Možnosti monitorování pracovní zátěže sester

Úvod:

Pracovní zátěž sester představuje vzhledem ke svým dopadům obrovský zdravotnický, ekonomický i společenský problém. Důsledkem zvýšené fyzické a psychické zátěže sester může být dlouhodobý stres, fyzické a psychické vyčerpání a vznik syndromu vyhoření. Přestože subjektivní vnímání nadměrné pracovní zátěže vede k fyzickým a psychickým obtížím samotné sestry a nepochybně má vliv i na kvalitu ošetřovatelské péče a bezpečnost pacientů, tato problematika nedostává náležitou pozornost.

Povolání sestry bylo, je a vždy bude nejen fyzicky náročné, ale především nese s sebou velkou psychickou zátěž, která vyplývá z podstaty ošetřovatelské profese, ze sociálních interakcí, komunikačních a jiných problémů, k nimž dochází v každodenní ošetřovatelské péči (Komačeková, 2012). V současnosti se k „tradičním“ faktorům/stresorům přidávají další trendy, jako je překračování nadčasových limitů práce, redukce počtu zaměstnanců, respektive jejich nedostatek na trhu práce, které mohou mít výrazný dopad na subjektivně vnímanou míru zátěže. Chybění sester na trhu práce ovlivňuje jejich pracovní migraci, fluktuaci, odchod do jiných ekonomicky výhodnějších sektorů, odchod velkého počtu sester do důchodu (mají vyšší průměrný věk pracujících sester), ale také stárnutí populace klade vyšší nároky na ošetřující personál. Pandemie covid-19, hospodářská krize, ale i nedostatečná pozornost ze strany kompetentních vedoucích osobností konzistentně přispívá k prohlubování uvedených trendů.

Podle údajů NCZI představují sestry početně největší skupinu zdravotnických pracovníků (na Slovensku 35,24 %); (NCZI, 2022). Sestry vykonají více než 80 % všech aktivit souvisejících s poskytováním zdravotní péče (SKSaPA, 2023). Na Slovensku připadá 5,7 aktivně pracujících sester na 1000 obyvatel, zatímco evropský průměr představuje 8,4 sestry/1000 obyvatel. Podle OECD jsme jediná evropská země, která zaznamenává trvalý pokles počtu sester kontinuálně od roku 2009. V roce 2055 nám může v systému chybět více než 12 000 sester (INEKO, 2023). Ředitel kanceláře Slovenské komory sester a porodních asistentek Lukáš Kober (2023) upozorňuje na dramatický nárůst deprese, úzkosti a posttraumatické stresové poruchy u sester, přičemž pracovná zátěž a vyhoření uvádí jako nejčastější důvody odchodu ze systému.

Cíl: Prostřednictvím literární rešerše zmapovat relevantní nástroje umožňující monitorování pracovní zátěže sester.

Souběr a metody: Realizovali jsme obsahovou analýzu prací publikovaných ve volně dostupných databázích za posledních 5 let. Prostřednictvím vyhledávání s využitím klíčových slov „nurse workload, measurement tools, objectification of workload, workload measurement, “ a jejich kombinací získali jsme více než 5500 dokumentů týkajících se uvedené problematiky. Následně prostřednictvím inkluzívních (dostupné údaje o psychometrických vlastnostech nástroje, nástroje ověřené na souboru sester) a exkluzívních kritérií (duplikace, přehledové studie, nedostupnost plného textu, nejednoznačná interpretace závěrů) bylo vybráno 90 zdrojů podrobených obsahové analýze.

Výsledky

Měřicí nástroje umožňující hodnotit pracovní zátěž sester můžeme rozdělit do několika kategorií:

1. Dotazníkové metody umožňují hodnotit především subjektivně vnímanou míru zátěže, respektive psychologickou zátěž.
2. Bodovací systémy představují jakýsi systém bodování ošetřovatelských intervencí, přičemž body představují čas potřebný na ošetřovatelskou činnost nebo nároky na personál a dovednosti. Některé bodovací systémy zohledňují i stav pacienta, případně míru jeho odkázanosti na pomoc jako faktory, které ovlivňují míru pracovní zátěže. Tento způsob hodnocení pracovní zátěže vychází ze standardizovaných postupů, klasifikace ošetřovatelských intervencí, elektronické dokumentace používané v jednotlivých zemích a podobně. Hodnotí se 24 hodin, pracovní směna nebo určitý časový úsek. Bodovací systémy jsou poměrně dobře využívané zejména v zemích, kde mají implementovanou elektronickou verzi klasifikace ošetřovatelských intervencí do elektronické ošetřovatelské dokumentace. Bodovací systémy se osvědčily zejména v intenzivní péči.
3. Prediktivní modely využívají kombinace specifické doby výkonu a měření relativní hodnoty onemocnění nebo stavu (prototypové modely, modely klasifikace pacientů). Jedním z těchto systémů je například nástroj Safer Nursing Care Tool, který je nejrozšířenější metodou určení personálních požadavků v Anglii. Pacienti jsou zařazeni do jedné z pěti kategorií závislosti, podle níž se určuje potřebný počet zaměstnanců (Griffith et al., 2020). Vzhledem k omezenému rozsahu příspěvku v této studii neuvádíme podrobný přehled prediktivních modelů.

1. Dotazníkové metody

Meisterov dotazník Je validovaný a využívaný především v evropských zemích. MZ SR (Vyhláška 542/2007) doporučuje tento nástroj jako jedinou standardizovanou psychologickou metodu k hodnocení psychické pracovní zátěže. Hodnocení psychické pracovní zátěže podle této metody má platnost pouze pro konkrétní zkoumanou skupinu, protože na pracovní skupiny i při podobném charakteru práce působí různé psychosociální okolnosti. Dotazník slouží k odhalení specifických problémů na konkrétním pracovišti. Obsahuje deset otázek, pomocí nichž lze zjistit tři faktory (přetížení, monotónnost a faktor nespecifické zátěže). Jednotlivé faktory jsou vyplněny odpovídajícími položkami – časová tíseň při práci, malé uspokojení z práce, vysoká odpovědnost, otupující práce, problémy a konflikty, monotónnost, nervozita, přesycení, únava a dlouhodobá únosnost. Respondenti u každé z nich odpovídají prostřednictvím 5bodové Likertovy škály, přičemž nejnižší hodnota 1 představuje úplný nesouhlas a 5 úplný souhlas s konkrétním tvrzením. Převahou dotazníku je stručnost a časová nenáročnost (Žídková, 2002).

Maslach Burnout Inventory (MBI)/ Maslach Burnout Inventory - Human Services Survey (MBI – HSS)/ Maslach Burnout Inventory - Human Services Survey MP (MBI-HSS-MP) Nástroj, který sice neměří přímo míru pracovní zátěže, ale její důsledek – riziko vyhoření, je často využíván ve studiích v kombinaci s jinými nástroji k měření pracovní zátěže, i ve verzi MBI-HSS určené pro pomáhající profese a ve verzi MBI-HSS-MP, určené pro zdravotnické profesionály. Obsahuje tři škálované oblasti zaměřené na emoční vyčerpání, depersonalizaci a osobní úspěch.

Working excessively questionnaire (WEQ) Jedná se o 65 položkovou škálu tvořící tři domény: 1. perfekcionistický pracovní styl, 2. obecné přesvědčení o práci, 3. vnímaný tlak ze strany organizace, přičemž jednotlivé položky jsou hodnoceny na 5bodové škále souhlasu/nesouhlasu. Nástroj vyvinuly Hornowská a Paluchowski v roce 2007. Benefitem nástroje je, že zohledňuje kognitivní (přesvědčení), osobnostní faktory zaměstnance (perfekcionismus, obsesivně-kompulzivnost), ale i situační faktory pracovního prostředí a pracovní styl (Hornowska, Paluchowski, 2013).

NASA Task Load Index (NASA-TLX) NASA-TLX představuje subjektivní stupnici hodnocení pracovní zátěže, která byla vyvinuta pro použití v letectví a stále více se uplatňuje ve zdravotnictví. Index má měřit celkovou pracovní zátěž jako jedinou proměnnou vypočtenou součtem odpovědí na šest položek:

1. Mentální náročnost - kolik přemýšlení, rozhodování nebo počítání bylo nutné k provedení úkolu.
2. Fyzická náročnost - množství a intenzita fyzické aktivity potřebné k provedení úkolu.
3. Časová náročnost - míra časové tísně potřebné k dokončení úkolu.
4. Úsilí - jak tvrdě musí respondent pracovat, aby si udržel úroveň výkonu.
5. Výkon - úroveň úspěšnosti při dokončování úkolu.
6. Úroveň frustrace - jak nejistý, rozčarovaný nebo bezpečný a spokojený se pracovník cítil při plnění úkolu.

Každá subškála je účastníkům předkládána buď během experimentálního pokusu, nebo po něm. Respondenti jsou požádáni, aby ohodnotili své skóre na intervalové škále od nízké (1) po vysoké (20). TLX využívá také postup párového porovnávání. Ten spočívá v tom, že respondentům se předloží 15 párových kombinací a požádá se je, aby z každé dvojice vybrali škálu, která má největší vliv na pracovní zátěž během analyzované úlohy (Tubbs-Cooley, 2018).

Tabulka 1 Přehled dotazníkových metod hodnocení pracovní zátěže sester

2. Bodovací systémy

The nursing activities score (NAS) NAS identifikuje 23 bodovaných ošetřovatelských činností. Skóre za aktivitu představuje průměrný čas potřebný k poskytování této ošetřovatelské péče. Celkové skóre se pohybuje od 0 do 177 bodů NAS, přičemž celkové skóre 100 bodů představuje čas strávený jednou sestrou ekvivalentní plnému úvazku na směnu (Almeida, 2021).

The Comperhasive Nursing Intervention Score (CNIS) Skládá se z 73 ošetřovatelských intervencí. Bodování je 4stupňové v 6 aspektech na intervenci (čas, počet sester, dovednost, psychická zátěž, pracovní intenzita, svalová námaha) (Cesare et al., 2024).

Therapeutic Intervention Scoring System (TISS) TISS kvantifikuje typ a počet intenzivních ošetření, které jsou podle míry náročnosti rozděleny do čtyř oblastí (podle stupně náročnosti je jednotlivým aktivitám přiřazováno skóre od 1 do 4). Využívá se systém obsahující 76 intervencí nebo zkrácená verze obsahující 57 bodovaných aktivit. Ve více zemích byla validována zjednodušená verze

TISS-28

(pozostávající z 28 intervencí)); (Padilha et al., 2005).

NEMS (Nine Equivalents of Nursing Manpower Use Score) Jedná se o zjednodušenou verzi TISS-28, která obsahuje jen 9 sledovaných aktivit. Je celosvětově nejznámější a nejpoužívanější, přesto má své limity (např. zohledňuje pouze závislé intervence, resp. intervence související s lékařským výkonem, absentuje přímá ošetřovatelská péče, skóre přímo souvisí se závažností stavu, přičemž závažnost stavu rozhodně není jedinou proměnnou ve vztahu ke míře zátěže); (Braňa Marcos, 2007).

Scale of Workload and Nursing Times (VACTE) Systém bodování na základě odhadovaného času ve 13 kategoriích ošetřovatelských intervencí.

Nursning Intervention classification (NIC) Systém bodování ošetřovatelských intervencí vycházející z jejich klasifikace (NIC), přičemž body představují čas potřebný na ošetřovatelskou činnost.

Tabulka 2 Přehled bodovacích systémů hodnocení pracovní zátěže sester

Závěr

Velké množství vyhledaných zdrojových dokumentů ukazuje skutečnost, že problematice je věnován poměrně velký prostor. Navzdory množství studií v této oblasti se všichni autoři shodují na tom, že neexistuje jediný nástroj, který by byl schopen problematiku pracovní zátěže sester pokrýt zcela komplexně a napříč celým spektrem aplikovaných oborů ošetřovatelství. Některé nástroje například odhadovaly časové pokrytí služby na více než 80 %, neregistrovaly však subjektivně vnímanou zátěž, respektive emoční zátěž a další proměnné, které mohou vnímání zátěže ovlivnit. Odborníci zabývající se problematikou pracovní zátěže se shodují na potřebě dalšího výzkumu v této oblasti s využitím existujících nástrojů a jejich různých kombinací. Neustále probíhá i vývoj různých predikčních systémů, které přispívají alespoň k orientačnímu odhadu počtu personálu, přičemž velmi často vycházejí retrospektivně z podrobné analýzy ošetřovatelské dokumentace a v ní použitých klasifikačních systémů (nejčastěji klasifikací NIC nebo různých jiných klasifikací intervencí platných v dané zemi). Uvědomujeme si, že tento přehled nemusí být úplný, i s ohledem na skutečnost, že jsme se zaměřili na články s údaji o psychometrických vlastnostech nástrojů, respektive na články s nástroji, které byly již validované, a vylučovali jsme studie, kde se jevila interpretace výsledků jako nejednoznačná. Jednoznačně však tento přehled může představovat určitou teoretickou bázi pro další výzkum a výběr relevantních nástrojů hodnocení pracovní zátěže sester.

Autoři: Mária LEHOTSKÁ, Jozef BABEČKA, Zuzana HUDÁKOVÁ, Viera SIMOČKOVÁ, Eva MORAUČÍKOVÁ, Lukáš KOBER

ZOZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

ALICI, Şerife - ÖZTÜRK BIRGE, Ayşegül. 2024. The frequency of sepsis‐associated delirium in intensive care unit and its effect on nurse workload. In Journal of Clinical Nursing, 2024. 00, 1–15. https://doi.org/10.1111/jocn.17298

ALIKARI, Victoria - FRADELOS, Evangelos C. 2021. Translation, Cultural Adaptation, Validity, and Internal Consistency of the Greek Version of the Individual Workload Perceptions Scale-Revised. In Cureus, 2021, 2021 Oct 31;13(10):e19174. doi: 10.7759/cureus.19174.

ALMEIDA JÚNIOR, E. R., et al. 2021. The 4-year experience of Nursing Activities Score use in a Brazilian cardiac intensive care unit.In International Journal for Innovation Education and Research, 2021, vol 9, no. 5, p. 382-401. https://doi.org/10.31686/ijier.vol9.iss5.3105

ARAUJO, Meiriele Tavares, et al. 2022. The Analysis of the Application of Nursing Activities Score in an Intensive Care Unit.In EC Nursing and Healthcare, 2022, vol 4, no.1, p. 03-10.

BELL, S. W. et al. 2022 The National Aeronautics and Space Administration-task load index: NASA-TLX: evaluation of its use in surgery. In ANZ Journal of Surgery, 92: 3022-3028. https://doi.org/10.1111/ans.17830

BRAÑA MARCOS, B – DEL CAMPO UGIDOS, RM - FERNÁNDÉZ MÉNDEZ, E, DE LA VILLA SANTOVEÑA, M. 2007. Propuesta de una nueva escala de valoración de cargas de trabajo y tiempos de enfermería (VACTE) [Proposal of a new assessment scale of work load and nursing times (VACTE]. In Enferm Intensiva. 2007 Jul-Sep;18(3):115-25. Spanish. doi: 10.1016/s1130-2399(07)74393-6

BUI, T. H. T. - TRAN, T. M. D. - NGUYEN, T. N. T. - VU, T. C. - NGO, X. D. - NGUYEN, T. H. P. - DO, T. L. H. 2022. Reassessing the most popularly suggested measurement models and measurement invariance of the Maslach Burnout Inventory – human service survey among Vietnamese healthcare professionals. In Health Psychology and Behavioral Medicine, 10(1), 104–120. https://doi.org/10.1080/21642850.2021.2019585

BRUYNEEL, Arnaud, et al. 2019. Measuring the nursing workload in intensive care with the Nursing Activities Score (NAS): A prospective study in 16 hospitals in Belgium. In J Crit Care. 2019 Dec;54:205-211. doi: 10.1016/j.jcrc.2019.08.032.

BRUYNEEL, Arnaud, et al. 2022. Associations between two nursing workload scales and the cost of intensive care unit nursing staff: A retrospective study of one Belgian hospital. In Journal of nursing management, 2022, 2022 Apr;30(3):724-732. doi: 10.1111/jonm.13544.

BRUYNEEL, Arnaud - LUCCHINI, Alberto - HOOGENDOORN, Marga. 2021. Impact of COVID-19 on nursing workload as measured with the Nursing Activities Score in intensive care. In Intensive & critical care nursing, 2021, Apr;69:103170. doi: 10.1016/j.iccn.2021.103170.

CAMARGO, Maryanni Magalhães, et al. 2020. Cross mapping between clinical indicators for assistance in intensive care and nursing interventions. In Revista brasileira de enfermagem, 2020 Sep 7;73(6):e20190728. English, Portuguese. doi: 10.1590/0034-7167-2019-0728.

CESARE, Manuele - D’AGOSTINO, Fabio; - COCCHIERI, Antonello. 2024. Exploring the Association between Complexity of Care, Medical Complexity, and Length of Stay in the Paediatric Setting Using a Nursing Minimum Data Set: A Study Protocol. In Nursing Reports, 2024, 14(4):2923-2934. https://doi.org/10.3390/nursrep14040213

CERELA-BOLTUNOVA, Olga - MILLERE, Inga - TRUPS-KALNE, Ingrida. 2024. Adaptation of the Nursing Activities Score in Latvia. In International Journal of Environmental Research and Public Health. 2024, vol. 21, no. 10, p. 1284; https://doi.org/10.3390/ijerph21101284

CHANG, Li-Yin, et al. 2019: The relationship between nursing workload, quality of care, and nursing payment in intensive care units. In Journal of Nursing Research, 2019, Feb;27(1):1-9. doi: 10.1097/jnr.0000000000000265.

DANTAS, M.J. - FIGUEIREDO, M.H. - FERREIRA, A.P. - FERREIRA, M., LEBREIRO, M., - GUEDES, V. 2019. Nursing workload: Context and measurement instruments - an integrative review. Suplemento digital Rev ROL Enferm 2019; 42(11-12).

DĘBSKÁ, G. et al. 2019. In Clinical Social Work and Health Intervention. 2019. Vol. 10 No. 2, s. 53 – 61; DOI 10.22359/cswhi_10_2_08

DÍAZ-GARCIA, J et al. 2021. Mental Load and Fatigue Assessment Instruments: A Systematic Review. In Int J Environ Res Public Health. 2021 Dec 31;19(1):419. doi: 10.3390/ijerph19010419.

DIMUNOVÁ, Lucia - RAKOVÁ JANA. 2019. Psychická pracovná záťaž sestier na oddeleniach anestéziológie a intenzívnej medicíny. In Zdravotníctvo a sociálna práca: medzinárodný vedecký časopis zdravotníctva, ošetrovateľstva, laboratórnych a vyšetrovacích metód, pedagogiky a sociálnej práce. 2019, 14(1), 25-29. ISSN 1336-9326.

DOBROCH, J. et al. 2021. Factors predisposing to burnout syndrome among medical staff participating in complex surgical processes. In Indian Journal of Community Medicine. Jan 2021, vol 46, no. 2, pp. 258 – 262. https://doi.org/10.4103/ijcm.IJCM_625_20

DOS SANTOS, Luan Gomes - DE SOUSA VIEIRA, Elzo Everton - VALENTE, Antonia Regiane Pereira Duarte. 2023. Application of the scoring system and therapeutic interventions (TISS-28) in post cardiac surgery patients in the intensive care unit of a teaching hospital in western Pará. In . Seven Editora, 2023, 262-275.

ERWAN, F. 2020. Burnout Syndrome analysis among hospital nurses using Maslach Burnout Inventory - Human Service Survey (MBI-HSS): a case study. In IOP Conf. Ser.: Mater. Sci. Eng. 931 012025. doi: 10.1088/1757-899X/931/1/012025

FARJAN, Paweł - MARKIEWICZ, Renata - MARKIEWICZ-GOSPODAREK, Agnieszka. 2023. The Level of Psychological Tension and Professional Burnout in Nurses Employed in Hospital Emergency Departments. In Teka Komisji Prawniczej PAN Oddział w Lublinie, 2023, 16.2: 491-506. https://doi.org/10.32084/tkp.6285

FASOI, Georgia, et al. 2021. Assessment of nursing workload as a mortality predictor in intensive care units (ICU) using the nursing activities score (NAS) scale. In International Journal of Environmental Research and Public Health, 2021, Dec 24;18(1):79. doi: 10.3390/ijerph18010079. 18.1: 79.

FISCHBACHER, Sibylle, et al. 2024. A prospective longitudinal cohort study of the association between nurses’ subjective and objective workload. In Scientific Reports, 2024, Sep 30;14(1):22694. doi: 10.1038/s41598-024-73637-9.

FORNÉ, C. - YUGUERO, O.2022. Factor structure of the Maslach Burnout Inventory Human Services Survey in Spanish urgency healthcare personnel: a cross-sectional study. In BMC Med Educ 22, 615 (2022). https://doi.org/10.1186/s12909-022-03666-3

GARCÍA, Lorena Gómez, et al. 2022. Analysis of midwives’ situation and the need to measure their workloads. In Revista Brasileira de Enfermagem, 2022, Nov 11;75Suppl 3(Suppl 3):e20210920. English, Spanish. doi: 10.1590/0034-7167-2021-0920..

GARCIA, Lorena Gómez, et al. 2024. Designo of an instrument to measure midwives workloads based on nursing interventions. In Texto & Contexto-Enfermagem, 2024, https://doi.org/10.1590/1980-265X-TCE-2023-0120en

GIL, María Fuensanta Hellín, et al. 2022. Multicenter application of a nursing workload measurement scale in adult hospitalization units. In International Journal of Nursing Sciences, 2022, Sep 28;9(4):460-466. doi: 10.1016/j.ijnss.2022.09.011.

GIL, Maria Fuensanta Hellín, et al. 2022 b. Qualitative validation of a scale for nursing workloads in hospitalization units. In Acta Paulista de Enfermagem, 2022 b, https://doi.org/10.37689/acta-ape/2022AO01961

GRIFFITHS, P. et al. 2020. Performance of the Safer Nursing Care Tool to measure nurse staffing requirements in acute hospitals: a multicentre observational study. In BMJ Open. 2020 May 15;10(5):e035828. doi: 10.1136/bmjopen-2019-035828.

HARUNA, Junpei, et al. 2022. Nursing activities score at discharge from the intensive care unit is associated with unplanned readmission to the intensive care unit. In Journal of Clinical Medicine, 2022, Sep 2;11(17):5203. doi: 10.3390/jcm11175203.

HELLÍN GIL, María Fuensanta, et al. 2022. Validation of a Nursing Workload Measurement Scale, Based on the Classification of Nursing Interventions, for Adult Hospitalization Units. In International Journal of Environmental Research and Public Health. 2022, Nov 23;19(23):15528. doi: 10.3390/ijerph192315528.

HOOGENDOORN, M. E., et al. 2021. The objective nursing workload and perceived nursing workload in Intensive Care Units: Analysis of association. International journal of nursing studies, 2021, Feb;114:103852. doi: 10.1016/j.ijnurstu.2020.103852.

HORNOWSKA, Elżbieta – PALUCHOWSKI, Wladyslaw, Jacek. 2013. The Working Excessively Questionnaire (WEQ) – theoretical background. In Polish Journal of Applied Psycholog. 2013, vol. 11 (3), 7-30

HOZOVÁ, Hana – VRUBLOVÁ, Yvetta. 2023. Psychosomatická záťaž u nelekářských zdravotnických pracovníků. In Ošetřovatelské perspektivy. 2023, 6(2):29-41, doi: 10.25142/osp.2023.013

HU, Huiling, et al. 2022. Nurses’ turnover intention, hope and career identity: the mediating role of job satisfaction. In BMC nursing, 2022, vol., 21, no. 43, https://doi.org/10.1186/s12912-022-00821-5

IDOFFSSON, Å, et.al. 2020. Development and validation of an instrument to measure nursing workload in the postanaesthesia care unit: An observational study. In European Journal of Anaesthesiology. 2020 Oct;37(10):864-873. doi: 10.1097/eja.0000000000001284.

JANUSZEK, Daria - KOBOS, Ewa , DZIEDZIC, Beata. 2023. Resilience index and mental stress of nursing staff working in intensive care units during the SARS-CoV-2 coronavirus pandemic. In Medical Science Pulse, 2023, 17.3: p. 61-70.

JARABICOVÁ, Oľga, et al. 2020. Perception of Work-Related Stress and Quality of Life among Nurses during COVID-19 Pandemic–An International, Multicenter Prospective Study. In International Journal of Environmental Research and Public Health, 2023, 20.4: 3393.

JARZYNKOWSKI, Piotr – PIOTROWSKA, Renata - MĘDRZYCKA – DĄBROWSKA, Wioletta -KSIĄŻEK Janina. 2022. Areas of Work Life as Predictors of Occupational Burnout of Nurses and Doctors in Operating Theaters in Poland—Multicenter Studies. In Healthcare 10, no. 1: 26. https://doi.org/10.3390/healthcare10010026

KANG, Yu Jin. 2021. Nursing Workload and Interventions of Licensed Nurses in Nursing Homes: An Observational Time and Motion Study. University of Minnesota, 2021.

KOMAČEKOVÁ, Dagmar. 2010. Fyzická a psychická záťaž pri poskytovaní ošetrovateľskej starostlivosti (prevencia, ochrana a podpora zdravia sestry). In Prohuman. [cit. 2024–10-30]. Dostupné na:https://www.prohuman.sk/psychologia/fyzicka-a-psychicka-zataz-pri-poskytovani-osetrovatelskej-starostlivosti-prevencia-ochrana-a-podpora-zdravia-sestry

KOWALCZUK, K., et al. 2020. Working Excessively and Burnout Among Nurses in the Context of Sick Leaves. In Front. Psychol., 25 February 2020, vol 11, https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.00285.

KRUPA, Sabina, et al. 2020. Effect of the ‘Enhanced Recovery after Surgery Protocol’on the workload of nurses in cardiac patients. In Kontakt, 2020, vol.22, no 3, p. 146-151. doi: 10.32725/kont.2020.030

LEBETH, Ruth M. et.al. 2021. A. Q. Curley; Nurses’ Perceptions of Workload Burden in Pediatric Critical Care. In Am J Crit Care 1 January 2021; 30 (1): 27–35. doi: https://doi.org/10.4037/ajcc2021725

Lin CY, et al.2022. Psychometric properties of the Maslach Burnout Inventory for Medical Personnel (MBI-HSS-MP). In Heliyon. 2022 Feb 1;8(2):e08868. doi: 10.1016/j.heliyon.2022.e08868.

LUCCHINI, Alberto, et al. 2020. Nursing Activities Score is increased in COVID-19 patients. In Intensive & critical care nursing, 2020, Apr 23;59:102876. doi: 10.1016/j.iccn.2020.102876

MACEDO, Rui, et al. 2021. Nursing activities score: adaptação transcultural e validação para a população portuguesa. In Servir, 2021, vol. 2, no. 01, p. 19-30. doi: https://doi.org/10.48492/servir0201.23763

MAGHSOUD, F., et al. 2022. Workload and quality of nursing care: the mediating role of implicit rationing of nursing care, job satisfaction and emotional exhaustion by using structural equations modeling approach. In BMC Nurs . 2022 21, 273. https://doi.org/10.1186/s12912-022-01055-1

MARGADANT, Charlotte, et al. 2020. The nursing activities score per nurse ratio is associated with in-hospital mortality, whereas the patients per nurse ratio is not. Critical care medicine, 2020, Jan;48(1):3-9. doi: 10.1097/CCM.0000000000004005.

MARGADANT, Charlotte et al. 2020 b. The quantification of nursing workload in Intensive Care Units. 2020. PhD Thesis. Universiteit van Amsterdam.

MARGADANT, Charlotte et al. 2020c. Validation of the nursing activities score (NAS) using time-and-motion measurements in dutch intensive care units.. In Research Square Platform LLC. 2020. https://doi.org/10.21203/rs.2.20293/v1

MATIŠÁKOVÁ, I., et al. 2021. Neuropsychická záťaž sestier pracujúcich v geriatrii. In Zdravotnícke listy. 2021, Vol 9, Issue 2, p. 48 ISSN 1339-3022

MZ SR. 2007. Vyhláška MZ SR č. 542/2007 o podrobnostiach o ochrane zdravia pred fyzickou záťažou pri práci, psychickou pracovnou záťažou a senzorickou záťažou pri práci.

NCZI, 2022. Pracovníci v zdravotníctve Slovenskej republiky 2022.[cit. 2024–10-30 ]. Dostupné na: https://data.nczisk.sk/statisticke_vystupy/Pracovnici_zdravotnictve/Pracovnici_v_zdravotnictve_SR_2022.pdf

NIERI, Alexandra-Stavroula Clinical Severity et al. 2020. Clinical Severity as a Predictor of Nursing Workload in Pediatric Intensive Care Units: A Cross-Sectional Study. In The World of Critical Care Nursing, Vol. 13, No. 4, 2020, p. 175–184. doi: 10.1891/WFCCN-D-19-00011

NOBRE, Raiane Antônia Santos, et al. 2019. Aplicación del Nursing Activities Score (NAS) en diferentes tipos de UCI’s: una revisión integrativa. In Enfermería Global, 2019, vol.18, no. 56, p. 485-528. versión On-line ISSN 1695-6141. https://dx.doi.org/10.6018/eglobal.18.4.362201

OBRONČÍKOVÁ, A. et al. 2015. Psychological strain between nurses. In Cent Eur J Nurs Midw. 2015;6(4), p. 352–359 doi: 10.15452/CEJNM.2015.06.0027

OLIVEIRA, Elaine Machado, et al. 2019. Nursing Activities Score and the cost of nursing care required and and available. In Rev Bras Enferm. 2019, Feb;72(suppl 1):137-142. doi: 10.1590/0034-7167-2017-0655.

PADILHA , KG et al. 2005. Therapeutic intervention scoring system-28 (TISS-28): diretrizes para aplicação [Therapeutic intervention scoring system-28 (TISS-28): directions for application]. In Rev Esc Enferm USP. 2005 Jun;39(2):229-33. doi: 10.1590/s0080-62342005000200014.

PARK, Sookyung et al. 2024. Quantifying emergency department nursing workload at the task level using NASA-TLX: An exploratory descriptive study. In International Emergency Nursing. 2024. Vol. 74, p. 101424, ISSN 1755-599X, https://doi.org/10.1016/j.ienj.2024.101424.

PÉREZ Francisco, et al. 2020. "Influence of Workload on Primary Care Nurses’ Health and Burnout, Patients’ Safety, and Quality of Care: Integrative Review" In Healthcare . vol. 8, no. 1, p. 12. https://doi.org/10.3390/healthcare8010012

PHILLIPS, Carswella. 2020. Relationships between workload perception, burnout, and intent to leave among medical–surgical nurses. In International Journal of Evidence-Based Healthcare 18(2):p 265-273, June 2020. doi: 10.1097/XEB.0000000000000220

PIRRET, Alison M., et al. 2024. The comparison of the Nursing Activities Score and TrendCare to accurately measure critical care nursing workload: A prospective observational design. In Intensive and Critical Care Nursing, 2024, Apr;81:103568. doi: 10.1016/j.iccn.2023.103568.

QEDAIR, Jumanah T., et al. 2022. Prevalence and factors associated with burnout among nurses in Jeddah: a single-institution cross-sectional study. In BMC nursing, 2022, 26;21(1):287. doi: 10.1186/s12912-022-01070-2.

RACY, Stepney, et al. 2021. A review of inpatient nursing workload measures. In Journal of clinical nursing, 2021, Jul;30(13-14):1799-1809. doi: 10.1111/jocn.15676.

RASOOLY, Irit R., et al. 2021. Physiologic monitor alarm burden and nurses’ subjective workload in a children’s hospital. In Hospital pediatrics. 2021, Jul;11(7):703-710. doi: 10.1542/hpeds.2020-003509.

REGUERA - CARRASCO, Cristina - BARRIENTOS-TRIGO, Sergio. 2024. Instruments to measure complexity of care based on nursing workload in intensive care units: A systematic review. In Intensive and Critical Care Nursing, 2024, Oct;84:103672. doi: 10.1016/j.iccn.2024.103672.

REIS, Juliana Dias Dos, et al. 2023. Impact of wound dressing changes on nursing workload in an intensive care unit. In International journal of environmental research and public health, 2023, Mar 28;20(7):5284. doi: 10.3390/ijerph20075284.

RENGEINÉ, T. K., et al. 2020. Mapping nursing interventions using the Therapeutic Intervention Scoring System in bloodless liver transplantations. In Intensive and Critical Care Nursing, 2020, Dec;61:102917. doi: 10.1016/j.iccn.2020.102917.

REPPER, Pascal, et al. 2020. Nursing Activities Score is increased in COVID-19 patients. In Intensive & critical care nursing, 2020, May 27;60:102891. doi: 10.1016/j.iccn.2020.102891

ROSSI FERREIRA, Ronaldo, et al. 2023. Relationship between the work schedule prepared by nurses and the nursing activities score. In Revista Baiana de Enfermagem, 2023, 37. p. 1 ISSN 0102-5430. doi: 10.18471/rbe.v.37.51942

SANSON, Gianfranco, et al. 2019. Nursing diagnoses, interventions, and activities as described by a nursing minimum data set: a prospective study in an oncology hospital setting. In Cancer Nursing, 2019, Mar/Apr;42(2):E39-E47. doi: 10.1097/NCC.0000000000000581.

SARDO, Pedro Miguel Garcez, et al. 2023. Nursing workload assessment in an intensive care unit: A retrospective observational study using the Nursing Activities Score. In Nursing in critical care, 2023, Mar;28(2):288-297. doi: 10.1111/nicc.12854.

SCRUTH, Elizabeth. 2020. Nursing activities score, nurse patient ratios, and ICU mortality: its more complicated than that. In Critical care medicine, 2020, vol. 48, no. 1, p. 126-127. doi: 10.1097/CCM.0000000000004068.

SILVA, S. N., et al. 2019. Use of Nursing Interventions as an Indicator to Assess the Workload of Nurses in a Tertiary Care Surgical Ward Setting in Sri Lanka. In Studies in Health Technology and Informatics, 2019, 264: 1582-1583. doi: 10.3233/SHTI190545.

SIMOES, Joao Lindo, et al. 2021. Nursing workload assessment in an intensive care unit: A 5‐year retrospective analysis. In Journal of clinical nursing, 2021, Feb;30(3-4):528-540. doi: 10.1111/jocn.15570.

SLABŠINSKIENÉ, Eglė, et al. 2020. "Factorial Validity and Variance of the Maslach Burnout Inventory between Demographic and Workload Groups among Dentists of Lithuania" In International Journal of Environmental Research and Public Health 17, no. 24: 9154. https://doi.org/10.3390/ijerph17249154

SOEWARDI, H. - KUSUMA, S.R. 2019. Workload Analysis and Improvement of the Nurses Duty in the Hospital In IOP Conf. Ser.: Mater. Sci. Eng. 530 012036. doi10.1088/1757-899X/530/1/012036

SOOKYUNG, Junsang Yoo, et al. Quantifying emergency department nursing workload at the task level using NASA-TLX: An exploratory descriptive study. In Int Emerg Nurs. 2024 Jun:74:101424. doi: 10.1016/j.ienj.2024.101424

SOOMANN MAARJA et al. 2022. The SARS-CoV-2 Pandemic Impacts the Management of Swiss Pediatric Intensive Care Units In Front. Pediatr., 28 January 2022Sec. Pediatric Critical Care Volume 10 - 2022 | https://doi.org/10.3389/fped.2022.761815

SOUZA, Priscilla - CUCOLO, Danielle Fabiana - PERROCA, Marcia Galan. 2019. Nursing workload: influence of indirect care interventions.In Revista da Escola de Enfermagem da USP, 2019, Jun 3;53:e03440. doi: 10.1590/S1980-220X2018006503440.53: e03440.

STAFSETH, Siv Karlsson. 2019. Assessment of Nursing intensity with Nursing Activities Score in Norwegian Intensive Care Units., Series of dissertations submitted to the Faculty of Medicine. Oslo : University of Oslo, 2019. 112s. ISBN 978-82-8377-491-7

STUCHLÍKOVÁ, Karolína – PADYŠÁKOVÁ, Hana. 2017. Význam nespecifického faktoru psychické zátěže v práci všeobecných sestér. In Zdravotníctvo a sociálna práca. Bratislava, 2017, 12(2), 22-30. ISSN 1336-9326.

SU, Qian, et al. 2023. The mediating effect of clinical teaching behavior on transition shock and career identity among new nurses: a cross-sectional study. In Nurse Education Today, 2023, vol. 125, 105780,I SSN 0260-6917125. doi.org/10.1016/j.nedt.2023.105780.

SUN, Jiwen; LI, Yihan - SHEN, Nanping. 2021. The Use of the Nursing Interventions Classification in Identifying the Workload of a Nursing Team in a Pediatric Oncology Center. In Nurses and Midwives in the Digital Age. IOS Press, 2021. p. 83-84. Dec 15;284:83-84. doi: 10.3233/SHTI210673.

SUN, H. - Zhang T. – WANG, X. – WANG, C. – ZHANG, M. – SONG, H. 2023. The occupational burnout among medical staff with high workloads after the COVID-19 and its association with anxiety and depression. In Front Public Health. 2023 Oct 26;11:1270634. doi: 10.3389/fpubh.2023.1270634.

SURENDRAN, Anu, et al. 2024. Cognitive mental workload of emergency nursing: A scoping review. In Nursing Open, 2024, 2024 Feb;11(2):e2111. doi: 10.1002/nop2.2111

SZYDŁOWSKA-PAWLAK, Paulina, et al. 2019. Evaluation of the workload of nurses caring for patients with congenital diaphragmatic hernia in a neonatal intensive care unit, according to the TISS-28 and NEMS scales. In Nursing Problems/Problemy Pielęgniarstwa, 2019, vol. 27, no. 1, p. 34-37. doi: http://dx.doi.org/10.5114/ppiel.2019.84626

SZYDŁOWSKA-PAWLAK, Paulina, et al. 2023. Workload in the Care of a Patient with Congenital Diaphragmatic Hernia and the Patient’s Need for Nursing Care. In Preprints. 2023, 2023020187. https://doi.org/10.20944/preprints202302.0187.v1 2023.

TROVÓ, Simone Aparecida - CUCOLO, Danielle Fabiana - PERROCA, Marcia Galan. 2020. Time and quality of admissions: nursing workload. In Revista da Escola de Enfermagem da USP. 2020;73(5):e20190267. doi: 10.1590/0034-7167-2019-0267.

TROVÓ, Simone Aparecida - CUCOLO, Danielle Fabiana - PERROCA, Marcia Galan. 2021. Transfer of patients in hospital units: impacts on nursing workload. In Rev Esc Enferm USP. 2021 Jun 18;55:e0327. doi: 10.1590/S1980-220X2020024903727.

TUBBS-COOLEY, HL. – MARA, CA. - , CARLE, AC. - GURSES AP. 2018. The NASA Task Load Index as a measure of overall workload among neonatal, paediatric and adult intensive care nurses. In Intensive Crit Care Nurs. 2018 Jun;46:64-69. doi: 10.1016/j.iccn.2018.01.004.

TURAN, Nazan - ANÇEL, Gülsüm. 2020. Examination of the psychological changes in nurses due to workload in an intensive care unit: a mixed method study. In Contemporary Nurse, 2020, Apr; vol. 56, no. 2, p. 171-184. doi: 10.1080/10376178.2020.1782762.

VELOZO, Kelly Dayane Stochero, et al. 2021. Comparison of nursing workload in a Pediatric Intensive Care Unit estimated by three instruments. In Revista da Escola de Enfermagem da USP, 2021 Aug 27:55:e00547. doi: 10.1590/1980-220X-REEUSP-2020-0547

VILA-VIDAL, M. - ESTRUGA-ASBERT, A. - JAM-GATELL, R. 2024. Use of an assessment system for the allocation of human resources in the intrahospital transport of the patient admitted to an intensive care unit. In Enfermería Intensiva (English ed.), 2024. Apr 27:S2529-9840(24)00018-1. doi: 10.1016/j.enfie.2024.02.001.

VIVANCO-ALLENDE, Ana, et al. 2020. Validation of a Therapeutic Intervention Scoring System (TISS-28) in critically ill children. In Anales de Pediatría (English Edition). 2020, vol. 92, Iss. 6, p. 339-344. doi: 10.1016/j.anpede.2019.10.007

VUKOVIƇ, Lj. 2020. Assessment of Nurses’ Workload in Intensive Care Unit by Use of Scoring Systems. In Croat Nurs J. 2020; vol. 4, no. 1,p. 59-71. doi: 10.24141/2/4/1/5

WILCZEK‐RUŻYCZKA, Ewa, et al. 2019. The mediational effect of coherence on the relationship between mental load and job burnout among oncology nurses. In International Journal of Nursing Practice. 2019. Jun;25(3):e12736. doi: 10.1111/ijn.12736.

YUSEFI, Ali Reza, et al. 2021. Workload status and its relationship with job stress in nurses during the COVID-19 pandemic. In Iranian Journal of Health Sciences, 2021. Vol. 9, Iss. 4, p. 1-11. doi: http://dx.doi.org/10.18502/jhs.v9i4.8214

ZAGHINI, F. et al. 2024. Workload of home care nurses: Italian adaptation, validity, and reliability of the National Aeronautics and Space Administration Task Load Index questionnaire. In Public Health Nursing, 1–11. https://doi.org/10.1111/phn.13387

ZAJIC, Paul, et al. 2024. Intensive care unit caseload and workload and their association with outcomes in critically unwell patients: a large registry-based cohort analysis. In Critical Care. 2024. 28, 304 . https://doi.org/10.1186/s13054-024-05090-z

ŽÍDKOVÁ, Z. 2002. Využití dotazníku k hodnocení psychické zátěže při práci. In České pracovní lékařství. 2002;3:69-72.