Význam digitální zdravotní gramotnosti u seniorů z perspektivy ošetřovatelství

Úvod

Změny ve spojitosti s přechodem na informační společnost provázejí variabilní problémy související ve velké míře se zvyšující se složitostí informačně-komunikačních technologií (IKT), která prohlubuje riziko digitální exkluze. Otázka digitální gramotnosti je tak stále pertraktovějším tématem zejména v kontextu ekonomického růstu a snahy o zajištění digitální integrace skupin obyvatel ohrožených vyčleněním z informační společnosti, kam nepochybně patří i senioři (Skyba, 2017). Dokument Agenda 2030 pro udržitelný rozvoj zdůrazňuje šíření IKT a globální propojenost, což má velký potenciál urychlit pokroky v lidské činnosti, překlenutí digitální propasti a rozvoj znalostní společnosti (WHO, 2021).

Charakteristickým jevem demografického vývoje v České republice je stárnutí populace, které je důsledkem hlavně výrazně dlouhodobé klesající porodnosti a stabilizace mír úmrtnosti v posledních letech. U seniorů bude velmi důležité zapojování se do iniciativ zaměřených na aktivní a zdravé stárnutí, které bude přispívat ke zdravějšímu a kvalitněji strávenému životu lidí v důchodových kategoriích ak jejich dlouhodobé samostatnosti (MZ SR, 2022). Senioři jako početná skupina populace jsou v riziku digitální exkluze iv souvislosti se zdravím a zdravotní péčí.

Nárůst oblasti tzn. digitálního zdraví představuje riziko prohlubování nerovností v oblasti zdraví. World Health Organization – WHO (2021) ve své strategii doporučuje podporu globální spolupráce a pokroku v přenosu znalostí o digitálním zdraví, pokračování v implementaci strategií národního digitálního zdraví, posilování řízení digitálního zdraví na globální, regionální a národní úrovni a obhajobu zdravotnických systémů zaměřených na lidi, které umožňují digitální zdraví. S rozvojem digitálního zdraví souvisí digitální zdravotní gramotnost, pro jejíž zlepšování v populaci jsou zapotřebí specifické strategie a intervence. Obzvláště významná jsou opatření v cílové skupině seniorů, u které mohou být výrazné bariéry při využívání IKT a v přístupu na internet. Na těchto opatřeních mohou participovat i sestry jako nejpočetnější skupina zdravotnických pracovníků působící na různých typech pracovišť. Sestry v osobním kontaktu se seniory, kterým poskytují ošetřovatelskou péči, mohou realizovat edukační činnost i se zaměřením na podporu digitální zdravotní gramotnosti s využitím efektivní komunikace a kooperace s podpůrnými osobami seniora. Současně s podporou digitální zdravotní gramotnosti je u starších lidí důležitý i rozvoj kritického myšlení.

Digitální technologie jsou v současnosti nedílnou součástí každodenního života a světová populace nebyla nikdy více propojena. Inovace, zejména v digitální sféře, probíhají v bezprecedentním rozsahu. Přesto zůstává jejich aplikace do zlepšení zdraví obyvatelstva do značné míry nevyužita a existuje obrovský prostor pro využití digitálních zdravotních řešení. WHO upozorňuje na využívání potenciálu digitálních technologií a inovací v oblasti zdraví k urychlení globálního dosahování zdraví a blahobytu (WHO, 2024). V této souvislosti se dostává do popředí pojem digitální zdraví. Ekosystém digitálního zdraví zahrnuje:

• řízení eHealth – národní, regionální a globální eHealth koordinační nástroje,
• elektronické zdravotní záznamy – informace o zdravotním stavu každého pacienta zaznamenané v digitálním formátu,
• normy a interoperabilita – komunikace mezi různými technologiemi a softwarovými aplikacemi, používání standardů pro efektivní, přesnou a spolehlivou výměnu a používání údajů,
• telemedicína – poskytování zdravotnických služeb pomocí IKT, zejména tam, kde vzdálenost je překážkou při přijímání zdravotní péče,
• mHealth – medicína a veřejné zdraví podporované mobilními zařízeními, jako jsou mobilní telefony, zařízení pro monitorování pacientů a jiná bezdrátová zařízení,
• digitální zdravotní gramotnost – soubor dovedností, znalostí a postojů, které člověk potřebuje, aby se mohl funkčně rozvíjet v informační společnosti,
• sociální sítě – využívání sociálních sítí při podpoře zdraví,
• velká data – využití nekonvenčních údajů k rozhodování v oblasti veřejného zdraví (EuroHealthNet, 2019).

I v podmínkách České republiky se v posledních letech realizují intervence v rámci eHealth, telemedicíny a teleošetřovatelství. eHealth označuje elektronizované a informatizované zdravotnictví. Obecně jde o elektronický servis a službu zaměřenou na prevenci onemocnění a zachování či obnovu zdravotní kondice obyvatelstva. K tomu jsou využity IKT, které jsou podřízeny diagnostice, léčbě, preventivním opatřením, sledování a řízení v oblasti zdraví a zdravého životního stylu. Telemedicína je považována za součást eHealth a znamená spojení lékařské informatiky a telekomunikace umožňující zejména dálkový přenos dat, konzultační činnost a vzdálené poskytování zdravotnických a příbuzných služeb (např. z oblasti psychologie, vzdělávání a podobně). Současná terminologie telemedicínu vztahuje k IKT (Středa, Hána, 2016). Teleošetřovatelství je definováno jako využívání IKT při poskytování ošetřovatelské péče „na dálku“, tedy v případě, je-li mezi pacientem a sestrou velká fyzická vzdálenost (Slezáková a kol., 2022). Plné využití nástrojů a inovací 21. století jako komunikačních technologií (digitální záznamy, telemedicína a eHealth) a sociálních médií se může podílet na lepší a nákladově efektivnější péči. Důležitým principem je vnímání pacienta jako partnera při zachování odpovědnosti za výsledek jeho léčby (MZ SR, 2022).

Digitální transformace zdravotní péče znamená virtuální péči, monitorování pacienta na dálku, využívání umělé inteligence, analýza velkých souborů dat, využívání smart zařízení, vytváření platformy údajů a využívání nástrojů umožňujících výměnu a ukládání údajů a nástrojů pro vzdálené snímání a výměnu údajů, sdílení relevantních informací v rámci vytváření zdravotnických zařízení. Digitalizace ve zdravotnictví má vliv na zajištění kontinuální péče s potenciálem ke zlepšení zdraví, zlepšení lékařské diagnostiky a léčby založené na rozhodnutích v souvislosti s dostupnými údaji, využívání tzv. digitální terapie, realizaci klinického hodnocení, samořízení péče a poskytování péče zaměřené na člověka, jakož i získávání znalostí, dovedností a kompetencí zdravotnických pracovníků více založených na důkazech (WHO, 2021). Zvláštní oblastí je celosvětový trend expanze mobilních aplikací na podporu zdravotního chování při zvládání nemocí, úpravě životního stylu a navigaci ve zdravotnictví (Levin-Zamir, Bertschi, 2019).

V souvislosti s ekosystémem digitálního zdraví a jeho komponenty se dostává do popředí nutnost rozvoje nejen digitální gramotnosti, ale v souvislosti se zdravím především digitální zdravotní gramotnosti. Digitální zdravotní gramotnost představuje schopnost vyhledávat, najít, porozumět a hodnotit zdravotní informace z elektronických zdrojů a aplikovat získané poznatky do prevence nebo řešení zdravotních problémů (EuroHealthNet, 2019). Digitální informace nabývají ve společnosti stále většího významu. Digitální zdravotní gramotnost občanů je základním prvkem pro úspěšné zavádění elektronického zdravotnictví. Zdravotní gramotnost je schopnost vyhledat, pochopit, posoudit a použít informace týkající se zdravotní péče, prevence nebo podpory zdraví. To na jedné straně vyžaduje osobní dovednosti a na druhé straně příznivé rámcové podmínky, jako je poskytování informací ve srozumitelném jazyce. Používání internetu k tomuto účelu vyžaduje další dovednosti (Úřední věstník Evropské unie, 2019).

Zdravotní gramotnost je o tom, jak jasně komunikovat informace o zdraví a správně jim rozumět. Zdravotní gramotnost je důležitá ve všech bodech v rámci kontinuity péče o zdraví – od pohody a zdraví, přes prevenci a detekci nemocí až po diagnostiku a rozhodování, jakož i léčbu a péči o sebe (Osborne, 2018). Zdravotní gramotnost podle WHO představuje kognitivní a sociální dovednosti, které určují motivaci a schopnost jednotlivců získat přístup k informacím, porozumět jim a využívat jejich způsoby, které podporují a udržují dobré zdraví (Parnell, 2015). Zdravotní gramotnost je v současnosti považována za jeden ze způsobů jak předcházet zdravotním problémům a chránit zdraví, ale také jak organizovat neočekávané situace nebo problémy týkající se zdravotního stavu (Čakloš, Bóriková, 2020). Dovednosti v oblasti zdraví zahrnují také porozumění základním informacím o zdraví a poznání toho, jak získat přístup k informacím a využívat zdravotnické služby (Beňadiková a kol., 2023). U seniorů je to schopnost porozumět instrukcím zaměřeným na realizaci preventivních činností a spolupráci v léčbě onemocnění (Zrubáková, 2023).

Zdravotní gramotnost je i ve vyšším věku velmi důležitá a významně ovlivňuje léčebně preventivní péči. V této etapě lidského života je však spojena s největším počtem překážek – změny v procesu stárnutí, úroveň kognitivních funkcí, zdravotní stav pacienta, sociálně-ekonomický status, demografické charakteristiky (věk, vzdělání, pohlaví, atd.). Úkolem zdravotnických pracovníků je podporovat zdravotní gramotnost, pomoci při identifikaci a odstranění rizikových faktorů bránících efektivnímu získávání informací, pomoci překonat strach z digitálních médií a zajistit srozumitelnost údajů. Zdravotní péče a poskytování služeb závisí na tom, zda jsou jednotlivci schopni nejen správně pochopit, ale především použít odborníky poskytnuté informace (Zrubáková, Magerčiaková, 2023).

Aktivní zapojení seniorů do sféry digitalizace překonává zažité stereotypy v povědomí společnosti – exkluze seniorů z informační společnosti a nepotřebnost uspokojovat jejich potřeby a zájmy v oblasti IKT. Moderním technologiím se velmi aktivně věnují zejména mladí lidé a střední generace, avšak u society seniorů je digitální gramotnost na nižší úrovni, čili jde o znalostní nerovnost – tzv. „znalostní propast“, kterou je třeba prolomit. Současná informační společnost, predikující nástup post-informační společnosti, jakož i aktivní existence seniorů v ní, v souvislosti se saturací sekundárních potřeb a zájmů seniorů, vyžaduje aktivní přístup ke stárnutí prostřednictvím vzdělávání (celoživotního vzdělávání). neformálním vzděláváním v oblasti IKT. Při tomto vzdělávání je třeba vzít v úvahu, že při nabývání kompetencí ve sféře moderních technologií má člověk ve vyšším věku určitá omezení z hlediska zvláštností období sénia, sociálně-ekonomického statusu, ale i možností vzdělávání. V tomto směru může být důležitým facilitujícím faktorem poradenství při vzdělávání seniorů, které adekvátním způsobem usměrní získávání a zvládání potřebných kompetencí pro práci s moderními IKT a jejich následné uplatnění při práci s digitálními technologiemi. Pokud už senior disponuje digitální gramotností, je pro něj diapazon možností moderního vzdělávání prostřednictvím IKT bez limitů (Mayer, Lenhardtová, 2017). Při využívání digitálního prostředí více než polovina seniorů navštěvuje webové stránky a více než třetina sleduje sociální sítě a diskusní fóra. Digitální zdatní senioři využívají také elektronickou komunikaci se svým zdravotnickým zařízením a aplikace zaměřené na zdraví ve svém chytrém telefonu (ÚVZ SR, 2019).

Podpora digitální gramotnosti a zdravotní gramotnosti je implementována i ve strategických dokumentech České republiky. Rozvoj těchto typů gramotnosti má výrazný vliv na úroveň digitální zdravotní gramotnosti. Ve Strategickém rámci péče o zdraví pro období 2014–2030 (2013) je Prioritní oblast 1 zaměřena na tyto oblasti: Investice do vlastního zdraví během celého životního cyklu a vytváření možností pro posilování odpovědnosti občanů za zdraví. Programy podpory zdraví založené na principech zapojení lidí do aktivit posilujících jejich mentální a fyzické kapacity představují individuální a společenský přínos (vytváření lepších podmínek pro zdravý způsob života, zlepšení zdravotní gramotnosti, podpora samostatnosti apod.).

Národní program aktivního stárnutí na období 2021–2030 (2021) uvádí zjištění týkající se digitální gramotnosti starších lidí a zvládání moderních komunikačních prostředků a technologií v digitalizované éře. Digitální gramotnost na vyšší než základní úrovni je na Slovensku u osob do 74 let srovnatelná s průměrem Evropské unie. Zaostávání je přítomno až u osob nad 75 let. Absence digitální gramotnosti starších lidí přitom může snižovat jejich přístup k veřejným zdrojům a službám, k potřebným informacím a nástrojům společenské participace, a to jak v placeném zaměstnání, tak v realizaci širokého rozsahu individuálně a společensky prospěšných aktivit. Z hlediska vyhodnocení předpokladů a kapacit pro aktivní stárnutí se na základě komparativních zjišťování na Slovensku do budoucna jeví jako rizikové zejména nižší délka dožití lidí, zvláště dožití ve zdraví; nižší zastoupení starších osob s vysokoškolským vzděláním, ale zejména zaostávající úroveň jejich digitální gramotnosti; stejně věkem klesající intenzita jejich osobních sociálních kontaktů, i v propojení na úroveň subjektivně uváděné mentální pohody. Předpokladové (kontextové) parametry se promítají do výstupových parametrů, tzn. j. do zkušeností starších lidí s aktivním stárnutím. Na základě realizované analýzy lze do budoucna považovat za rizikový faktor i nízkou úroveň digitální gramotnosti starších lidí jako předpoklad jejich přístupu ke kvalitnímu zaměstnání, k informacím, zbožím a službám, stejně k sociálním kontaktům.

Národní strategie digitálních dovedností Slovenské republiky a akční plán na roky 2023 - 2026 (2022) poukazuje na seniory jako na jednu ze skupin obyvatelstva, která na Slovensku v digitálních dovednostech zaostává nejvýrazněji. Tento fakt se projevil zejména během pandemie COVID-19, během níž byla definována opatření, která ve snaze omezit osobní kontakt mezi lidmi, zabránila mnoha seniorům plnohodnotně participovat na společenském a ekonomickém životě. Digitální dovednosti seniorů mají své uplatnění a význam nejen v průběhu pandemie COVID-19, ale také v perspektivě problematiky a podpory aktivního stárnutí, tzn. absence digitální gramotnosti starších lidí může zhoršit jejich přístup k veřejným zdrojům, službám, potřebným informacím, nástrojům společenské participace, v placeném zaměstnání nebo v individuální či společensky prospěšných aktivitách širokého rozsahu. Z pohledu dostupnosti digitálních technologií zaostávají zejména nízkopříjmové domácnosti s dětmi a senioři. Proto je důležité navrhnout opatření ke zlepšení digitální inkluze.

Nedostupnost veřejně financovaných vzdělávacích programů je bariérou pro rozvoj digitálních dovedností hlavně seniorů v postproduktivním věku. Podíl osob ve věkové skupině 65–74 let s alespoň základními digitálními dovednostmi je iz tohoto důvodu pouze 11 %, přičemž průměr EU ve stejné věkové skupině je 24 %. Až každý čtvrtý občan ve věku 65–74 let má nízké nebo žádné digitální dovednosti. Senioři také častěji čelí bariéře s ohledem na dostupnost technologií nejen na rozvoj digitálních dovedností, ale na celkové využívání digitálních nástrojů. Méně používají i počítač: podle údajů z roku 2017 alespoň jednou použilo počítač za posledních 12 měsíců pouze 39 % seniorů, což je o 10 % méně než průměr EU (Národní strategie digitálních..., 2022).

Význam digitální zdravotní gramotnosti u seniorů je multidimenzionální a může pozitivně ovlivnit různé oblasti v kontextu péče o zdraví. Senioři mohou využívat IKT k:

• vyhledávání informací o zdraví a zdraví prospěšném životním stylu, laické první pomoci,
• vyhledávání informací o lécích – čtení příbalových letáků v elektronické podobě s možností jejich zvětšení,
• sledování instruktážních videí (např. ošetřování ran, ošetřování stomií, podávání stravy při různých alternativách enterální výživy a podobně),
• poslech podcastů o zdraví, sledování odborných diskusí (diskusní fóra), seminářů, atd.,
• objednávání na vyšetření a preventivní prohlídky,
• vyhledávání kontaktů na ambulance všeobecných lékařů a specializované ambulance, sledování recenzí jednotlivých zdravotnických zařízení (svobodná volba lékaře a zdravotnického zařízení), konzultace nebo elektronická komunikace s lékařem, sestrou, fyzioterapeutem a jinými zdravotnickými pracovníky,
• posílání e-mailových zpráv s požadavkem o elektronický předpis léků (chronická medikace),
• sledování internetových stránek jednotlivých zdravotnických zařízení (např. poskytované zdravotnické služby, ordinační hodiny, recenze a podobně),
• využívání mobilních aplikací pro zdraví a záchranu života,
• využívání monitorovacích náramků,
• sledování a využívání benefitů zdravotních pojišťoven (webové stránky, mobilní aplikace),
• sledování a využívání benefitů lékáren (včetně služby zaměřené na donášku léků domů), sledování elektronických receptů na léky, léčiva nebo zdravotnické pomůcky,
• sledování novinek (zdravotnické a kompenzační pomůcky a jiné),
• sledování aktivit klubů a svépomocných skupin (např. kluby důchodců, kluby stomiků a další),
• nákup vitamínových doplňků, kompenzačních pomůcek a jiných produktů pro zdraví prostřednictvím e-shopu,
• sledování legislativy týkající se ochrany zdraví a zdravotní péče,
• sledování novinek na internetové stránce Ministerstva zdravotnictví SR týkajících se zdravotní péče,
• využívání sociálních sítí ve vztahu ke zdraví a další.

Bariéry u seniorů v asociaci s digitální zdravotní gramotností lze v obecné rovině rozdělit na somatické, psychické a socio-ekonomické. Mezi somatické bariéry lze zařadit třes rukou nebo těla či smyslové poruchy – poruchy zraku a sluchu (Prashad, Chen, 2018). Z dalších fyzických překážek to může být přítomnost chronického onemocnění nebo polymorbidita s obtěžujícími symptomy, které brání využívání IKT (např. imobilita, bolest, dekubity, nauzea, zvracení a jiné). Využívání moderních technologií a úroveň digitální zdravotní gramotnosti mohou být u seniorů determinovány i poruchami výživy (malnutrice, dehydratace), poruchami termoregulace, poruchami spánku, přítomností závratí, instability a pádů, poruchami vyprazdňování a jinými faktory vyplývajícími ze somatické stránky.

Psychické bariéry ve vztahu k digitální zdravotní gramotnosti vyskytující se u seniorů představuje demence, deprese, delirium, poruchy paměti, maladaptační poruchy, pokles psychické výkonnosti, únava, zpomalení psychických procesů, zhoršení pozornosti, změny v emočních reakcích, změny osobnosti a jiné.

Mezi socio-ekonomické determinanty digitální zdravotní gramotnosti u seniorů patří osamělost, nižší míra sociálních kontaktů, sociální izolace a nezájem o sociální inkluzi, inaktivita, nedostatečné finanční zabezpečení, nevhodné podmínky bydlení a další.

I když se v současnosti rozšiřuje skupina seniorů, kteří během produktivního života využívali IKT v souvislosti se svými pracovními povinnostmi, jejich dovednosti a erudice v této oblasti se nezakládaly na formálním vzdělávání (do školního vyučování neměli zařazen předmět informatika), ale spíše na samostudiu a učení se živelně během reálných životních situací, případně za reálných životních situací. Senioři ve vyšším věku (nad 70 let) neměli před odchodem do důchodu téměř žádné zkušenosti s využíváním IKT a nejvýraznější rozvoj v této oblasti je evidentní právě v posledních 20 letech. Právě mnozí z těchto seniorů se obtížněji adaptují na změny, do kterých patří i využívání moderních technologií, proto ve smyslu svých dosavadních návyků preferují informace poskytované v rámci osobního kontaktu (face-to-face) a získávané spíše z tištěných masmédií a televize, než z internetu. Především u této skupiny starších lidí je nutné realizovat nejen aktivity na rozvoj digitální gramotnosti a digitální zdravotní gramotnosti na národní úrovni, ale také na lokální úrovni, a také v přímém kontaktu například při poskytování zdravotní péče. Významnou pozici v této oblasti mají sestry jako nejpočetnější skupina zdravotnických pracovníků. Jako efektivní intervence sester v podpoře digitální zdravotní gramotnosti u seniorů lze využít:

• Edukační aktivity - rozšiřování znalostí a dovedností, podpora seniorů při využívání IKT ve prospěch zdraví - edukace s využitím mobilních zařízení, tabletu a notebooku - demonstrace využití IKT, doporučení elektronických informačních zdrojů v souvislosti s péčí o zdraví, koncipování guidelines pro zdravotnické pracovníky při práci se seniory v souvislosti s podporou seniora, příprava tištěných a elektronických písemných edukačních materiálů pro seniory a jejich podpůrné osoby, kompenzační pomůcky při využívání IKT – například. při parciální imobilitě seniora, doporučení různých forem celoživotního vzdělávání se zaměřením na rozvoj digitální gramotnosti – univerzity třetího věku (UTV), národní a lokální projekty zaměřené na rozvoj digitální gramotnosti seniorů, socializace v komunitách, klubech a svépomocných skupinách seniorů.
• Komunikaci – využívání jednoduchého vyjadřovacího jazyka (bez odborné terminologie) o problematice využívání IKT a elektronických informačních zdrojů v souvislosti se zdravím a zdravotní péčí, aktivní a trpělivé poslech, poskytování zpětné vazby, využívání verbální i neverbální složky komunikace, využívání kompenzačních pomůcek při komunikaci a další).
• Participaci na celoživotním vzdělávání seniorů, včetně mezigeneračního vzdělávání – sestry mohou působit i jako edukátorky v rámci celoživotního vzdělávání starších lidí, například prostřednictvím klubů důchodců, univerzit třetího věku is uplatňováním tzv. . mezigeneračního vzdělávání.
• Kooperaci s podpůrnými osobami seniora a pečovateli, s kluby a svépomocnými skupinami seniorů – podpora využívání IKT a rozvoj digitální zdravotní gramotnosti prostřednictvím spolupráce s rodinnými příslušníky nebo jinými podpůrnými osobami seniora, případně s pečovateli, kteří participují na denní péči o staršího člověka; participace na aktivitách klubů a svépomocných skupin sdružujících seniory a jejich podpůrné osoby – přednášková činnost, workshopy a jiné činnosti se zaměřením i na zlepšování digitální zdravotní gramotnosti.
• Multidisciplinární kooperaci – spolupráce různých kategorií zdravotnických i nezdravotnických pracovníků (např. sociálních pracovníků) při podpoře rozvoje znalostí a dovedností seniorů při využívání IKT ve prospěch zdraví, seznamování s benefity při využívání IKT a internetu, adaptaci smart zařízení seniorům, seznamování o dostupnosti pojišťoven a jejich využívání, atp.

Sestry jako kategorie zdravotnických pracovníků působící na různých pracovištích ambulantní a ústavní zdravotní péče, a také v zařízeních sociálních služeb, mohou efektivně ovlivňovat i rozvoj kritického myšlení u seniorů, které by mělo být v centru zájmu současně s rozvojem IKT a různých informačních zdrojů. Kritické myšlení znamená schopnost posoudit nové informace, které pozorně a kriticky člověk zkoumá z více hledisek, tvoří úsudky, posuzuje význam nových myšlenek a informací pro své vlastní potřeby. Jedná se o mentální proces, který slouží k získávání a hodnocení informací a nalézání logických a objektivních závěrů (Štefková a kol., 2023). Uplatňování kritického myšlení u seniorů je stále významnější, protože i na oblast péče o zdraví ovlivňuje množství neověřených informací a hoaxů.

Závěr

Výzkumy Institutu pro veřejné otázky dlouhodobě poukazují na fakt, že Slovensko za období dvou desetiletí nabylo charakter digitálně rozdělené společnosti. Na jedné straně stojí mladší, vzdělanější, kvalifikovanější, sociálně silnější a městštější část populace. Na druhé straně je to starší, méně vzdělaná, nízkokvalifikovaná, sociálně slabší či ekonomicky neaktivní a venkovská část populace. Stále častěji se tak setkáváme s generačními rozdíly, které jsou důsledkem nesouladu mezi vědomostmi a dovednostmi při využívání počítačů, internetu, elektronických služeb a podobně. Rozdílné adaptační strategie, odlišná úroveň digitálních dovedností, rozsahu a formy jejich využívání tak vytvářejí ve společnosti tvz. digitální propast (Velšic, 2023). Mezi kategoriemi jednotlivců a skupin, kteří jsou ohroženi digitální propastí, mohou být nejvíce postiženi kromě jiných sociálních skupin i senioři ve věku nad 65 let (mezigenerační digitální propast). Opatření pro lepší digitální začlenění by měla být cílená na děti ze znevýhodněného prostředí, dospělé s nízkou úrovní digitálních dovedností a seniory. Typ opatření by se měl lišit v závislosti na charakteristikách cílové skupiny. Tak jako se míra a typ digitálních dovedností nezbytných pro moderní život liší v závislosti na věku a individuálních potřeb různých skupin, liší se i typy bariér pro jejich lepší digitální inkluzi. Stát by se proto měl snažit implementovat různé typy politik a přistupovat ke každé cílové skupině individuálně (Národní strategie digitálních..., 2022).

Investování do programů, které učí seniory digitální gramotnosti, mohou poskytnout příležitosti k celoživotnímu vzdělávání a růstu. Technologie mohou usnadnit inovace, které jim umožní monitorovat a porozumět vlastnímu zdraví a sledovat své trajektorie zdravého stárnutí, což jim umožňuje lépe rozhodovat o vlastních životech (WHO, 2020). Řešení problematiky digitální gramotnosti seniorů a zvláště i digitální zdravotní gramotnosti je nutné na různých úrovních – od národní nebo celospolečenské až po lokální úroveň. Právě zde je význam pozice sester v této oblasti nesporný.

Autorky: PhDr. Mgr. Mariana Magerčiaková, PhD., MPH, MBA Katolická univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictví, Katedra ošetřovatelství PhDr. Kateřina Zrubáková, PhD. Katolická univerzita v Ružomberku, Fakulta zdravotnictví, Katedra ošetřovatelství

Seznam bibliografických odkazů

BEŇADIKOVÁ, D., BÓRIKOVÁ, I., RAPČÍKOVÁ, T. 2023. Možnosti měření zdravotní gramotnosti. [online]. In: Pro lékaře. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.prolekare.cz/en/journals/general-practitioner/2023-3-12/moznosti-merania-zdravotnej-gramotnosti-seniorov-135118

ČAKLOŠ, M., BÓRIKOVÁ, I. 2020. Zdravotní gramotnost pacientů s onkologickým onemocněním: literární přehledová studie. In: Onkologie. Roč. 14, čj. 5; 246-250. ISSN 1336-8176.

EUROHEALTHNET. 2019. Digital health literacy: show nových skills může pomoci improve zdraví, equity a sustainability [online]. [cit. 2024-03-21]. Dostupné na internetu: https://eurohealthnet.eu/wp-content/uploads/documents/2019/190909_Policy Precis_DigitalHealthLiteracy.pdf

LEVIN-ZAMIR, D., BERTSCHI, I. 2019. Media zdravotnictví, eHealth literacy a zdraví behaviour zvyšuje lifespan: Current progress and future challenges. In: OKAN, O, BAUER, U. et al.: International Handbook of Health Literacy. Rsearch, practice and policy prosazuje lifespan. Bristol: Policy Press, 2019 275–290. ISBN 978-1-4473-4451-3.

MAYER, K., LENHARDTOVÁ, M. 2017. Senior a IKT v andragogickém kontextu. [online]. In: Šance a limity seniorů v současné moderní komunikaci: negativa a pozitiva IKT v životě seniora. Prešov: Prešovská univerzita v Prešově, 2017, s. 2017 207–222. ISBN 978-80-555-1803-9. [cit. 2024.04.03]. Dostupné na internetu: http://www.pulib.sk/web/kniznica/elpub/dokument/Balogova11 .

MINISTERSTVÍ ZDRAVOTNICTVÍ SR. 2022. Aktualizace Strategického rámce péče o zdraví pro roky 2014-2030. [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.health.gov.sk/Zdroje%3F/Sources/Sekcie/IZP/Aktualizacia-strategicky-ramec-starostlivosti-o-zdravie-2014-2030.pdf

Národní program aktivního stárnutí na období 2021–2030. 2021. [online]. [cit. 2024.04.03]. Dostupné na internetu: https://www.employment.gov.sk/sk/uvodna-stranka/aktivne-starnutie/narodny-program-aktivneho-starnutia/ .

OSBORNE, H. 2018. Health Literacy Od Z New Yorku: Aviva Publishing, 2018, 256 p. ISBN 978-1-947937-13-0.

PARNELL, T. A. 2015. Health Literacy in Nursing. New York: Springer Publishing Company, 2015, 302p. ISBN 978-0-8261-6172-7.

PRASHAD, R., CHEN, M. 2018. Zpátky do základních hledisek: Importance considerace zdravotnictví v rozvoji a uskutečňování Consumer E – Health Interventions. In: PAPALOIS, V. E., THEODOSOPOULOU, M.: Optimizování Health Literacy for Improved Clinical Practices. Hershey PA: IGI Global, 2018, pp. 73–86. ISBN 978-1-5225-4074-8.

SKYBA, M. 2017. Vliv IKT na kvalitu života a aktivní stárnutí seniorů a seniorek. [online]. In: Šance a limity seniorů v současné moderní komunikaci: negativa a pozitiva IKT v životě seniora. Prešov: Prešovská univerzita v Prešově, 2017, s. 2017 192–204. ISBN 978-80-555-1803-9. [cit. 2024.04.03]. Dostupné na internetu: https://www.pulib.sk/web/kniznica/elpub/dokument/Balogova11/subor/Skyba.pdf

SLEZÁKOVÁ, Z., KRISTOVÁ, J., BACHRATÁ, Z. 2022. Teleošetřovatelství. Praha: Grada Publishing, 2022, 104s. ISBN 978-80-271-3175-4.

Strategický rámec o zdraví pro roky 2013 až 2030. 2013. [online]. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.enviroportal.sk/zdravie-a-zp/strategicky-ramec-v-oblasti-starostlivosti-o-zdravie

STŘEDA, L., HÁNA, K. 2016. eHealth a telemedicína. Praha: Grada Publishing, 2016, 160s. ISBN 978-80-247-5764-3.

ŠTEFKOVÁ, G. a kol. 2023. Rozvoj kritického myšlení ve vzdělávání zdravotnických profesí. Košice: Univerzita P. J. Šafárika, Vydavatelství ŠafárikPress, 2023, 177 s. ISBN 978-80-574-0262-6.

ÚŘAD VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNICTVÍ SR, 2019. HLS19: Senioři a digitální zdraví. [online]. [cit. 2024.04.03]. Dostupné na internetu: https://www.uvzsr.sk/web/uvz/hls19-seniori-a-digitalne-zdravie

Úřední věstník Evropské unie 2019/C228/01. Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru – Digitální zdravotní gramotnost – zdravotní péče přizpůsobená potřebám evropských občanů v době demografických změn. [online]. [cit. 2024.04.03]. Dostupné na internetu: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/SK/TXT/PDF/?uri=CELEX:52019IE0067&from=EN .

VELŠIC, M. 2023. Digitální gramotnost na Slovensku 2023. Zaostřeno na seniory. [online]. Bratislava: Institut pro veřejné otázky, 2023, 25s. ISBN 978-80-8287-003-2. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.ivo.sk/8888/sk/studie/digitalna-gramotnost-na-slovensku-2023-%E2%80%93-zaostrene-na-seniorov

WHO. 2020. Decade of healthy ageing: baseline report. [online]. [cit. 2024-04-04]. Dostupné na internetu: https://www.who.int/publications/i/item/9789240017900

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2021. Global strategy on digital health 2020-2025. [online]. World Health Organization; 2021. Licence: CC BY-NC-SA 3.0 IGO. [cit. 2024-03-22]. Dostupné na internetu: https://www.who.int/docs/default-source/documents/gs4dh daa2a9f352b0445baf bc 79ca799dce4d.pdf

WORLD HEALTH ORGANIZATION. 2024. Digital health. [online]. [cit. 2024-03-22]. Dostupné na internetu: https://www.who.int/health-topics/digital-health/#tab=tab_1

ZRUBÁKOVÁ, K. 2023. Význam zdravotní gramotnosti pro racionální farmakoterapii seniorů v domácí péči. [online]. In: Prohuman. ISSN1338-1415. 7.6.2023. [cit. 2024-03-20]. Dostupné na internetu: https://www.prohuman.sk/osetrovatelstvo/vyznam-zdravotnej-gramotnosti-pre-racionalnu-farmakoterapiu-seniorov-v-domacej-starostlivosti

ZRUBÁKOVÁ, K., MAGERČÁKOVÁ, M. 2023. Zdravotní gramotnost u seniorů. In: MAGERČÁKOVÁ, M., ZRUBÁKOVÁ, K.: Zdravotní gramotnost versus hlavní determinanty zdraví – výživa a pohybová aktivita. Bratislava: Business Intelligence Club, 2023. 113–124. ISBN 978-80-971388-9-9.