Bavlna, kdysi označována jako bílé zlato, nyní se o ní mluví spíše jako o prokletí Uzbekistánu. Ukazuje se, že jde o velmi komplikovány případ závislosti na něčem, co je příčinou a řešením rozvojových deficitů v tomto asijském státě. Jaké jsou sociální a lidskoprávní důsledky pěstování této monokultury?

Historie pěstování bavlníku sahá do 19. století, kdy současná teritoria Uzbekistánu byla částečně obsazena ruským impériem. S nástupem průmyslové revoluce poptávka po bavlně, jakožto klíčové surovině pro výrobu textilií, stoupala v industrializujících se zemích. V ruském impériu textilní průmysl patřil mezi nejvíce rozvinuté typy průmyslu. V plánech ruského cara bylo založit na území Turkestánu rozsáhlé plantáže bavlny, aby se impérium stalo nezávislým na dodávkách ze Spojených států. Tyto plány byly však narušené první světovou válkou, kdy došlo k zániku říše a vzniku Sovětského svazu.

Se vznikem Uzbecké sovětské socialistické republiky v roce 1924 byl položen začátek proměny bývalého Bucharského emirátu do hlavního zdroje bavlny pro celý Sovětský svaz. Samotný proces kolektivizace, tj. nedobrovolného slučování bývalých soukromých zemědělců do družstev, neprobíhal hladce a až teprve ve třicátých letech dvacátého století byl konsolidován. Před nástupem komunistického režimu bavlna se pěstovala pouze v oblasti Ferganského údolí.

Forced cotton harvesting in Uzbekistan - photo HRW

Koncem minulého století vyprodukoval Uzbekistán zhruba 2,5 milionu tun bavlny, což představovalo více než 20 procent celosvětové produkce bavlny. Pěstování bavlny zásobovalo nejenom textilní průmysl v Sovětském svazu, ale i centrální vládu v Kremlu tvrdou měnou, díky exportu na světové trhy. Jaké to však mělo ekonomické a hlavně environmentální dosahy na uzbecké obyvatelstvo? Je bavlna prokletím pro Uzbekistán, nebo startérem pro rozvoj státu?

Během sovětského období bavlníkové plantáže zabíraly až 98 % celkové plochy určené pro pěstování technických plodin v Uzbekistánu. Celková rozloha plantáží v osmdesátých létech činila více než 2 miliony hektarů (což tvoří 4,47 % rozlohy republiky) a podíl republiky na dodávkách bavlny podnikům SSSR přesahoval.

Cotton in post-Soviet times

Nedávno Medzinárodný záchranný výbor uverejnil zoznam desiatich nízkopríjmových krajín, ktoré v roku 2019 budú čeliť humanitárnej kríze. Práve tieto štáty sú už teraz zdrojom dvoch tretín utečencov a utečeniek na našej planéte. Je medzi nimi i Jemen, ktorý sa zmieta už štyri roky vo vojne. Netreba lamentovať nad „utečeneckou krízou“ na sociálnych sieťach, ale snažiť sa jemenským rodinám reálne pomáhať.

Jemenská kríza - foto UN news

Dvanásť mesiacov realizovala rozvojové projekty, ktoré dávajú albánskym deťom z vylúčených komunít vzdelanie, a teda i šancu na lepší život. Viac zo svojich zážitkov a skúseností z ročného pobytu v Albánsku priblížila rozvojová dobrovoľníčka – Veronika Zimová.

Už dlho držala v hlave plán – v budúcnosti pracovať v oblasti humanitárnej a rozvojovej spolupráce. Preto bolo dobrovoľníctvo pre Veroniku logickým medzistupňom medzi univerzitou a terénnou prácou v tzv. rozvojovom svete. Po štúdiu medzinárodných vzťahov teda zareagovala na aktuálne výzvy dobrovoľníckych pozícií od organizácie ADRA Slovensko. Po úspešnom pohovore nasledovala povinná stáž v bratislavskej kancelárii vysielajúcej organizácie, predodchodový tréning a oboznámenie sa s očakávaniami i úlohami od hosťujúcej ADRA Albánsko.

Pohľad do vnútrozemia Albánska

Pomáhať núdznym v oblastiach, ktoré sa zmietajú v humanitárnej kríze, možno i formou vysielania humanitárnych dobrovoľníkov a dobrovoľníčok priamo na miesta, postihnuté vojnou, zemetrasením či tajfúnom. Samotnému vyslaniu však predchádza dôsledná príprava, na ktorej si ADRA Slovensko dáva mimoriadne záležať.

EU Aid volunteers - pripravení na svoju misiu

Do dobrovoľníckej iniciatívy „EU Aid volunteers“, ktorú pred časom spustila Európska komisia, sa zapojila ako prvá slovenská mimovládka aj humanitárna a rozvojová organizácia ADRA Slovensko. Bol to logický krok, keďže sa budovaniu zmysluplného dobrovoľníctva doma, ale i vo svete dlhodobo venuje. Doteraz pripravovala mladých ľudí na svoje „misie“ do tzv. rozvojových krajín. Nedávno svoje portfólio rozšírila o manažment humanitárnych dobrovoľníkov a dobrovoľníčok. Projektová manažérka ADRA Slovensko, Alena Horváthová, v rozhovore približuje, ako vyzerá celá príprava na takýto dobrovoľnícky pobyt v krajine, sužovanej humanitárnou krízou.

Zapôsobiť textom na čitateľa znamená nielen vytvoriť brilantný obsah, ktorý púta už svojimi prvými slovami, ale dôležitá je i bezchybná štylistika a gramatika. Ak sa začítame do textu, ktorý má gramatické chyby, o chvíľu si uvedomíme, že obsah nevnímame, zato nám do očí bijú nespisovné výrazy či hrúbky. Nepovažujme však slovenskú gramatiku za nevyhnutné zlo. Každý z nás je omylný, a preto ak si potrpíte na kvalitu písomného prejavu, zverte nám svoje materiály na jazykovú, štylistickú alebo predtlačovú korektúru. Ak ste sa rozhodli, že napíšete publikáciu, môžete nás požiadať o redakčnú úpravu textu – odborného alebo beletrie. Viac TU

On the frontier of Europe and Asia lays a country that has become a praised tourist destination during the last decade. Economy is backing up from a soviet dead end, civil society is striving for democratization, EU cooperation has been clearly carved into local notion and project banners. An unaware tourist may think of war as long gone, however, it has left behind 290 000 internally displaced people. This number corresponds to the population of Iceland.

Inside the IDP re-settlement in Tserovani

O humanitárnom dobrovoľníctve s pridanou hodnotou v post-konfliktných krajinách
Humanitárne dobrovoľníctvo: zasiahnuť všade tam, kde si prírodná katastrofa či spoločenský konflikt intervenciu vyžaduje

Slovenská humanitárna a rozvojová organizácia ADRA Slovensko oslavuje tento rok dvadsaťpäť rokov svojej existencie. Dlhodobo sa venuje budovaniu zmysluplného dobrovoľníctva doma, ale pripravuje a vysiela aj globálnych dobrovoľníkov a dobrovoľníčky do tzv. rozvojových krajín. Od roku 2017 je zapojená do európskeho projektu ‘Humanitarian volunteering management – HVM‘, teda manažmentu humanitárnych dobrovoľníkov a dobrovoľníčok. Hlavný donor projektu, Európska komisia, svojím sloganom: „We care. We act.“, vyjadruje jeho cieľ dostatočne jasne – treba zasahovať všade tam, kde si prírodná katastrofa či spoločenský konflikt intervenciu vyžaduje.

Ako celý proces prípravy, manažmentu a udržateľnosti humanitárneho dobrovoľníctva, ale aj samotného výberu mladých ľudí na takúto misiu prebieha (a v čom je unikátny tento projekt oproti iným organizáciám), sa dozviete z rozhovoru s Danielom Kabom – riaditeľom organizácie ADRA Slovensko.

Daniel Kaba počas prezentácie o aktivitách ADRA Slovensko

Although cooperatives are efficient structures for small-scale producers, they are perceived very negatively in the post-Soviet countries. Instead of the democratization, sovereignty and economic benefits, Soviet cooperatives (or kolkhozes), delivered rather land grabbing and nationalization of private sector. While European or North-American cooperatives were centres of thriving economic life, Soviet kolkhoz was a tool for five-year planning and economic regulation. Is it even possible to work with the idea of cooperatives in such environment? Yes! Georgia is the case where “modern” cooperatives are flourishing with proper campaigning and advocacy.

Agricultural project of People in Need NGO in Terjola region in Georgia

Gruzínsko ako najmladšia a stále pomerne krehká demokracia v kaukazskom regióne, predstavuje prioritnú krajinu zahraničnej rozvojovej spolupráce Českej republiky (a tiež Slovenskej republiky). S tým, ako tam vyzerá rozvojová spolupráca v praxi, sa začiatkom leta oboznámila skupina študentov, študentiek a pedagogičiek z Katedry medzinárodných rozvojových a environmentálnych štúdií Univerzity Palackého v Olomouci v rámci terénnej exkurzie – s podporou Českej rozvojovej agentúry (ČRA).

Zdroj: https://en.wikipedia.org/wiki/International_recognition_of_Abkhazia_and_...

Gruzínsko možno považovať za demokraciu krehkú práve pre jej zamrznuté konflikty s Južným Osetskom a Abcházskom. Tým pádom je tam vysoký počet vnútorne presídlených osôb (IDPs), na pomoc a podporu ktorých plynú do tejto krajiny Východného partnerstva značné prostriedky z balíka rozvojovej pomoci, resp. spolupráce EÚ a ďalších donorov.

Doris Enders, Theresa Ulbrich a Saša Pribišová sa stretli v európskom dobrovoľníckom projekte v sirotinci CARAN v dedinke Liberdade. Vodu na pitie si prevárajú, kocky ľadu v nápojoch odmietajú, spoznávajú svet Mozambiku najmä očami detí. Ich biela pokožka priťahuje pohľady domácich ako magnet. Devätnásfmiliónový Mozambik patrí do desiatky najchudobnejších krajin sveta, ktorý Dora, Thesa a Saschka vďaka programu GLEN (Global Education Network of Young Europeans) spoznávajú svojsky, na vlastnej koži...

Dĺžka filmu. 12 min

Adéla Hemelíková je studentkou Mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Díky stipendijnímu programu na podporu studentských mobilit a stáží (tzv. Stipendijní program UP) mohla vyjet na dvouměsíční stáž do Indonésie – na souostroví Pulau Banyak, které se nachází několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry.

Na souostroví Pulau Banyak se nachází 99 ostrovů, většina z nich je neobydlených. Česká Zoo Liberec zde implementuje ochranářsko-vzdělávací projekt, který se zaměřuje na mořský ekosystém. Zdejší ostrovy jsou obklopeny korálovými útesy, ale ničivé rybářské techniky vedly k ohromnému úbytku místní biodiverzity. Z tohoto důvodu zde Zoo Liberec iniciovala in situ projekt Korálových školek, jehož cílem je obnovit korálové útesy a do jejich obnovy zapojit také místní komunity.

Indonésie je často uváděna jako modelová země v boji proti chudobě. Jedním z důvodů je rozsáhlá síť mikrofinančních institucí, které jsou schopné poskytovat chudým lidem mikropůjčky, díky kterým mohou více investovat do svého podnikání a tím ho efektivně nastartovat. Bank Rakyat Indonesia (BRI) a její unikátní systém Unit Desa se stal první komerčně fungující mikrofinanční institucí na světě.

Od roku 1984 je Bank Rakyat Indonesia (BRI) zcela finančně nezávislá, funguje udržitelně a zároveň se jí daří cílit i na nejchudší obyvatele Indonésie. Stala se prvním komerčním mikrobankovním systémem na světě a dodnes zůstává největší komerční institucí tohoto typu. Díky své dlouhodobé profitabilitě je BRI pevnou součástí indonéského finančního systému.

Chudí lidé umí a chtějí šetřit peníze, a pokud tak nedělají, je to spíše důsledek nedostatku příležitostí. Pro spoustu lidí je toto tvrzení překvapivé, jelikož koncept mikrofinancování (zejména mikropůjček) je u nás stále poměrně novým a neznámým pojmem. Mikropůjčky a ostatní služby však mohou být účinným nástrojem v boji proti chudobě.

Mikrofinanční instituce (MFIs) zajišťují, že chudí lidé mohou využít finančních služeb, které jsou uzpůsobeny jejich potřebám. Díky MFIs nejsou chudí lidé odkázáni na různé neformální poskytovatele, jako jsou například lichváři. Jak tedy chudí lidé spravují své finance a čím jsou mikrofinanční služby specifické?

Projekt OZ Maendeleo / svojpomocná skupina farmárov