Únavový syndrom a fibromyalgie jsou jako dva ušpinění sirotci, ke kterým zaujímá čistotná medicínská společnost velmi odtažitý postoj. Do diagnostických klasifikačních systémů chvíli patří, chvíli nepatří, hledání jejich etiopatogeneze se odvíjí od lokálního nacionálního folkloru. V Německu se lékaři cíleně zaměřují na kardiovaskulární systém, ve Francii na játra, v USA na předpokládanou poruchu imunity a v Anglii na psychosomatiku. Ale již před několika roky zazněla z Austrálie myšlenka, že příčinu je nutné hledat ve střevech (1).
S objevením významu střevního mozku (gut brain) a střevního mikrobiomu, je nejen možné, ale patrně účelné, se k této nosné myšlence vrátit. Je tu pro to někololik pádných důvodů. Střevní mozek je reprezentován rozsáhlými nervovými pleteněmi ve střevní stěně a obsahuje nejméně stejný počet neuronů, jako celá mícha. Na něj je obousměrnými komunikačními kanály navázán imunitní systém a neméně pevná je i spolupráce se střevním mikrobiomem. Ten má za úkol nejen zpracování potravy, účast na imunitě, ale také výrobu mnoha molekul nezbytných pro metabolismus, imunitu i aktivitu centrálního nervového systému (CNS). Zde vzniká většina z celkové produkce neurotransmiterů. Spojení s CNS je jednak cestou nervus vagus, jednak přímé prostřednictvím molekul uvolňovaných do krevního oběhu, jednak zprostředkovaně přes vazby na imunitní systém.