lipidů a alergických onemocnění. Potvrzuje to Szymborského analýza zdravotního stavu dětí a dospívajících, kde v populaci 0–14 let (n = 5 783) mělo téměř 31 % dětí alespoň jedno chronické onemocnění nebo chorobný stav (Kocka et al., 2018). Z chronických onemocnění diagnostikovaných u dětí i dospívajících byly nejběžnější alergie. Zlepšení zdraví dětí a dospívajících by proto mělo být prioritou zdravotní politiky státu založené na důkladném vědeckém výzkumu.

Diagnostika skutečného zdravotního stavu dětí a dospívajících je základem pro stanovení priorit zdravotní péče a uskutečnění koordinovaných a plánovaných preventivních opatření. Ve školním prostředí poskytuje komplexní ošetřovatelskou péči školní sestra. Mezi její povinnosti patří systematické provádění a interpretace screeningových testů, které umožňují včasnou diagnostiku poruch zdraví. Analýza zdravotních problémů žáků základních a středních škol umožní provádět cílené preventivní a propagační aktivity ve školním prostředí (Kocka et al., 2018).

Nejčastějšími zdravotními problémy ve skupině chronických onemocnění diagnostikovaných u středoškoláků a žáků základních škol byly poruchy a onemocnění pohybových orgánů, nejčastější chybou držení těla u dětí byla skolióza; následně převládaly nemoci dýchacích cest, zejména alergie a respirační onemocnění – bronchiální astma. Školy a školní sestry hrají zásadní úlohu při řešení poruch zdraví, poruch chování, podpoře duševního zdraví a sociálních emocionálních kompetencí, posilování ochranných faktorů. K poruchám chování žáků patří poruchy pozornosti s hyperaktivitou, poruchy nálady, deprese, bipolární poruchy, úzkostné poruchy, panické poruchy, poruchy stravování, psychotické poruchy a užívání návykových látek (Spring et al., 2018). Tyto poruchy jsou spojeny s mnoha rizikovými faktory během celého života jako jsou snížené pracovní příležitosti, dřívější úmrtnost a finanční zátěž. Školní sestry mají jedinečné postavení, mohou aktivně působit při podpoře duševního zdraví, screeningu a pomáhat při zvládání probíhající léčby poruch duševního zdraví a užívání návykových látek ve školním prostředí (Spring et al., 2018).

Z výsledků výzkumu, který realizovala Raková (2015) vyplynulo, že rodiče očekávají od školní sestry poskytnutí první pomoci, doprovázení dětí během školních výletů, zdravotní vzdělávání dětí, dozor nad hygienou ve škole a poskytování péče chronicky nemocným dětem. Rodiče by uvítali zavedení pozice školní sestry ve školách, pozitivnější postoj měli rodiče dětí na prvním stupni základních škol.

Počet adolescentů aktivně se zapojujících do aktivit podporujících jejich vlastní zdraví je nízký (Vatehová, Čipáková, 2015). Autorky ve svém výzkumu zjistily, že adolescenti (jako citlivá věková skupina) důvěřují sestře jako subjektu v oblasti poradenství ohledně stravování, při nemocech, stresu, užívání antikoncepce, pohlavních chorob a konzumace alkoholu.

ÚKOLY ŠKOLSKÉ SESTRY

Úkoly školní sestry zahrnují zdravotní a vzdělávací cíle. Školní sestry plní rozhodující úkoly v rámci školního zdravotního programu tím, že řeší hlavní zdravotní problémy dětí, poskytují preventivní a screeningové služby, výchovu ke zdraví, pomoc při rozhodování o zdraví a imunizaci. Součástí práce školní sestry je také odhalení zneužívaných a zanedbávaných dětí. Děti ve všech vývojových obdobích jsou vystaveni rodinným krizím, chudobě a násilí, které zvyšují potřebu fyzického a duševního zdraví. Studie o školním ošetřovatelství prokazují kromě snížení počtu dnů absence ze zdravotních důvodů, i přínos pro děti s chronickými chorobami, vysokou úroveň spokojenosti učitelů a rodičů se službami školních sester (Schmitts, Görres, 2012).

K hlavním oblastem zájmu školního zdravotnictví patří hygienická a epidemiologická úroveň školního prostředí (exteriér a interiér školy, třídy a dílny, mikroklima školy, čištění, větrání...), osobní hygiena žáků jako prevence infekčních onemocnění, hygiena výživy a režimu stravování (zařízení kuchyně a jídelny, úroveň podávání jídla a kultura zdravotní prohlídky), škodlivé vlivy, jejich projevy a následky jako toxikomanie, alkoholismus, nikotinismus; školní výchova k rodičovství, manželství, o pohlavním životě, pohlavních onemocněních, základy první pomoci, životospráva.

Jedním z hlavních úkolů školní sestry je podpora a sledování dětí se speciálními potřebami zdravotní péče. Patří sem především skupina chronicky nemocných dětí a dospívajících, kterým poskytuje ošetřovatelskou péči podle individuálně vypracovaného plánu ve smyslu case managementu. Tyto děti představují obzvláště zranitelnou skupinu, jejíž zdraví a pohoda musí být zajištěny ve školním prostředí. Školní sestry podporují děti se složitými zdravotními potřebami při začleňování do třídy, mimo jiné vzděláváním učitelů a spolužáků o nemoci, jak mohou pomoci postiženému dítěti v možné nouzové situaci. Speciální potřeby mohou navíc vyplynout z psychologických problémů, sociálního znevýhodnění nebo obtíží v rodinném prostředí a vést k poruchám chování a učení. Úkolem školní sestry je identifikovat žáky s takovým rizikem a poskytnout jim vhodnou pomoc (Schmitts, Görres, 2012).

ROZSAH ČINNOSTÍ ŠKOLNÍ SESTRY

Z hlediska historického vývoje školního ošetřovatelství se rozsah činností školních sester měnil v průběhu dekád. Sestrám přibývaly nové kompetence, úkoly, postupně přebíraly odpovědnosti a činnosti, které dříve vykonávali zejména lékaři. Současnost přináší charakteristické znaky vyplývající z tohoto vývoje, k nimž patří rostoucí význam primární zdravotní péče, rozšiřování poradenství a nabídek v oblasti duševního zdraví, výraznější zapojení škol do komunitní péče. K základnímu rozsahu činností školní sestry patří:

• podpora normálního růstu a vývoje dětí a mládeže;
• ochrana zdraví, prevence zdravotních problémů, komplikací a zhoršování zdravotního stavu dětí a mládeže;
• podpora dítěte v léčbě, v péči a adaptaci na chronický stav;
• dispenzární péče;
• bezpečnost dětí, předcházení úrazům;
• posouzení faktorů sociálního prostředí, které mohou nepříznivě ovlivňovat zdravotní stav dítěte;
• posouzení faktorů životního stylu a péče o dítě ze strany rodičů a chování dítěte ve škole;
• posouzení znalosti rodičů v péči o dítě během nemoci v domácím prostředí;
• očkování;
• dentální péče;
• edukace, zdravotní výchova (Hanzlíková, 2006).

ROLE ŠKOLSKÉ SESTRY

Školní sestra plní několik rolí ve své profesi: poskytovatelka ošetřovatelské péče, edukátorka, manažerka, poradce, konzultantka, advokátka práv dětí a mládeže, komunikátorka, výzkumnice, nositelka změn. Jako poskytovatelka ošetřovatelské péče poskytuje školní sestra kvalitní ošetřovatelskou péči podle nejnovějších vědeckých poznatků, neodkladnou péči nejen dětem, ale i pracovníkům školy; uspokojuje bio-psycho-sociální potřeby žáků a studentů, uplatňuje holistický přístup. V roli komunikátorky využívá všechny složky verbální a neverbální komunikace, umí aktivně poslouchat a ovládá zásady efektivní komunikace. Školní sestra jako manažerka a case manažerka organizuje, řídí a kontroluje činnosti zaměřené na dosažení cíle, spolupracuje s rodiči žáka, plánuje kontroly u lékaře a specialisty. Významná je i role poradce. Pro děti a mladé lidi je důvěrnicí, autoritou, pomáhá jim přijmout nové postoje, alternativní řešení, radí jim v otázkách zdraví, životního stylu. Děti a dospívající potřebují poradit, usměrnit v různých situacích, svěřit se, diskutovat o zdravotních a osobních problémech. Školní sestra tak může pomoci v eliminaci nevhodného chování a návyků u dětí a mládeže. V roli konzultantky školní sestra spolupracuje s pracovníky školy. Jako výzkumnice zná výzkumný proces a jeho terminologii, aktivně participuje ve výzkumu, aplikuje výsledky výzkumu do praxe. Velmi důležitou je role edukátorky. Předkládáme vhodné okruhy témat pro edukaci a zdravotní výchovu ve školách:

• základní znalosti o hygieně školní práce, hygieně prostředí a domácí přípravy (biorytmy, režim dne, osobní hygiena, péče o chrup, primární a sekundární zátěže působící na žáka ve školním prostředí a v průběhu domácí přípravy);
• základní poznatky o kvalitě, pravidlech a hygieně zdravé výživy, výživová hodnota potravy, energetická potřeba organismu, alternativní výživové směry, zásady racionální výživy, pitný režim, zdravotní rizika rychlého občerstvení, reklama v kontextu výživových doporučení odborníků;
• základní znalosti o pohybovém režimu, význam pohybu pro zdraví, pohyb a psychorelaxace, zásady fair-play a bezpečnosti při pohybových činnostech;
• základní praktické dovednosti a způsoby chování související s péčí o zdraví, vzhled a kondice;
• úrazová prevence, nejčastější příčiny úrazů, možné úrazy v zimním a letním období (např. plavání, lyžování, bruslení), úrazy související s dopravou;
• základní znalosti o primární prevenci sociálně-patologických jevů, primární prevence drogových problémů (příčiny drogových problémů a drogové závislosti, negativní důsledky užívání návykových látek na osobnost člověka, účinky a mechanismus působení návykových látek);
• racionální využívání volného času;
• vliv rodinného prostředí na rozvoj osobnosti dětí a mládeže;
• osvojení zásad komunikace, chování a rozhodování v situacích souvisejících s aktivním zdravím, komunikace s dospělými as vrstevníky;
• socializace, zapojování se a aktivní adaptace ve vztahu ke společnosti, vytváření schopnosti udržování vztahů mezi lidmi, modely chování;
• chápání kontextů integrace hendikepovaných dětí do běžných škol, preference ohleduplnosti, odpovědnosti a spolupráce;
• oblast sexuálního chování, antikoncepce, etické postoje k sexualitě, výchova k partnerství, manželství a rodičovství, význam vzájemné komunikace a porozumění v rodině, chápání přátelství, partnerských vztahů;
• bezpečné chování, chování v krizových situacích, odpovědnost za bezpečí vlastní i ostatní, první pomoc při ohrožení zdraví (Liba, 2016).

Pozice školní sestry v systému základních a středních škol v České republice neexistovala s výjimkou některých soukromých škol. spojená škola pro nevidomé v Levoči nebo Britská mezinárodní škola v Bratislavě, které zaměstnávají školní sestry. V zahraničí je to naopak standard, který funguje již několik desetiletí. Můžeme čerpat ze zkušeností v Polsku, Finsku, Anglii, Austrálii, Francii, USA.

Vzhledem ke zvyšující se složitosti zdravotních potřeb dětí a mládeže se role školní sestry za posledních 25 let významně změnila. Počet dětí trpících chronickým onemocněním prudce vzrostl. Objevily se také nové problémové oblasti jako jsou přistěhovalectví, chudoba v rodinách, různé závislosti spojené s moderními technologiemi, integrace dětí se speciálními potřebami, násilí, které představují pro školní sestry obrovské výzvy.

Děti v období nejintenzivnějšího tělesného a duševního vývoje přežijí ve škole deset let života. Povinností státu je chránit zdraví dětí i během školní docházky. Rostoucí počet dětí s chronickými chorobami akcentuje potřebu zdravotnického dozoru a péče přímo ve školách.

FINANCOVÁNÍ

Z analyzovaných zahraničních studií jsme dospěli k závěru, že mzda školní sestry závisí na počtu žáků ve škole, kde pracuje. Raková (2015) uvádí, že na každého žáka se vztahuje měsíční kapitační sazba. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která shromažďuje údaje o vnitrostátních výdajích na zdravotní péči, neuvádí údaje o výdajích na školní zdravotní péči, protože v některých zemích jsou výdaje hrazeny z rozpočtů na zdravotní péči a dalších zemích z rozpočtů na vzdělávání, v mnoha zemích iz rozpočtů místních samospráv. Z údajů ze zahraničních zdrojů, které uvádíme v seznamu citovaných zdrojů, se výdaje na školní zdravotní péči pohybovaly od 43 000 eur v Estonsku a Islandu, 56 000 eur v Rakousku, 85 000 eur ve Finsku do 195 300 eur v Norsku na 1 000 eur. Uvedené státy hlásily personální normativy školních sester v průměru 1,4 školních sester na 1 000 žáků. Školy s vysokým procentem žáků nebo studentů se speciálními zdravotními potřebami by vyžadovaly intenzivnější poměry sester ke studentům a také způsob financování v závislosti na náročnosti rozsahu činností školních sester. Americká pediatrická společnost prosazovala poměr jedné školní sestry k 225 žákům nebo studentům. Použití poměru ke stanovení pracovní zátěže ve školním ošetřovatelství je však nedostatečné k tomu, aby uspokojilo stále složitější zdravotní potřeby dětí a mládeže (van der Pol et al., 2020). Národní asociace školních sester v USA doporučuje poměr školní sestry a žáků 1:750, v populaci, kde se vyskytuje více chronicky nemocných nebo zdravotně postižených dětí, by měl být tento poměr 1:125 (Popovičová, 2021).

Financování nákladů spojených s implementací školních sester v systému základních a středních škol v ČR bude ovlivněno mnoha aspekty: rozpočty ministerstev, demografický trend, počty dětí a studentů ve školách, jejich zdravotní stav, personální normativy školních sester, počtem škol, regionálními rozdíly. Zahraniční zkušenosti poukazují na to, že poměr žáků ke školním sestrám není založen na výzkumu založeném na důkazech. Také absentuje nástroj pro objektivní měření, posouzení pracovní zátěže školních sester.

Financování školních sester, tedy financování kvalitní ošetřovatelské péče, která je poskytována našim dětem, by nemělo být předmětem politických hádek. Rozpočet je třeba přizpůsobovat potřebám škol, nikoli školy rozpočtu. Děti jsou naše budoucnost, investujeme do nich a dejme jim, co potřebují. Zdraví dětí nesmí být předmětem politického boje a ekonomické vypočítavosti, neboť společnost je perspektivní pouze pokud perspektivní investuje do svých dětí.

DISKUSE A VÝSLEDKY

Ošetřovatelství jako nedílná součást zdravotnického systému se zabývá i podporou zdraví, výchovou ke zdraví, prevencí nemocí. Komunitní ošetřovatelství je aplikovaným oborem ošetřovatelství, které se vztahuje na život lidí v komunitě s cílem dosáhnout a udržet si zdraví. K trendům rozvoje komunitního ošetřovatelství a primární péče v ČR jednoznačně patří školní ošetřovatelství a znovuzavedení pozice školních sester. Školní komunita je jedním ze základních atributů komunitního ošetřovatelství vycházející z historického kontextu. Kompetence a role sester v komunitě se rozšiřují, mohou uplatnit své teoretické a praktické dovednosti v praxi, komunitní prostředí jim poskytuje možnost profesionálního růstu, rozvoj výzkumu v ošetřovatelství, autonomii.

Změna z nemocničního na komunitní poskytování zdravotní péče je nezbytná a desetiletí zkušeností nám to potvrzují. Je potřebná politická vůle, aby se mohl plně využít potenciál komunitního a tedy i školního ošetřovatelství.

Organizační struktura školního ošetřovatelství se v jednotlivých zemích liší. Podle údajů Národní asociace školních sester (2016) v USA má 45% školních sester bakalářské vzdělání v oboru ošetřovatelství, 60% školních sester v USA má průměrný věk 55 let a jedna školní sestra poskytuje péči 250-500 studentům. Školní sestry v zahraničí musí být vysokoškolsky vzdělané. Národní asociace školních sester v USA požaduje, aby školní sestry byly registrovány, měly minimálně bakalářský stupeň vzdělání, speciální osvědčení pro ošetřovatelskou péči poskytovanou ve školní komunitě a měli praxi v nemocnici z pediatrických pracovišť. Školní sestry sdružuje profesní organizace, sestry realizují výzkumy, vydávají odborná periodika, publikují, organizují sjezdy a konference a neustále se ve svém oboru vzdělávají (American Academy of Pediatrics, 2016; National Association of School Nurses, 2016, Popovičová).

Z výsledků průzkumů realizovaných autorkami Boledovičová et al. (2009) a Raková (2015) vyplynulo, že rodiče, ale i ředitelé škol měli zájem o zavedení pozice školní sestry ve školách. Popovičová (2021) v rámci svého průzkumu zjistila, že rodiče (49,1%) měli statisticky významně vyšší zájem o přítomnost školních sester na školách v porovnání s učiteli (26,8%) a také rodiče více vnímali potřebu školních sester na školách v porovnání s učiteli. 60,4% rodičů vnímá zřízení postu školní sestry jako potřebné, 28,3% dokonce jako velmi potřebné. Ale až 49,2% respondentů nemělo žádné informace o práci školní sestry, což považujeme za velmi důležité zjištění, na něž je třeba zaměřit aktivity.

Upozorňujeme na skutečnost, že sestry budou vstupovat do praxe školního ošetřovatelství z různých oblastí zdravotní/ošetřovatelské péče a nebudou si vědomy autonomního úkolu a jedinečných úkolů v praxi komunitního ošetřovatelství v prostředí škol. Dalším významným faktorem, na které je třeba sestry připravit, je to, že existuje mnoho různých typů škol as tím souvisí i odlišné pracovní povinnosti, jiné v základních školách, jiné na středních školách, rozličné zdravotní a jiné problémy dětí a mladistvých. Sestry je také třeba připravit na skutečnost, že budou trávit spoustu času v interakci s dětmi a adolescenty. Podle National Association of School Nurses (2016) je kontakt se školní sestrou někdy první interakcí dítěte se zdravotnickými službami. Důvodem pro zavedení školních sester do praxe, jak uvádějí mnozí autoři, je narůstající počet chronicky nemocných žáků a studentů (Jamesom et al., 2009; Kostka et al., 2018; Spring et al., 2018). Zdraví žáků přímo souvisí s jejich schopností učit se. Děti s neuspokojenými zdravotními potřebami se obtížně zapojují do vzdělávacího procesu. Školní sestra se zaměřuje na fyzické, duševní, emoční a sociální zdravotní potřeby studentů a podporuje jejich úspěšnost v procesu učení. Z národního průzkumu dětí se speciálními potřebami zdravotní péče vyplynulo, že 11,2 milionu dětí v USA je vystaveno riziku chronických fyzických, vývojových, behaviorálních nebo emocionálních stavů (National Association of School Nurses, 2016). Školní sestry se zaměřují také na sociální determinanty zdraví, které způsobují 80% zdravotních problémů. V USA téměř čtvrtina dětí navštěvujících školu žije v domácnostech pod federální úrovní chudoby. Děti z rodin s nižšími příjmy mají těžší přístup k léčbě chronických chorob (Moorse et al., 2018). Situace v mnoha slovenských rodinách koresponduje se zjištěními autorského kolektivu. Podle zjištění Statistického úřadu SR (2020) příjmovou chudobou bylo na Slovensku v roce 2019 ohroženo celkem 11,9 % obyvatel, což představuje přibližně 640 tisíc osob, přičemž nárůst chudoby pokračoval v úplných rodinách s více dětmi nebo v domácnostech, kde žily děti jen s jedním rodičem.

Na základě seznámení se s tématem a po analýze studií jsme se pokusili navrhnout sedm prioritních oblastí implementace postu školní sestry v základních a středních školách v České republice po skončení dvouletého pilotního projektu. Předpokládáme, že aplikační praxe tohoto projektu postupně přinese a odhalí řadu problémů, které bude třeba zejména legislativně a ekonomicky řešit.

Návrh prioritních oblastí implementace postu školní sestry v základních a středních školách v České republice po skončení pilotního projektu

Prioritní oblasti:

1. Školní sestra - profil, kritéria výkonu povolání, vzdělávání
2. Školní sestra jako poskytovatelka komunitní ošetřovatelské péče ve školách
3. Zdravotní výchova, edukace, prevence
4. Zdravé školní prostředí
5. Financování
6. Účast na výzkumu
7. Spolupráce

Pro rozsáhlost problematiky uvádíme návrhy základního rámce prvních dvou prioritních oblastí.

Školská sestra - profil, kritéria výkonu povolání, vzdělávání

Problémy, které se týkají zdraví školou povinných dětí a studentů středních škol zahrnují fyzickou, sociální, behaviorální, emocionální, psychickou oblast a vyžadují komplexní individuální péči. Takovou péči by měla poskytovat sestra s vysokoškolským vzděláním druhého stupně, praxí v pediatrickém a komunitním ošetřovatelství, měla by mít znalosti z výchovy ke zdraví, veřejného zdraví, prevence, ochrany a podpory zdraví. K základním odborným a kvalifikačním požadavkům na pozici školní sestry se vyžaduje absolvování kurzu kardiopulmonální resuscitace, ovládání automatizovaného externího defibrilátoru (AED), počítačové dovednosti potřebné pro práci s textem a zadávání údajů do softwarových platforem a minimálně pětiletá praxe.

Základní rámec činností školní sestry

1. Školní sestra poskytuje žákům a studentům přímou ošetřovatelskou péči při akutních onemocněních, zraněních, úrazech, dětem se speciálními zdravotními potřebami a postižením různého stupně závažnosti. Aplikuje naordinovanou léčbu. Pro žáky s chronickými stavy vypracovává individualizovaný plán ošetřovatelské péče a plán na zvládnutí potenciálních mimořádných událostí ve školním prostředí (např. při diabetu, astmatu).
2. Posuzuje zdravotní stav dětí, vede zdravotní dokumentaci a záznamy o zdravotním stavu žáků.
3. Školní sestra provádí screening, včasnou identifikaci dětí s možnými zdravotními problémy a podle potřeby je odesílá k lékařským vyšetřením. Screening zahrnuje mimo jiné hodnocení zraku, sluchu a BMI.
4. Školní sestra podporuje zdravé školní prostředí. Monitoruje imunizaci, výskyt infekčních a přenosných chorob, bezpečnost životního prostředí, podílí se na monitorování environmentální bezpečnosti (dětská hřiště, kvalita vzduchu v interiéru a potenciální rizika), na realizaci plánu prevence a řízení školního násilí, šikanování, katastrof a teroristických událostí. Pokud škola testuje žáky a studenty na přítomnost drog, provádí a průběžně hodnotí testovací program.
5. Školní sestra se podílí na výchově ke zdraví poskytováním zdravotních informací jednotlivým studentům a skupinám studentů. Mezi témata zdravotní výchovy patří výživa, cvičení, prevence a odvykání kouření, orální zdraví, prevence pohlavně přenosných infekcí a jiných infekčních chorob, používání a zneužívání návykových látek, imunizace, prevence těhotenství u dospívajících, rodičovství a jiné.
6. Školní sestra má vedoucí úlohu v oblasti politik a programů zdraví, v tvorbě a hodnocení školních zdravotních politik. Mezi tyto politiky patří podpora a ochrana zdraví, řízení chronických chorob, koordinované školní zdravotní programy, školní wellness politika, zvládání krizí/katastrof, řízení nouzových stavů, ochrana a intervence v oblasti duševního zdraví, management akutních chorob a prevence a léčba infekčních chorob.
7. Školní sestra plní úlohu koordinátora, zprostředkovatele mezi školním personálem, rodinou, zdravotnickými pracovníky a komunitou. Komunikuje s rodiči dětí a studentů. Identifikuje speciální vzdělávací potřeby dětí a studentů. Jako manažerka případu pro žáky a studenty se zdravotními problémy školská sestra zajišťuje přiměřenou komunikaci a spolupráci mezi rodinou, školou a poskytovateli zdravotní péče. Zajišťuje důslednou a koordinovanou péči.

Školská sestra jako poskytovatelka komunitní ošetřovatelské péče ve školách

Poskytování ošetřovatelské péče zahrnuje posouzení - sběr informací, sesterskou diagnostiku, plánování, intervence a vyhodnocení. Sestra sbírá a shromažďuje časově aktuální údaje o zdravotním stavu žáků (průběh růstu a vývoje, výsledky vyšetření, stav výživy, odolnost, kulturní odlišnosti). Identifikuje stávající a potencionální zdravotní problémy, které může řešit. Komplexně hodnotí zdraví žáků. Sestavuje plán ošetřovatelské péče, určuje cíle a plánuje intervence. Při realizaci spolupracuje se žáky, rodinami, zdravotnickými zařízeními a pedagogy. Plán je individuální pro potřeby žáka. Sestra využívá alternativní řešení, preventivní postupy, plán aktualizuje a vyhodnocuje úspěšnost vyřešení ošetřovatelských problémů dětí a studentů, navrhuje další postupy, doporučení.

Zdravotní stav žáků a studentů ovlivňuje jejich schopnost učit se a vzdělávat. Ve spolupráci se žáky a studenty, jejich rodinami se podílí na ochraně, podpoře, navrácení zdraví, předcházení nemocem a účinné rehabilitaci. Podporuje v žácích schopnost svépomoci, informuje o aktuálním stavu, o zdravotní péči. Zároveň zajišťuje a přizpůsobuje ošetřovatelskou péči postiženým, chronicky nemocným dětem, vytváří pro ně specifické podmínky, monitoruje léčbu, rehabilitaci, organizuje podávání léků.

Změny, které nastaly ve zdravotnickém systému na Slovensku po roce 1989, přinesly mnoho změn: privatizaci primární zdravotní péče, možnost svobodné volby lékaře, ale i zrušení školní zdravotní služby. Pediatři a sestry přestali provádět zdravotní dozor na školách, zrušil se fungující systém prospěšný pro zdravý vývoj budoucích generací. Současnost přináší důkazy negativního dopadu tohoto rozhodnutí státu v kvalitě života dětí a mládeže. Po více než třiceti letech konstatujeme nárůst onemocnění způsobených nesprávným životním stylem a dalšími determinanty, které kreují zdraví a návyky již v dětském věku. V mladším školním věku se nejčastěji vyskytují nemoci dýchacích cest (angína, akutní bronchitida, rinitida, laryngitida), nemoci trávicí soustavy, poruchy výživy, metabolická onemocnění, diabetes mellitus I. st., alergická onemocnění, onkologická onemocnění a úrazy. Jedno z deseti dětí ve školním věku má astma. K dalším závažným problémům patří psychické a sociální. Ve starším školním věku au adolescentů se setkáváme s drogovou závislostí, sexuálními problémy, suicidálními pokusy.

Učitelé nemají kompetence, možnosti v rámci výchovně-vzdělávacího procesu a ani adekvátní znalosti k provádění a realizaci zdravotní výchovy ve školách, rodiče musí řešit zejména existenční problémy, a proto se stává implementace profese školní sestry nezbytností. Také školy musí reagovat na změny v ekonomice, na nové trendy a poznatky ve vědě a technice, sociální podmínky, demografický trend, ale také trendy ve zdravotnictví, zdravotním stavu populace.

Komunitní ošetřovatelská péče o děti školního věku

1. Posuzování zdravotního stavu žáků, podávání léků a péče o děti se speciálními zdravotními potřebami.
2. Management chronických zdravotních problémů a speciálních potřeb žáků, které mají vliv na výchovně-vzdělávací proces a studijní výsledky.
3. Přímá ošetřovatelská péče, dohled nad dodržováním předepsaného režimu dítěte, péče o děti při úrazech, akutních onemocněních a stavech.
4. Screening, imunizace, povinná hlášení výskytu infekčních chorob.
5. Systém řízení mimořádných událostí a naléhavých situací.
6. Zdravotní výchova dětí, edukace o zdravém životním stylu, poradenství při obezitě, abúze drog, alkoholu, v otázkách sexuality, duševního zdraví.
7. Prevence a zdravotní screening.
8. Monitoring prostředí ve škole – učebny, jídelna, hřiště; zajišťuje bezpečné prostředí ve škole.
9. Vedení zdravotní dokumentace a záznamů včetně ochrany osobních údajů, statistická hlášení.
10. Péče o děti během mimoškolních aktivit: školních výletech, exkurzích, lyžařských kurzech, letních táborech.
11. Spolupráce a komunikace s rodiči, obvodním lékařem dítěte, poskytovateli zdravotní péče, RUVZ, veřejnou a státní správou.
12. Odpovědnost za stav lékárniček, nákup léků a zdravotnického materiálu.

Závěr

V současnosti, v době rychlých politických, epidemiologických, sociálních, ekonomických, kulturních změn a změn ve zdravotnickém systému představuje zdraví dětí a adolescentů pro zdravotníky několik výzev. Integrace zdravotní péče do škol může významnou měrou přispět k poklesu morbidity a mortality v důsledku chronických onemocnění. Školní sestry mají speciální postavení, které jim může pomoci při rozvoji dětí. Děti ve svém životě potřebují dospělé. Zatímco jejich učitelé se každý rok mění, školní sestra může být jediná dospělá osoba, se kterou jsou v kontaktu během celé školní docházky. Školní sestra hraje důležitou roli jako členka týmu při poskytování prevence, včasné identifikaci problémů, intervencích a doporučení na podporu zdraví. Jak uvádí Popovičová (2021, s. 56) "Zdraví dětí patří k nejvyšším prioritám ... základní škola je specifická komunita, která je pro zdravý vývoj dětí zásadní."

Školní ošetřovatelství jako specifická oblast praxe komunitního ošetřovatelství pozitivně ovlivňuje zdraví dětí školního věku. Pozitivní příklady nacházíme v práci školní sestry v Polsku, Francii, Finsku, Anglii a jiných zemích. Implementace pozice školní sestry se týká zdravotnictví, školství, ale i sociální oblasti. V České republice by vyplnila mezeru v systému péče o děti, protože rodiče, učitelé a školní sestry mají stejný cíl - zdravý vývoj dítěte.

Autorky: doc. PhDr. Víra Hulková, PhD., MPH Trenčínská univerzita Alexandra Dubčeka v Trenčíně, Fakulta zdravotnictví, Katedra ošetřovatelství, prof. PhDr. Maria Kilíková, PhD., MPH VŠZ a SP sv. Alžběty Bratislava, n. o.

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

American Academy of Pediatrics, Council on School Health. (2016). Úloha školní zdravotní sestra v oblasti školení zdravotnictví. Pediatrics, 137(6), 1-6. doi: 10.1542/peds.2016-0852.

Analýza stavu úrazovosti a bezpečnosti dětí a mládeže v České republice. [online] [citováno 20.8. 2022]. Dostupné na internetu: http://www.uvzsr.sk/docs/info/zp/Analyza_stavu_urazovosti_a_bezpecnosti.pdf

BLEHA,B., ŠPROCHA, B., VANY,B. 2013. Prognóza populačního vývoje Slovenské republiky do roku 2060. INFOSTAT - Institut informatiky a statistiky. 2013. 84s. ISBN 978-80-89398-23-2.

BOLEDOVIČOVÁ, M. 2009. Role sestry a porodní asistentky v komunitní péči. Sborník z mezinárodního sympozia Ošetřovatelství 21. století v procesu změn III. 2009, Nitra. Vydavatel : Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře. 2009. s. 105-116, ISBN 978-80-8094-554-1.

BOLEDOVIČOVÁ, M., PAŠMÍKOVÁ, T., ZLOCHOVÁ, K. 2008. Školní sestra - realita blízké budoucnosti? Sestra a lékař v praxi. ISSN 1335-9444. Roč. 3, čj. 5-6 (2008), s. 1 34-35.

BOLEDOVIČOVÁ, M., KRIŠTOFOVÁ, E., NÁDASKÁ, I., ZLOCHOVÁ, K. 2009. Školní sestra potřeba budoucnosti nebo současnosti? Kontakt - Journal of Nursing and Social Sciences related to Health and Illness. ISSN 1212-4117. 2009; 11(1): 142-148.

BUHR,E., EWERS,M., TANNEN, A. 2020. Potenciály školení pro uzdravování zdravotních terapií dětí, občanů a učitelů. International Journal of Enviromental Research and Public Health. 2020. vol.17, issue 7.

European Commission Eurydice, 2014. Financing Schools in Europe: Mechanismy, Methods and Criteria in Public Funding. Eurydice Report. Lucemburk : Publications Office of the European Union. 108p. ISBN 978-92-9201-666-1.

HANZLÍKOVÁ, A. a kol. 2006. Komunitní ošetřovatelství. 2. nezměněné vydání. Martin : Osvěta, 2006, 280s. ISBN 80-8063-213-8.

HULKOVÁ, V. 2012. Komunitní péče v právních předpisech Česka. Sestra. 2012, čj. 11–12, s. 1 43-44. ISSN 1335-9444. JAMESON, B.,E., ANDERSON, L.,S., ENDSLEY, P. 2020. Identifikace Workload Measurement Indicators for School Nursing Practice The Journal of School Nursing. doi/10.1177/1059840520946833

KOSTKA,K., SLUSAŘSKÁ,B., BARTOSZEK,A. et al. 2018. Komparativní analýza zdravotních problémů ve studentech z elementární školy a střední školy v Lublin, 2010–2015. Family Medicine & Primary Care Review. 2018; 20(1): 7-12. doi.org/10.5114/fmpcr.2018.73697

Koncepce v oboru hygiena dětí a mládeže. 2008. Věstník MZ SR, částka 12-19, ročník 56, s. 87-93.

Koncepce ošetřovatelství. 2004. Věstník MZ ČR, 2004, částka 9, s. 2-8.

KOL. AUTORŮ, 2003. Standardy i metodyka práce pielegniarki i higienistky školní. Warszawa, 2003. 275 v. ISBN 83-88767-30-5.

KOL. AUTORŮ, 2017. Standardy postępowania i metodyka pracy pielęgniarki szkolné. Warszawa, 2017, 238 v. ISBN 978-83-88767-88-3.

KRIŠTOFOVÁ, E., BOLEDOVIČOVÁ, M., NÁDASKÁ, I. 2009. Perspektivy sestry v komunitní péči o děti v ČR. Sborník z mezinárodního sympozia Ošetřovatelství 21. století v procesu změn III. 2009, Nitra. Vydavatel : Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře. 2009. s.470-474, ISBN 978-80-8094-554-1.

LIBA, J. 2016. Výchova ke zdraví ve školní edukaci. Prešov : Prešovská univerzita v Prešově, Pedagogická fakulta, 2016. 244 s. ISBN 978-80-555-1612-7.

Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR, Financování. [online] [citováno 02.09. 2022]. Dostupné na internetu: https://www.minedu.sk/financovanie/

MOORSE,B.,L., ANDERSON,L., COMBE,L., DELACK,S:, ONDECK,L. US School Nursing Job Analysis. Journal of School Nursing, 2020. s. 1-12. https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/1059840520930075

MURRAY, R.D. Council on School Health. Role of School Nurse in Providing School Health Services. Pediatrics.2008; 121 (5) 1052-1056. [online] [citováno 20.8. 2022]. Dostupné na internetu: https://pediatrics.aappublications.org/content/121/5/1052

National Association of School Nurses .2016. Framework pro 21. století School Nursing Practice: National Association of School Nurses. NASN School Nurse, 31(1), 45-53.

Národní program péče o děti a dorost v České republice na roky 2008 – 2015. [online] [citováno 20.8. 2022]. Dostupné na internetu: https://www.health.gov.sk/Clanok?narodny-program-starostlivosti-o-deti-a-dorast

POPOVIČOVÁ, M. Školní sestra ve zdravotnickém systému Slovenské republiky. Zdravotnické studie. 2021; XIII(2): 56-61.

RAKOVÁ, J. 2015. Působení komunitního ošetřovatelství při podpoře zdraví dětí ve školním prostředí. 1. vydání. Supplement vybraných kapitol ve vědních oborech sociální práce a ošetřovatelství III. Příbram : VŠZaSP sv. Alžběty. 2015. s.6-26. ISBN 978-80-906146-2-8.

RAU,W., LYTLE,M. 2020. Úloha školního zdravotního systému v rozšíření instruktorového časového úseku za použití Multi-Tiered Systems Support for Behavior (MTSS-B): A Quality Improvement Project. The Journal of School Nursing.2020. doi/full/10.1177/1942602X20942492

SELEKMAN,J. 2013. School nurwsing : a comprehensive text. 2. Vydání. E - book. Philadelphia : FA Davis, 2013. 1356s. ISBN 9780803638037 0803638035.

SCHMITT,S., GÖRRES,S. (a)2012. School nursing in Germany? - A review o tasks and roles of School Nurses. Pflege, 2012;25(2):107-17. [online] [citováno 20.8. 2022]. Dostupné na internetu: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22473734/

SCHMITT,S., GÖRRES,S. (b)2012. Schulgesundheitspflege v Německu? – Eine Übersichtsarbeit z Aufgabenu a Rollenu von School Nurses. Pflege 2012; 25 (2): 107–117. doi/pdf/10.1024/1012-5302/a000186

SKSaPA. 2017. Návrh na zavedení školních sester jde parlamentu. [online] [citováno 03.09. 2022]. Dostupné na internetu: https://www.sksapa.sk/obsah/ostatne/aktualne-pracovne-ponuky/navrh-na-zavedenie-skolskych-sestier-ide-parlamentu.html

SPRING,S., McDERMOTT,E., HAAK, J. et al. 2018. The School Nurse's Role in Behavioral/Mental Health of Students. National Association of School Nurses. 2018; [online] [citováno 02.09. 2022]. Dostupné na internetu: https://eric.ed.gov/?id=ED595195

Strategický rámec péče o zdraví pro období 2014–2030.

VAN DER POL,S., POSTMA, M., JANSEN, D. 2020. School health in Europe: review of workforce expenditure přes pět zemí. BMC Health Services research. 2020; 20 (206) 1-8. doi. org/10.1186/s12913-020-05077-w

VATEHOVÁ, D., ČIPÁKOVÁ, M. 2015. Podpora zdraví u adolescentů z pohledu ošetřovatelství. 1. vydání. Supplement vybraných kapitol ve vědních oborech sociální práce a ošetřovatelství III. Příbram : VŠZaSP sv. Alžběty. 2015. 27-41. ISBN 978-80-906146-2-8.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví Slovenské republiky čj. 95/2018 Sb z., kterou se určuje rozsah ošetřovatelské praxe poskytované sestrou samostatně, samostatně na základě indikace lékaře a ve spolupráci s lékařem a rozsah praxe porodní asistence poskytované porodní asistentkou samostatně, samostatně na základě indikace lékaře a ve spolupráci s lékařem.

Vyhláška MZ ČR č.j. 391/2017 Sb. o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů

Zdraví 2020: Evropský politický rámec na podporu vládních a společenských aktivit pro zdraví a prosperitu. 2013. Vydala: Kancelář SZO na Slovensku. 20s. Zákon ČR 576/2004 Sb. o zdravotní péči službách souvisejících s poskytováním zdravotní péče ao změně a doplnění některých zákonů

Zákon čj. 245/2008 Sb. o výchově a vzdělávání (školní zákon) ao změně a doplnění některých zákonů