New approaches to solving penitentiary and the post-penitentiary care
Abstrakt: Nové prístupy k riešeniu k penitenciárnej a post penitenciárnej starostlivosti, nedostatky legislativy, návrh možného riešenia
Kľúčové slova: Penitenciárna a post penitenciárnej starostlivosti, Ústav na výkon trestu, sociálny pracovník, kuratela dospelých.

Abstract: New approaches to solving penitentiary and the post-penitentiary care, legislation defects, suggestion for the protective control, new tasks for young people and adults guardianships, creation of a social curator position for the protective control and his/her assistant
Key words: Penitentiary and the post-penitentiary care, institution for punishment fulfillment,social worker, adults guardianship, probation, media, a sentence of imprisonment serving, protective control, probation sepervision.

New approaches to solving, monitoring, methodology for statistical of the criminal action of habit forming substances dependent people
Abstrakt: Nové prístupy k riešeniu k sledovania k metodike štatistického vyhodnocovania trestnej činnosti osôb závislých na návykových látkach.
Kľúčové slova: Trestná činnosť, nápad trestnej činnosti, štatistika.

Abstract: New approaches to solving, monitoring, methodology for statistical statemen f the criminal action of habit forming substances dependent people.
Key words: Criminal action, source of the criminal action, statistics.

Ethical values and dignity in social work

Abstrakt: Ľudská dôstojnosť v pomáhajúcej profesii sociálneho pracovníka nie je len predstavou a ideou o statuse človeka, jeho postojoch v sociálnej práci , ale je to najdôležitejšie právo človeka, ktoré veľmi úzko súvisí s právom človeka na život.
Každý ľudský život má jedinečnú, neopakovateľnú a neodňateľnú hodnotu a dôstojnosť, ktorá vyplýva zo samej podstaty „byť človekom“. Hlavným poslaním každého z nás je byť človekom zodpovedným vo všetkých rovinách – byť zodpovedný k sebe samému, k okolitému svetu a samozrejme k tým, ktorí potrebujú našu pomoc – ku klientom. Celkom prirodzene sa týchto rovín dotýka každá činnosť v rámci sociálnej práce, ktorá je pomocou, podporou, službou a sprevádzaním. Preto si len veľmi ťažko vieme predstaviť túto činnosť s absenciou etických súvislostí. Sociálna práca je založená hlavne na rešpekte k hodnotám a dôstojnosti všetkých ľudí. Skúmanie hodnôt nesporne patrí medzi najdôležitejšie etické témy pre pomáhajúce profesie. V príspevku sa zameriavame na dôstojnosť a niektoré vybrané etické hodnoty v sociálnej práci.
Kľúčové slová: Dôstojnosť, klient, etika, etické hodnoty, sociálny pracovník, živo, právo.

Dying and Death from the Multicultural Perspective – Options for Social Healthcare Work
Abstrakt: Autorka se zabývá tématikou umírání a smrti, kterou zasazuje do kulturního kontextu klientů, pocházejících z různých kultur a vyznávajících různá náboženství. Náboženství vnímá jako součást kultury. Téměř všechny náboženské skupiny věří, že život po smrti existuje. Různí se však v pohledu, kdy tento posmrtný život začíná a jak probíhá. Také specifické etnické skupiny mají odlišný pohled na umírání a smrt. Cílem tohoto příspěvku není předložit zde úplný přehled kulturních a náboženských potřeb umírajících klientů, ale snaha o vhled do této rozsáhlé a náročné problematiky.
Sestra, stejně tak zdravotně sociální pracovník by tyto potřeby měli znát, mají-li kvalifikovaně pečovat o umírajícího nemocného. Měli by vytvořit podmínky pro důstojné umírání, což mimo jiné znamená respektovat odlišnosti svých klientů, byť se jim některá kulturní a náboženská specifika mohou jevit sebebizarnější. Hospicová péče nepřísluší jen hospicům, ale měla by být kvalifikovaně poskytována všem umírajícím nemocným, tedy i těm, kteří konec života prožívají v nemocnici nebo ve svém vlastním sociálním prostředí.
Klíčová slova: Umírání, smrt, kulturní potřeby, spirituální potřeby, náboženství, víra.

Abstract: The author deals with the topic of dying and death, which she sets in the cultural context of clients coming from various cultural backgrounds and who practice various religions. She perceives religion as part of a culture. Almost all religious groups believe that there is life after death. However, they have varying opinions about when this after-life begins and how it continues. Also, specific ethnic groups have different views about the process of dying and the death itself. The goal of the article is not to present a complete overview of cultural and religious needs of dying clients, but to present some insights into this broad and challenging issue. A nurse as well as a social worker (social healthcare worker) should possess knowledge about such issues, if they are supposed to take a professional care of a sick and dying person. They should be able to create conditions for dignified dying, which among other things means respecting the clients’ diversity even when some of the cultural and religious specifics may appear to them as the most bizarre. Hospice type of care does not belong only to the hospice facilities. Rather, it should be expertly provided to all dying patients, including those who spend the last days of their lives in a hospital or in their own social environment.
Key words: Dying, death, cultural needs, spiritual needs, religion, faith.

A several Notes on Authority of Social Worker
Abstrakt: Práca sa zaoberá významom autority v sociálnej práce. Východiskom je identifikácia zdrojov a legitimity úradnej autority. Autor poukazuje na dôležitosť osobnostných kvalít sociálneho pracovníka ako nevyhnutného prvku pre získanie a udržanie dôvery klienta, ale vníma ich dôležitosť i v rámci sociálnej práce ako celku. V závere sa autor zameriava na vzťah všeobecne chápanej zodpovednosti a autority.
Kľúčové slová: Autorita, sociálna práca, osobnosť, osobnostné vlastnosti, zodpovednosť.

Abstract: This paper is concerned with the sense of authority in the social works. Point of departure is the identification of the sources and legitimity of the official authority. Author suggested to the importance of personal qualities of social worker, which is the necessary constituent for acquirement and preservation for trusts of the client, however he perceived importance of this qualities also in frame of the social works en bloc. In epilogue he focuses on relationship of responsibility in general and authority.
Keywords: Authority, social works, personality, character, personal attributes, responsibility.

People and factors which assist to resocialization of posttraumatic wheelchair man
Abstrakt: Jednou z modifikačných foriem sociálnej práce je šport a jeho telovýchovný proces. Kódex etiky športu, prístup trénera a osobného asistenta k športovcovi s telesným postihnutím vytvárajú prostredie, v ktorom môže dôjsť k sebarealizácii človeka, k zlepšovaniu jeho imidžu, dosahovaniu osobných cieľov, sebapoznávaniu a vytváraniu sociálnych väzieb. Na vzorke 77 ľudí so zdravotným postihnutím sme sledovali motívy k športu, názor športujúcich na funkciu športu a podiel pomoci zdravých osôb na socializácii.
Zistili sme, že u respondentov dominovala možnosť sebarealizácie (35%) a zlepšenia zdravotného stavu (26%). Športovú činnosť vnímajú ako zmysluplné využitie voľného času (29%) a pre možnosť sociálneho kontaktu (25%). Priatelia im pomáhajú najviac a to najmä v psychickej podpore pri športovaní (37% respondentov).
Kľúčové slová: Sociálna práca, etika v športe, motívy k športu, ľudia s telesným postihnutím, vozíčkar.

Abstract: We can consider sport or physical training process as a one of modifying forms of social training. Factors such as the code of sport ethics, the approach of trainer and personal assistant to disabled athlete, create the environment for self-realization and self-knowledge of oneself, for improving his/her image, for achieving personal goals and creating the social ties. On a sample of 77 disabled people we monitor the motives for sport, the opinion to function of sport and also how the healthy people share the help for socialization. We found out, that in case of 35 % of respondents dominate the self-realization and improving the health state (26 %). 29 % perceive the sport activity as a meaningful usage of leisure time and for 25 % it is the possibility for social contact. Friends of 37 % of respondents help them the most, mainly in psychological support.
Key words: Social training, sport ethics, motives for sport, physically disabled people, wheelchair man.

Ethics in the work of social workers
Abstrakt: Autorka v príspevku poukazuje na dodržiavanie etických princípov sociálnej práce a na schopnosť sociálnych pracovníkov dešifrovať verbálne a neverbálne prejavy klienta. Príspevok prináša zistenia získané z vyhodnotenia prieskumu, ktorý sa zameriaval na vonkajšie súčasti prejavu, ovplyvňujúce samotnú komunikáciu a priebeh stretnutia sociálneho pracovníka s klientom.
Kľúčové slová: Etika, etické princípy, klient, sociálny pracovník, verbálna a neverbálna komunikácia.

Abstract: The author points out the contribution to the ethical principles of social work and social workers' ability to decipher the verbal and nonverbal expressions of the client. This paper reports the findings obtained from the evaluation survey, which focused on the external parts of speech, communication and influencing the actual conduct of meetings of a social worker with the client.
The key words: Ethics, ethical principles, client, social worker, verbal and nonverbal communications.

I cez mnohé nepriaznivé skutočnosti, ktoré sociálnu pedagogiku sprevádzajú od začiatku až po súčasnosť, svoje miesto, ktoré zaujala v systéme vied o človeku, výchove a spoločnosti jej právom patrí. Stala sa integrálnou a veľmi dôležitou súčasťou celej vedy o výchove detí a mládeže, ktorá je metodologicky i terminologicky zastrešená. Metodológia vied, do ktorej spadá aj sociálna pedagogika, je určitá veda o princípoch, stratégiách, procedúrach, nástrojoch i normách fungovania a rozvoja, objektívneho poznávania a praktického pretrvávania objektívnej reality.

Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave v období november 2008 – október 2010 realizovala vďaka podpore Európskeho sociálneho fondu v rámci Operačného programu Zamestnanosť a sociálna inklúzia projekt ,,Edukácia a Partnerstvo – kvalita a pomoc v prospech klienta“.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky, Česká rada humanitárních organizací a pět členů Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu České republiky se otevřeným dopisem obracejí na ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka se žádostí o zrušení úhradové regulace služeb sociální péče. Autoři a signatáři dopisu v něm vyjadřují přesvědčení, že důvody jejího zavedení související s někdejšími legislativními změnami již pominuly a nyní právě odstranění regulace pomůže ke kvantitativnímu i kvalitativnímu rozvoji sociálních služeb. Zkušenosti a praxe jiných evropských zemí jasně ukazují na trend uplatňovat i v oblasti sociálních služeb tržní nástroje s možností tvorby zisku obdobně jako v jiných odvětvích.

Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky a Národní rada osob se zdravotním postižením České republiky vyjadřují hluboké znepokojení nad snahami o zásadní zvýšení finanční participace uživatelů inkontinenčních pomůcek na jejich úhradě a přenesení jejich úhrady do systému sociální péče.

Burnout syndrom, čili syndrom vyhoření, je proces, který vzniká u některých osob dlouhodobě angažovaně a intenzivně pracujících s lidmi, nejčastěji v tzv. pomáhajících profesích. Projevuje se na úrovni fyzické, psychické i sociální. Základní charakteristikou je naprosté vyčerpání sil pracovníka spojené s emoční únavou, pocity beznaděje a ztráty energie, podrážděnost.
Lidé trpící burnout syndromem mají pocit, že za náročnou práci nejsou dostatečně odměněni, a to nejen finančně – chybí jim lidské ocenění. Jsou unavení, mohou propadat úzkostným či depresivním stavům, cítí, že nemohou dále pomáhat ostatním.
Paradoxně syndrom vyhoření není závislý na věku, inteligenci, vzdělání, délce praxe, ani době, po kterou je práce vykonávána. Dokonce ani předpoklad, že daleko častěji se burnout syndrom týká žen, se nepotvrdil (Kupka, 2008). Nejnovější pohledy poukazují navíc na to, že burnout syndrom se nemusí objevovat pouze v tzv. pomáhajících profesích, ale i u dalších zaměstnaneckých kategorií (advokáti, úředníci, sportovci, umělci), a že se dokonce objevuje i v kategoriích nezaměstnaných (Křivohlavý, 1998).

Odborný měsíčník Sociální služby je nejrozšířenějším periodikem v oblasti sociálních služeb v České republice. Jeho vydavatelem je Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky (APSS ČR), největší profesní organizace sdružující poskytovatele všech typů a druhů sociálních služeb v ČR. Její členskou základnu v současnosti tvoří více než 720 organizací, což znamená přes 1600 registrovaných služeb.

ÚVOD
Situácia v sociálnej práci sa za posledných dvadsať rokov zmenila zásadným spôsobom. Počiatkom deväťdesiatych rokov, odkedy na Slovensku datujeme éru vysokoškolského vzdelávania v sociálnej práci, sa menila nielen štruktúra a obsah vzdelávania, ale aj status sociálnych pracovníkov. Úspešné etablovanie profesie v oblasti tzv. pomáhajúcich disciplín podporila v tom období aj prvá právna definícia pojmu sociálna práca v zákone č. 195/1998 Z. z. o sociálnej pomoci. Časom vznikla potreba legislatívne upraviť aj supervíziu ako integrálnu súčasť výkonu sociálnej práce. Dnes je vo viacerých právnych normách upravená nielen profesia sociálneho pracovníka, ale aj supervízia, napríklad v zákone č. 305/2005 Z. z. o sociálnoprávnej ochrane detí a sociálnej kuratele a v zákone č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách.