Tenhle text píšu s představou, že lepší znalost charakteru nebezpečí, kterému jest nám čelit, snižuje míru nejistoty a tím také míru strachu.
Věda je někdy nelogická. Viry prý nejsou živé, ačkoliv se úspěšně rozmnožují (=replikují), protože k tomu potřebují živé buňky. Toxoplasma potřebuje ke svému vývoji kočku, a nikdo neřekne, že není živá. Viry jsou tedy malí ne-tvorové, kteří přicházejí do živých organismů s cílem se namnožit co nejvíc.
Živé organismy na jejich počínání reagují různě. Například v našem střevním mikrobiomu žije celá řada virů, aniž by nám škodila a některé nám pomáhají. Dokud se člověk nevydělil řadou hygienických opatření z kontaktu s živou přírodou, proběhla celá řada infekcí ve věku, kdy člověku neublížily. Například před stoletím prodělala většina dětí nákazu polioviry, tedy viry dětské obrny, v časném věku a nemoc proběhla jako několikadenní průjem a dítě bylo imunizováno. Podobné to bylo se žloutenkou typu A. Pak se pitná voda začala pečlivě čistit a infekce s horšími následky se dostavily až v pozdějším věku.
Ilustrácia: Radkin Honzák