Sestry jsou největší skupinou odborníků v rámci globálního systému zdravotní péče. Celosvětově v profesi sestra a porodní asistentka pracuje celkem 19,3 milionu lidí. Současný a rostoucí nedostatek registrovaných sester v systémech zdravotní péče je tedy globálním problémem. Evropská komise odhadla, že v zemích EÚ bude chybět více než 590 000 sester. Většina zemí v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) uvádí nedostatek ošetřovatelských pracovních sil a tento trend se rok od roku zhoršuje. Nedostatek sester ovlivňuje poskytování zdravotní péče s negativním dopadem na pacienty a se snižující se pracovní spokojeností sester, které v systému pracují. Zároveň mnoho sester uvažuje, že opustí profesi. Podle ankety, kterou realizuje Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek (SK SaPA), z aktuálně 442 oslovených respondentů téměř 49 % chce využít možnost odchodu do důchodu, téměř 12 % chce využít možnost odchodu do předčasného důchodu a až více než 20 % dotázaných chce změnit povolání, tedy odejít ze zdravotnictví. Jen 18 % respondentů chce zůstat a nadále pracovat ve zdravotnictví.
Jak to je s novými sestrami a studenty ošetřovatelství, kteří by měli nahrazovat dosloužící generaci, která tvoří většinu všech sester a porodních asistentek na Slovensku? Průměrný věk sester na Slovensku je nepříznivý a dosahuje 47 let. SKSaPA registruje stále více než 5 290 sester ve věku nad 60 let. Jde o sestry, které mohou už nyní využít možnost předčasných důchodů. Zatímco v zemích EÚ je průměrný počet sester 8,4 na 1 000 obyvatel, na Slovensku je to 5,7 sestry na 1 000 obyvatel. Kdybychom chtěli dosáhnout průměru počtu sester EU, potřebovali bychom tu mít 46 000 sester; reálně máme na Slovensku 31 309 sester. Chybí nám 14 000 sester. Horší jsou na tom v zemích EÚ jen Bulharsko (4,4), Litva (4,4) a Polsko (5,1).
Health Care Institute o.p.s. realizoval od září do prosince 2020 mezinárodní průzkum „Barometr mezi sestrami“, do kterého se zapojili studenti středních, vyšších a vysokých škol, které vzdělávají sestry (celkem 1080 respondentů na Slovensku). Většina studentů ještě během studia na Slovensku (76 %) plánuje zůstat pracovat doma. Co se mění absolvováním studia. Nejvíce nám migrují absolventi do České republiky, například u českých studentů je to Německo. Studenti považují jistotu a stabilitu práce za rozhodující faktor, kde budou v budoucnu vykonávat odbornou praxi. Nevyhovující finanční ohodnocení je nejdůležitější faktor, který byl důvodem odmítnutí pracovní nabídky. Představa studentů o výši mzdy na Slovensku je v rozmezí 1150–1550 € (tj. mzda absolventa v hrubém: bez přesčasů, služeb, příplatků), dnes představuje mzda většiny sester, a to i s 30 a víceletou praxí, výši 971 € v hrubém. 32 % studentů na Slovensku, kteří mají v plánu po ukončení studia odejít do zahraničí, uvádí jako důvody hlavně lepší platové podmínky. Kromě finančního ohodnocení studenti vnímali za negativní faktory při rozhodování, zda vstoupit, nebo nevstoupit do praxe po ukončení studia, špatné mezilidské vztahy na pracovištích, vykonávání práce, které neodpovídá vzdělání a studijnímu oboru, absence možnosti kariérního a platového postupu, nevyhovující pracovní doba. Ze 412 respondentů, kteří se vyjádřili, že chtějí zůstat pracovat na Slovensku, chtějí všichni pracovat v nemocnicích. Ani jeden student neuváděl ambulanci, domácí ošetřovatelskou péči nebo zařízení sociálních služeb.
V roce 2020 absolvovalo podle údajů Centra vědecko-technických informácií SR studium ošetřovatelství v rámci vysokoškolského vzdělávání a vyššího odborného vzdělávání spolu 692 studentů. SKSaPA registrovala necelých 56 % absolventů (389). Názory a samotná rozhodnutí studentů během studia se po ukončení studia výrazně liší a procento těch, kteří nenastoupí do systému zdravotnictví na Slovensku, prudce narůstá. Nejmladší generace je nejvíce ochotná a odhodlaná opustit profesi. Ve většině evropských zemí je záměr opustit profesi silný v generaci sester ve věku od 25 do 35 let. Se záměrem mladých sester opustit povolání souvisí několik faktorů, mezi něž patří nerovnováha mezi snažením se a odměnou, vysoká psychická zátěž a vyšší pracovní zatížení, což vše ovlivňuje záměr mladých sester rezignovat na svou ošetřovatelskou kariéru.
Stát musí podpořit vzdělávání sester, investovat do univerzit, které vzdělávají sestry. Na druhé straně musí dělat vše proto, aby si tu sestry udržel. Každý jeden odchod kvalifikované sestry a to bez ohledu na to, zda jde o sestru absolventku, nebo zkušenou sestru s dlouholetou praxí znamená to, že se nedostatek pracovních sil ještě prohlubuje. Zdravotnický systém ztrácí znalosti a zkušenosti odborníků, kteří odešli, a v neposlední řadě se finanční investice do samotného vzdělávání nenávratně ztrácí.
Zdroj: Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek www.ksapa.sk
Slovenská komora sestier a pôrodných asistentiek (SK SaPA) je samosprávná stavovská organizace s celoslovenskou působností, se sídlem v Bratislavě, sdružující 40 000 sester a porodních asistentek. Hlavním úkolem SK SaPA je hájit profesní, ekonomické a sociální zájmy členů komory v zdravotnických, sociálních, školských a jiných zařízeních.