Sociální determinanty fluktuačních tendencí u sester

Úvod

Stabilita zdravotnického personálu je determinována několika faktory, přičemž významnou roli hrají také sociální determinanty, které ovlivňují schopnost jednotlivců efektivně fungovat v interpersonálním prostředí. Sociální charakteristiky představují významné psychologické zdroje podílející se na zvládání pracovního stresu, redukci napětí a prevenci emocionálního vyčerpání v ošetřovatelské praxi. Sociální kompetence hraje v poskytování ošetřovatelské péče zásadní roli. Zdravotničtí pracovníci s vyšší úrovní sociálních kompetencí poskytují empatičtější a pacientky orientovanou péči, což se odráží ve vyšší spokojenosti pacientů a lepších zdravotních výsledcích (Henriksen, Hansen, Wøien, Tønnessen, 2021). Zároveň jim umožňuje efektivněji řešit konfliktní situace, participovat na týmové spolupráci a poskytovat emocionální podporu pacientům i jejich rodinám (Hardie et al., 2021).

V případě, že je pracovní prostředí sester charakterizováno zvýšenou mírou stresu, konfliktností a náročnými interpersonálními požadavky, dochází k narušení profesní spokojenosti, což následně zvyšuje riziko fluktuace – ať už ve formě mobility mezi pracovišti, nebo odchodu ze zdravotnického systému. Analýzy zaměřené na vývoj počtu zdravotnických pracovníků ve Slovenské republice poukazují na očekávaný deficit v těchto profesích. Podle údajů Rady pro rozpočtovou odpovědnost se po roce 2035 začne výrazněji projevovat pokles počtu sester v důsledku odchodu početně silné generace do důchodu, přičemž nastupující generace nebudou schopny tento deficit adekvátně kompenzovat. Prognózy naznačují, že do roku 2045 může deficit dosáhnout přibližně 7 000 sester, což bude mít negativní dopad na dostupnost a kvalitu poskytované ošetřovatelské péče.

V podmínkách Slovenské republiky jsou determinanty fluktuace sester nejen organizační faktory, jako je vysoké pracovní zatížení či nedostatek personálu, ale také kvalita mezilidských vztahů, úroveň komunikace na pracovišti a celková spokojenost s pracovním prostředím (Mozolová, Tupá, 2024). Uvedené skutečnosti poukazují na potřebu komplexního přístupu k řízení pracovního prostředí, který zahrnuje nejen materiálně-technické a organizační zabezpečení, ale také systematické posilování sociálních aspektů práce v multidisciplinárních týmech. Sociální determinanty představují významný intervenční potenciál v oblasti stabilizace ošetřovatelského personálu, protože ovlivňují nejen subjektivní prožívání práce, ale také rozhodovací procesy sester související se setrváním v profesi. Povolání sestry patří mezi pomáhající profese, které jsou charakteristické vysokou mírou interpersonálních interakcí. Způsob reagování jednotlivců na tyto situace však není jednotný, zatímco někteří jedinci je zvládají adaptivně, jiní mohou pociťovat nejistotu, diskomfort nebo nedostatek adekvátních komunikačních strategií. Frankovský (2010) poukazuje na to, že uvedené rozdíly lze vysvětlit interakcí faktorů na individuální a situační úrovni. Na individuální úrovni jde zejména o osobnostní charakteristiky, temperament a úroveň sociálních kompetencí, zatímco situační faktory zahrnují například míru konfliktu, emocionální ladění prostředí či subjektivní vnímání ohrožení.

Chování v interpersonálních situacích u pracovníků pomáhajících profesí je tedy výsledkem komplexního působení osobnostních a situačních proměnných. Mezi významné konstrukty, které se uplatňují při vysvětlování a predikci tohoto chování, patří sociální inteligence (Birknerová, Frankovský, 2010). V kontextu ošetřovatelství se spojuje se schopností porozumět prožívání, myšlení a chování jiných lidí, adekvátně interpretovat sociální situace a regulovat vlastní chování v souladu s požadavky interakce. Na globální úrovni je sociální kompetence sester považována za významný faktor kvality zdravotní péče. Empirická zjištění poukazují na to, že sestry s vyšší úrovní sociálních kompetencí poskytují efektivnější péči a přispívají k vyšší spokojenosti pacientů (Rodríguez-Pérez et al., 2022). Zároveň podporují kvalitnější týmovou spolupráci a meziprofesní komunikaci, které jsou nezbytné pro bezpečnost pacientů a optimalizaci poskytované péče (Vaseghi et al., 2022).

Metodologie výzkumu

Cílem kvantitativní průřezové studie bylo analyzovat rozdíly v úrovni sociálních kompetencí sester v závislosti na zkušenosti s opuštěním pracoviště. Zkoumány byly dimenze sociální inteligence (zpracování sociálních informací, sociální způsobilosti, sociální vnímavost) a emocionálně-sociální charakteristiky (regulace sociálního vlivu, empatie, sociální irritabilita).

Výzkumný soubor tvořily sestry pracující ve zdravotnických zařízeních na Slovensku (převážně ženy; nejčastěji ve věku 46–55 let), přičemž významná část měla vysokoškolské vzdělání a pracovala ve dvousměnném provozu.

Ke sběru dat byly použity standardizované nástroje TSIS (Silvera et al., 2001) a MESI (Frankovský, Birknerová, 2011), hodnocené pomocí Likertových škál. Rozdíly mezi dvěma nezávislými skupinami byly analyzovány Mannovým–Whitneyho U testem vzhledem k nesplnění předpokladu normality. Analýzy byly realizovány pro jednotlivé dimenze nástrojů s přihlédnutím k proměnným opuštění pracoviště, opuštění profese a odchod do zahraničí.

Výsledky

Analýza rozdílů mezi skupinami (podle proměnné opuštění pracoviště)

Výsledky ukázaly, že ve většině sledovaných dimenzí (zpracování sociálních informací, sociální způsobilosti, sociální vnímavost, manipulace a empatie) nebyly identifikovány statisticky významné rozdíly mezi skupinami (p > 0,05), což naznačuje, že tyto aspekty sociálního fungování nejsou významně ovlivněny zkušeností s opuštěním pracoviště.

Naopak, v dimenzi sociální irritability byl zjištěn statisticky významný rozdíl (p = 0,013). Tento výsledek poukazuje na to, že vyšší míra irritability může reflektovat sníženou toleranci vůči sociálním podnětům, vyšší stresové zatížení a potenciálně také horší regulaci emocí v náročných mezilidských situacích. Naopak, nižší irritabilita může působit protektivně ve vztahu k pracovní stabilitě a adaptaci. Absence rozdílů v sociálních schopnostech a empatii naznačuje, že nejde o deficit sociálních kompetencí, ale spíše o regulační (afektivní) aspekt sociálního fungování.

Tab. 1 Rozdíly v dimenzích TSIS a MESI podle opuštění pracoviště

| Asymp. Sig. (2-tailed) | 0,803 | 0,463 | 0,231 | 0,455 | 0,093 | 0,013 |

Tab. 2 Detailní rozdíly v dimenzích TSIS a MESI podle opuštění pracoviště

Analýza rozdílů mezi skupinami (podle proměnné opuštění profese)

Výsledky prokázaly statisticky významné rozdíly v dimenzích sociální inteligence měřených nástrojem TSIS, konkrétně ve zpracování sociálních informací (p = 0,046), sociálních způsobilostech (p = 0,047) a sociální vnímavosti (p = 0,029). Naopak, v dimenzích měřených nástrojem MESI (manipulace, empatie, sociální irritabilita) se významné rozdíly mezi skupinami nepotvrdily (p > 0,05).

Zjištění naznačují, že vyšší úroveň sociálních dovedností může souviset s efektivnějším zpracováním interpersonálních situací, zatímco nižší sociální vnímavost může snižovat míru vazby na pracovní prostředí. Absence rozdílů v empatii a irritabilitě zároveň poukazuje na to, že odchod z profese je spíše spojen s kognitivně-behaviorálními aspekty sociálního fungování než s emočním prožíváním.

Tab. 3 Rozdíly v dimenzích TSIS a MESI podle opuštění profese

Tab. 4 Detailní rozdíly v dimenzích TSIS a MESI podle opuštění profese

Analýza rozdílů mezi skupinami (podle proměnné práce v zahraničí)

Výsledky neprokázaly statisticky významné rozdíly v žádné ze sledovaných dimenzí sociálních kompetencí (p > 0,05), což naznačuje, že uvažování o práci v zahraničí není významně ovlivněno sociálním ani emočním fungováním.

Zjištění poukazují na spíše racionální a kontextově podmíněné rozhodování, které může být více determinováno externími faktory, jako jsou pracovní podmínky, ekonomické možnosti a organizační prostředí. Na rozdíl od jiných forem fluktuace se v tomto případě nepotvrdila významná role kognitivních ani afektivních komponentů sociálního fungování.

Tab. 5 Rozdíly v dimenzích TSIS a MESI podle úmyslu odejít pracovat do zahraničí

Diskuse

Cílem studie bylo analyzovat sociální a emocionální charakteristiky v souvislosti s fluktuačními tendencemi u sester, konkrétně opuštěním pracoviště, opuštěním profese a uvažováním o práci v zahraničí. Výsledky poukazují na diferencovaný charakter těchto forem fluktuace, přičemž jednotlivé aspekty sociálního fungování se uplatňují odlišně v závislosti na typu rozhodování o odchodu.

V případě opuštění pracoviště se jako významný faktor prokázala sociální irritabilita, což naznačuje důležitost afektivní regulace v kontextu pracovních vztahů a stresové zátěže. Vyšší irritabilita může souviset s konfliktností prostředí a nižší tolerancí vůči sociálním podnětům, což zvyšuje tendenci pracoviště opustit. Tento výsledek je v souladu se zjištěními, která zdůrazňují význam kvality organizačního prostředí, vedení a sociálního klimatu pro udržení zdravotnických pracovníků (Poeira, Nunes, 2025; Zafar, Alshammari, 2024).

Při opuštění profese se naopak neprokázala významná role emocionálních charakteristik, ale byly identifikovány rozdíly v dimenzích sociální inteligence. Vyšší úroveň zpracování sociálních informací a sociálních způsobilostí při současně nižší sociální vnímavosti naznačuje dominantní roli kognitivně-behaviorálních aspektů sociálního fungování při rozhodování o odchodu z profese. Tato zjištění korespondují s poznatky o významu pracovních podmínek, vedení a uznání pro profesní spokojenost a retenci sester (Ahn, Choi, 2023; Bäckström et al., 2024).

V případě uvažování o práci v zahraničí se neprokázaly významné rozdíly v sociálních ani emocionálních charakteristikách, což poukazuje na dominanci externích faktorů, jako jsou ekonomické podmínky, pracovní příležitosti a kvalita pracovního prostředí.

Závěr

Studie poukázala na diferencovaný význam sociálních kompetencí ve vztahu k fluktuačním záměrům sester. Zatímco při stabilitě na pracovišti se ukázala důležitost regulačních (afektivních) aspektů sociálního fungování, při odchodu z profese hrají větší roli kognitivně-behaviorální komponenty sociální inteligence. V případě úvah o práci v zahraničí se neprokázal význam sociálních ani emočních charakteristik, což poukazuje na dominanci externích a kontextových faktorů.

Intervence zaměřené na snižování fluktuace by proto měly reflektovat specifika jednotlivých forem odchodu – od podpory zvládání zátěže a kvality mezilidských vztahů, přes posilování profesní identity, až po zlepšování systémových a pracovních podmínek ve zdravotnictví.

Autorky:
PhDr. Valéria Parová, PhD.
doc. PhDr. Mária Sováriová Soósová, PhD.
Univerzita Pavla Jozefa Šafárika, Lekárska fakulta, Ústav ošetrovateľstva

Seznam bibliografických odkazů

ADAMS, Karen L. – ISELER, Janet I. 2014. Vztah emoční inteligence sester u lůžka pacienta s kvalitou péče. In Journal of Nursing Care Quality. ISSN 1057-3631, 2014, roč. 29, č. 2, s. 174–181.

AHN, Young S. – CHOI, Jae S. 2023. Vnímání systémů kariérního žebříčku sester, spokojenosti s prací a záměru odchodu ze zaměstnání: průřezová studie. In Nursing Open. ISSN 2054-1058, 2023, roč. 10, č. 1, s. 195–201.

BÄCKSTRÖM, Johan – PÖDER, Ulrika – KARLSSON, Ann-Christin. 2024. Byl jsem jen cihličkou ve hře: kvalitativní studie o důvodech odchodu sester z nemocnic. In Journal of Nursing Management. ISSN 0966-0429, 2024, roč. neuvedeno, č. neuvedeno, s. 6662802.

CELIK, Gülşah. 2017. Vztah mezi spokojeností pacientů a emoční inteligencí sester pracujících na chirurgických klinikách. In Patient Preference and Adherence. ISSN 1177-889X, 2017, roč. 11, č. neuvedeno, s. 1363–1368.

FRANKOVSKÝ, Miroslav – BIRKNEROVÁ, Zuzana. 2014. Detecting Social Intelligence by MESI Methodology: Psychometric Characteristics. In Individual and Society. ISSN 1335-3608, 2014, roč. 17, č. 1, s. 89–97.

FRANKOVSKÝ, Miroslav – BIRKNEROVÁ, Zuzana. 2014. Measuring Social Intelligence – The MESI Methodology. In Asian Social Science. ISSN 1911-2017, 2014, roč. 10, č. neuvedeno, s. neuvedeno.

HARDIE, Paul – DARLEY, Aine – REDMOND, Cliona – LAFFERTY, Anne – JARVIS, Sinead. 2021. Interpersonal and communication skills development in nursing preceptorship education: a scoping review protocol. In HRB Open Research. ISSN 2515-103X, 2021, roč. 4, č. 9, s. 1–16.

HENRIKSEN, Kristin F. – HANSEN, Britt S. – WØIEN, Hanne – TØNNESSEN, Sissel. 2021. The core qualities and competencies of the intensive and critical care nurse: a meta-ethnography. In Journal of Advanced Nursing. ISSN 0309-2402, 2021, roč. 77, č. 12, s. 4693–4710.

MOZOLOVÁ, Veronika – TUPÁ, Magdaléna. 2024. Migration intentions of nurses and nursing students from Slovakia: a study on drivers. In Problems and Perspectives in Management. ISSN 1727-7051, 2024, roč. 22, č. 1, s. 534–548.

POEIRA, Ana – NUNES, Lucília. 2025. Udržení si těch, kterým záleží: etické klima, vedení a udržitelnost pracovní síly ve zdravotnictví. In Healthcare. ISSN 2227-9032, 2025, roč. 13, č. neuvedeno, s. 3014.

RADA PRO ROZPOČTOVOU ODPOVĚDNOST. 2024. Lékaři, sestry a Slovensko 2040: Projekce vývoje počtu lékařů, sester a poptávky po těchto profesích ze strany stárnoucí populace. Bratislava: Kancelář Rady pro rozpočtovou odpovědnost. Dostupné na internetu: https://www.rrz.sk

RODRÍGUEZ-PÉREZ, María – MENA-NAVARRO, Francisco – DOMÍNGUEZ-PICHARDO, Antonio – TERESA-MORALES, Carmen. 2022. Current social perception of and value attached to nursing professionals’ competences: an integrative review. In International Journal of Environmental Research and Public Health. ISSN 1660-4601, 2022, roč. 19, č. 3, s. 1817.

SILVERA, David H. – MARTINUSSEN, Monica – DAHL, Tove I. 2001. The Tromsø Social Intelligence Scale. In Scandinavian Journal of Psychology. ISSN 0036-5564, 2001, roč. 42, č. 4, s. 313–319.

VASEGHI, Fahimeh – YARMOHAMMADIAN, Mohammad H. – RAEISI, Ali. 2022. Interprofessional collaboration competencies in the health system: a systematic review. In Iranian Journal of Nursing and Midwifery Research. ISSN 1735-9066, 2022, roč. 27, č. 6, s. 496–504.

ZAFAR, Muhammad – ALSHAMMARI, Rayed F. 2024. Záměr fluktuace pracovníků primární zdravotní péče a organizační chování: systematický přehled a metaanalýza. In SN Comprehensive Clinical Medicine. ISSN 2618-7589, 2024, roč. 6, č. neuvedeno, s. 94.