ÚVOD
Mezinárodní migrace zdravotnických pracovníků je ve vědeckých kruzích dlouhodobě diskutovaným fenoménem. V první polovině 20. století směřovaly migrační toky ze zemí s vyššími a středními příjmy do zemí s nízkými příjmy (Hajian a kol., 2020; Li a Sun, 2019; Nwadiuko a kol., 2021), přičemž ve druhé polovině století se tento trend obrátil. Země jako Spojené státy americké, Kanada, Austrálie a Velká Británie se staly závislými na imigraci absolventů medicíny ze zemí s nízkou úrovní příjmů (Dill a Hirsch, 2021; Adebayo a Akinyemi, 2021; Tankwanchi a kol., 2020; Saluja a kol., 2020; Onnis a kol., 2019; Garg a kol., 2017; Crettenden a kol., 2014; Strasser a kol., 2013; Zeytinoglu a kol., 2014; Sharma a kol., 2012). Zatímco se vědecká pozornost soustředila na zkoumání zmíněných migračních toků, přehlížen zůstal rychle rostoucí pohyb zdravotnických pracovníků mezi zeměmi s vysokými a středními příjmy (Witter a kol., 2020; Clark a kol., 2017). Tento problém se v posledních desetiletích prohlubuje i ve Slovenské republice, kde se personální zabezpečení zdravotnických zařízení stává neudržitelným (MZ SR, Důvodová zpráva).
Migrace zdravotníků, zejména lékařů a sester, vychází z akutních problémů zdravotnických systémů. Považuje se za symptom hlubokých a závažných nedostatků, které je třeba řešit integrovaným způsobem (Dielmann a kol., 2011). Aspekty migrace zdravotnické pracovní síly nelze posuzovat izolovaně. Klíčovou úlohu při hledání a implementaci řešení sehrává inovační politika řízení lidských zdrojů a budování personálních kapacit (Marinkin a kol., 2020; Gallo a kol., 2019; Kuhlmann a Larsen, 2015). Výsledky vědeckých studií naznačují potřebu přesunu kompetencí řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví na nižší úrovně řízení, a tím posílení operativního řízení na úrovni zdravotnických zařízení (Diallo a kol., 2003).
I přes aktuálnost a důležitost této problematiky existuje jen málo studií zkoumajících účinnost nástrojů řízení lidských zdrojů při řešení nedostatku pracovní síly ve zdravotnictví či její migrace do zahraničí. S poklesem personálního zabezpečení a tlakem na rozpočty zdravotnictví v zemích Evropské unie je třeba zaměřit se na inovační politiku řízení lidských zdrojů a budování personálních kapacit ve zdravotnických zařízeních. Na základě studií z oblasti řízení lidských zdrojů v podnicích může být přínosem implementace nových přístupů i ve zdravotnictví (Wang a kol., 2021; Correia a kol., 2020; Kunjumen a kol., 2020). Navzdory iniciativám WHO je výzkum dané oblasti stále 5 nedostatečný na národní i mezinárodní úrovni. Tento fakt podnítil náš zájem o zkoumání problematiky v podmínkách Slovenské republiky.
Monografie poskytuje čtenáři pohled na zkoumání a hodnocení vlivu procesů řízení lidských zdrojů jako push faktorů, které vedou zdravotnické pracovníky k hledání práce v zahraničí. První část mapuje současný stav vědeckého poznání v oblasti migrace zdravotnických pracovníků a řízení lidských zdrojů na základě vědeckých studií publikovaných v renomovaných časopisech. Kritické hodnocení těchto výsledků tvoří základ pro empirický výzkum, jehož cílem je identifikovat faktory spokojenosti s procesy řízení lidských zdrojů, které ovlivňují migraci zdravotnických pracovníků ze slovenských nemocnic do zahraničí, a diskutovat možnosti zmírnění jejich negativních dopadů. Primární data byla získána prostřednictvím dotazníku určeného lékařům, sestrám a manažerům nemocnic. Použitím škály matematicko-statistických metod byly vyhodnoceny empirické výsledky výzkumu s důrazem na dosažení stanoveného cíle. V hlavní části monografie jsou čtenáři prezentovány empirické výsledky, které jsou následně diskutovány v kontextu aktuálního stavu vědeckého poznání.
Výzkum byl podpořen Agenturou na podporu výzkumu a vývoje Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky v rámci projektu č. APVV-19-0579 s názvem „Nastavení procesů personálního řízení v nemocnicích a jeho vliv na migraci lékařů a sester za prací do zahraničí“. Monografie vychází z habilitační práce autorky.
Autor: doc. Ing. Magdaléna Tupá, PhD.
OBSAH
Úvod 1 Stav vědeckého poznání v řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví v kontextu migrace zdravotnických pracovníků 1.1 Migrační faktory zdravotnických pracovníků 1.2 Důsledky migrace zdravotnických pracovníků 1.3 Determinanty migrace v kontextu řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví 1.4 Plánování pracovní síly ve zdravotnictví 1.5 Řízení lidských zdrojů ve zdravotnictví 1.6 Nástroje řízení lidských zdrojů ve zdravotnických zařízeních
2 Personální zabezpečení zdravotnických zařízení na Slovensku v kontextu pracovní migrace lékařů a sester do zahraničí 2.1 Změny v počtu a struktuře lékařů v podmínkách Slovenské republiky 2.2 Změny v počtu a struktuře sester v podmínkách Slovenské republiky 2.3 Stabilizace pracovní síly v systému zdravotnictví ve Slovenské republice
3 Empirický výzkum procesů řízení lidských zdrojů v nemocnicích v kontextu migrace zdravotnických pracovníků 3.1 Základní prvky designu empirického výzkumu 3.2 Hodnocení vlivu základních identifikačních charakteristik lékařů a sester na sklon k migraci 3.2 Spokojenost s podmínkami práce lékařů a sester ve slovenských nemocnicích 3.3 Model vlivu faktorů spokojenosti na sklon k migraci lékařů a sester pracujících ve slovenských nemocnicích 3.4 Shrnutí empirických zjištění
4 Diskuse 5 Přínosy a omezení výzkumu Závěr
Název: FAKTORY MIGRACE ZDRAVOTNICKÝCH PRACOVNÍKŮ JAKO DŮSLEDEK ŘÍZENÍ LIDSKÝCH ZDROJŮ Autor: doc. Ing. Magdaléna Tupá, PhD. První vydání 2024 ©FSEV TnUAD, Trenčín 2024 ISBN 978-80-8295-015-4 EAN 9788082950154