S velkým rozčarováním sledujeme dlouhodobý tlak na snížení nároků na vzdělávání sester s údajným cílem dostat do systému rychle dostatek pracovníků v ošetřovatelství, resp. nahradit sestry méně vzdělanou pracovní silou, než údajně účinné opatření k doplnění katastrofálního nedostatku sester. Tento tlak nevyvíjejí pouze zaměstnavatelé ve zdravotnictví, ale i politici, kteří jdou po ruce populistickým, neodborným a ničím nepodloženým tvrzením některých zástupců středních zdravotnických škol. Desetiletí si tohoto problému nikdo nevšímal, přestože SKSaPA dlouhodobě upozorňovala a upozorňuje na fakt, že nám více sester ze systému odchází, než do něj vstupuje. Dnes hledáme jednoduchá, avšak nebezpečná řešení, která jsou ale nebezpečná nejen pro systém, ale i pro pacienta. Vůči tímto krokem, s negativním dopadem na stabilizaci sester i celého zdravotnického systému, se SKSaPA roky ohrazovala a poukazovala na dopady, které dnes jsou bohužel realitou, na kterou doplácejí pacienti.

Důvodem nedostatku sester v systému totiž není jejich vzdělávání, ale dlouhodobé ignorování jejich problémů, špatné pracovní podmínky a slabý plat. SKSaPA disponuje několika průzkumy, kde ve výsledcích zjišťujeme, jaké jsou motivační a demotivační faktory pro práci v našem zdravotnictví.

Někteří odborníci, jakož i politici, se zřejmě pozapomněli, že žijeme ve 21. století, kde světové trendy poukazují na důležitou roli vzdělaných sester v péči o zdraví populace. Sestry dnes přebírají na sebe důležité úkoly napříč celým zdravotnickým systémem, mají jiné vzdělání, jiné kompetence, mohou v mnoha oblastech rozhodovat samostatně a přebírají na sebe stále více zodpovědnosti. Moderní ošetřovatelství je samostatný vědní obor. Ošetřovatelství je aplikována věda, má své odborníky a ti by měli v první řadě rozhodovat o směřování oboru. Bohužel, setkáváme se spíše s ignorací a zesměšňováním, než s respektem a to hlavně ze strany lékařů a politiků.

Důkazem toho je i vystoupení pana Pellegriniho v pořadu Na tělo TV Markíza, kde se vyjádřil, že sestrám je třeba dát „modrou sukýnku a čepeček se sponkou a šup do nemocnice“. I to je jeden z důvodů, proč absolventi nechtějí zůstat na Slovensku, kde si jejich práce nikdo neváží, naopak, znevažují ji čelní političtí představitelé svými sexistickými vyjádřeními. Exodus z profese trvá téměř 20 let a ani předchozí vlády neudělaly nic, a to nebyla pandemie, válka a energetická krize.

Nechvalnými milníky v destabilizaci sester v ČR byly kroky iniciované hlavně lékařskými společnostmi - SLK, SLS, ANS a dalších, podporované politickými rozhodnutími. K takovým krokům patřilo navýšení počtu pacientů, o které má sestra pečovat ve službě. 62 v roce 2013, který měl zastabilizovat sestry určením jejich platů podáním SLK k Ústavnímu soudu SR za podpory tehdejších poslanců NR SR, dělení úvazků sester v soukromých zdravotnických zařízeních na činnosti sestry a činnosti administrativního pracovníka, snižování pracovních úvazků sester z 1,0 na 0, praktickou sestru, snaha o náhradu sester zdravotnickými záchranáři na odděleních urgentních příjmů, přeřazení sester v zařízeních sociálních služeb na chůvičky. Tyto kroky způsobily ještě větší úbytek sester, ještě větší destabilizaci ošetřovatelství a zdravotnického systému.

Je smutné, že někteří naši kolegové lékaři, přestože se pyšní ukončením specializačního studia managementu, neznají a nepoužívají ani správné pojmy. Dnes totiž nemáme v systému „střední zdravotnický personál“ a ani „nelékařská povolání“. Tyto termíny se používaly v minulém století, kdy podle názoru mnoha existovali v systému pouze lékaři a poté tzv. střední zdravotnický personál (s ukončeným středoškolským vzděláním), který jim dělal servis, byl jim podřízen, dělal pouze to, co jim lékaři nařídili a oni egoisticky a s řádnou mírou nadřazenosti vládli celému systému. Dnes se ukazuje, že tento přežitek z minulosti mnozí stále ještě neumějí vstřebat a že týmová práce a kolegialita s ostatními zdravotníky jim moc vyhovuje, protože svou nadřazenost nemají jak živit. Kolegové lékaři, kteří byli v 90. letech minulého století na stáži v zahraničí a snaží porovnávat náš současný systém vzdělávání s tím z 90. let by si měli raději detailněji nastudovat zákony a vyhlášky z reformních opatření z počátku 21. století, které jasně definují povolání sester a porodních asistentek, jakož i jejich kompetence. A měli by si všimnout v tom zahraničí i toho, jak se tam lékaři chovají k jiným zdravotnickým pracovníkům. S úctou a respektem.

Naštěstí, vývoj nelze zastavit a přes tyto ataky ošetřovatelství i na Slovensku postupuje. Zkvalitňuje se vzdělávání sester, navzdory mnoha překážkám se snažíme přiblížit kompetencemi našim zahraničním kolegyním a kolegům, realizujeme ošetřovatelský výzkum, vzděláváme nové kolegyně a kolegy, aplikujeme do praxe péče, což je také jeden z motivačních faktorů.

„Vysokoškolakizace“ vzdělávání sester?

SZŠ patřily mezi prestižní střední odborné školy, o studium na nich byl nadprůměrný zájem, ale dnes, po změně vzdělávání sester a ostatních zdravotnických oborů, jako jsou záchranáři, fyzioterapeuti, dentální hygienici, porodní asistentky, laboranti a jiní se zcela změnily nároky a systém vnímání těchto povolání a jejich prax vyšší kvalitu, rozsah i obsah vzdělávání, nesrovnatelné se vzděláváním na středních školách. Mnohá ​​vyjádření jistých „odborníků“, týkající se vzdělávání sester na Slovensku, jsou nepravdivá, svědčící o neznalosti problematiky, přičemž vůbec nemají problém je nesprávně interpretovat. Mezi takové patří i tvrzení, že sestry musí mít vysokoškolské vzdělání, neboť došlo ke špatnému překladu podmínek vzdělávání sester během přístupových jednání vstupu SR do EU. Není to pravda. Sestry, podobně jako ostatní profese, mohou studovat i na střední zdravotnické škole, avšak studium musí obsahovat 4 600 hodin odborné přípravy, z toho nejméně polovinu tvoří praktická výuka na základě Směrnic EU, které vydala pro povolání sester, jako regulované povolání. Každý, kdo i jen trochu rozumí této problematice, si snadno vypočítá, že na střední škole se za čtyři roky studia tato podmínka nedá splnit, jelikož studenti středních škol musí absolvovat i všeobecné předměty pro maturitní vzdělávání. Na některých středních zdravotnických školách mají zároveň aktivované i tříleté denní nástavbové studium, kde ve studijních programech diplomovaná sestra mohou sestry studovat podle směrnic EU, které již dnes aplikují ve všech členských státech stejně. O toto studium však budoucí sestry projevují nízký zájem, jelikož si uvědomují, že studium na fakultách zdravotnictví/ošetřovatelství v bakalářském stupni jim nabízí kvalitu, kde mají více možností k dalšímu studiu. v magisterském stupni, což je také u mnoha naplněním jejich ambicí a kariérního růstu. Státy EU, ve kterých se sestry nevzdělávaly podle směrnic, dnes změnily studijní programy také, takže tvrzení, že na západě sestry nemají vysoké školy je tendenční a nepravdivé, protože podle uvedených směrnic mění systém přípravy na povolání sester ve všech zemích EU.

Naštěstí, ne všichni lékaři a politici smýšlejí zpátečnicky a omezeně. Je stále více lidí v systému, kteří chápou význam a přínos vzdělaných a kompetentních sester, které jsou připraveny na nové pokročilé úkoly. Sestry pracují na licence, jsou majitelkami agentur domácí péče, poskytují služby v dlouhodobé péči. Sestry dnes mohou vystavovat recepty, předepisovat zdravotnické pomůcky, samostatně rozhodovat. Sestry pracují metodou ošetřovatelského procesu, posuzují stav pacientů, využívají škály, mapy péče, standardní postupy, vedou o svých činnostech záznamy v ošetřovatelské dokumentaci, hodnotí výstupy. Mnohé činnosti, které vykonává slovenský lékař, už desetiletí v zahraničí vykonávají vzdělané sestry, což přináší i ekonomický efekt. Praxe sester se výrazným způsobem změnila a stále se mění ve smyslu vědeckého pokroku. Sestra u pacienta tráví nejvíce času a proto léčba a uzdravování, zda stav pacienta ve značné míře záleží i na její znalosti a zkušenostech.

Každá rozumná společnost investuje do vzdělání svých občanů, především těch, kteří pečují o zdraví a životy lidí. Vědecké studie dokazují, že čím více vzdělaných sester pracuje ve zdravotnických zařízeních, tím větší šanci mají pacienti na přežití a uzdravení.

Zdroj: Slovenská komora sester a porodních asistentek www.ksapa.sk

Slovenská komora sester a porodních asistentek (SK SaPA) je samosprávná stavovská organizace s celoslovenskou působností, se sídlem v Bratislavě, sdružující 40 000 sester a porodních asistentek. Hlavním úkolem CS SaPA je hájit profesní, hospodářské a sociální zájmy členů komory ve zdravotnických, sociálních, školských a jiných zařízeních.