Adéla Hemelíková je studentkou Mezinárodních rozvojových studií na Univerzitě Palackého v Olomouci. Díky stipendijnímu programu na podporu studentských mobilit a stáží (tzv. Stipendijní program UP) mohla vyjet na dvouměsíční stáž do Indonésie – na souostroví Pulau Banyak, které se nachází několik desítek kilometrů od západního pobřeží Sumatry.

Na souostroví Pulau Banyak se nachází 99 ostrovů, většina z nich je neobydlených. Česká Zoo Liberec zde implementuje ochranářsko-vzdělávací projekt, který se zaměřuje na mořský ekosystém. Zdejší ostrovy jsou obklopeny korálovými útesy, ale ničivé rybářské techniky vedly k ohromnému úbytku místní biodiverzity. Z tohoto důvodu zde Zoo Liberec iniciovala in situ projekt Korálových školek, jehož cílem je obnovit korálové útesy a do jejich obnovy zapojit také místní komunity.

Indonésie je často uváděna jako modelová země v boji proti chudobě. Jedním z důvodů je rozsáhlá síť mikrofinančních institucí, které jsou schopné poskytovat chudým lidem mikropůjčky, díky kterým mohou více investovat do svého podnikání a tím ho efektivně nastartovat. Bank Rakyat Indonesia (BRI) a její unikátní systém Unit Desa se stal první komerčně fungující mikrofinanční institucí na světě.

Od roku 1984 je Bank Rakyat Indonesia (BRI) zcela finančně nezávislá, funguje udržitelně a zároveň se jí daří cílit i na nejchudší obyvatele Indonésie. Stala se prvním komerčním mikrobankovním systémem na světě a dodnes zůstává největší komerční institucí tohoto typu. Díky své dlouhodobé profitabilitě je BRI pevnou součástí indonéského finančního systému.

Chudí lidé umí a chtějí šetřit peníze, a pokud tak nedělají, je to spíše důsledek nedostatku příležitostí. Pro spoustu lidí je toto tvrzení překvapivé, jelikož koncept mikrofinancování (zejména mikropůjček) je u nás stále poměrně novým a neznámým pojmem. Mikropůjčky a ostatní služby však mohou být účinným nástrojem v boji proti chudobě.

Mikrofinanční instituce (MFIs) zajišťují, že chudí lidé mohou využít finančních služeb, které jsou uzpůsobeny jejich potřebám. Díky MFIs nejsou chudí lidé odkázáni na různé neformální poskytovatele, jako jsou například lichváři. Jak tedy chudí lidé spravují své finance a čím jsou mikrofinanční služby specifické?

Projekt OZ Maendeleo / svojpomocná skupina farmárov

Je absolventkou Medzinárodných rozvojových štúdií na Univerzite Palackého v Olomouci a členkou neziskovej organizácie Maendeleo, ktorú spravujú absolventi a absolventky spomínaného odboru. Prečo sa rozhodla so spolužiakmi a spolužiačkami ísť do tohto časovo i finančne náročného projektu podpory lokálnych farmárov a farmárok na africkom kontinente, vysvetľuje v rozhovore Zuzana Břehová.

Ryze ženská svépomocná skupina farmářek - foto Zuzana Břehová

Pri založení neziskovky Maendeleo stáli dvaja mladí ľudia: Martin Schlossarek a Gabka Freislerová. Obaja študovali magisterský program na Katedre rozvojových a environmentálnych štúdií (KRES) a v lete roku 2011 vyrazili aj vďaka podpore katedry cez Vavrouškovo štipendium do Tanzánie na stáž. Martin tri mesiace zbieral dáta k diplomovke na tému ‘Príčiny a dôsledky chudoby v okrsku Utengule / Usangu', rozprával sa s ľuďmi na dedinách a vymýšľal, ako by im mohol pomôcť – dostať sa von zo začarovaného kruhu chudoby. Z výskumu i z rozhovorov nakoniec vzišlo to, čo dnes Maendeleo robí – účelové požičiavanie peňazí ľuďom na rozvoj drobného poľnohospodárstva a podnikania.

Slovenské občianske združenie Dvojfarebný svet v Eldorete realizuje rozvojový projekt, podporený grantovou schémou SlovakAid. Ten výučbovými kurzami a pobytom v biznis inkubátore podporuje miestne ženy z marginalizovaného prostredia. Koordinátorka projektu, Zuzana Kralinská, v teréne dohliada na napĺňanie aktivít a zaznamenávanie výsledkov projektu. Nie je ich málo.

Foto: Maria Muhl - Študentky pletacieho kurzu

Zuzana Kralinská ešte ako študentka misijnej a charitatívnej práce na VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety navštívila v roku 2014 Rwandu ako rozvojová dobrovoľníčka. O pár rokov neskôr vycestovala do Kene som na trojmesačnú stáž. No z trojmesačnej stáže sa nakoniec vykľul dvojročný pobyt. Momentálne v meste Eldoret koordinuje projekt s názvom „Podpora nezávislosti a ekonomickej samostatnosti znevýhodnených žien zo slumu Langas”, financovaný vďaka podpore zo strany Slovenskej Republiky. Lokálnym parnerom projektu je Detský domov pre dievčatá Sv. Bakhity.

Lekárka a členka Tropického tímu na VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave, Alexandra Mamová, vycestovala na svoju prvú misiu (prvý rozvojový projekt) do Etiópie ešte ako študentka medicíny. Vyslovene nemocničný projekt ju čakal až v Južnom Sudáne, na ktorom už ako gynekologička pôsobila sama, a ktorý ju otestoval i naučil najviac – medicínsky i ľudsky.

MUDr. Mamová pri ultrazvukovom vyšetrení pacientky

V rámci dobrovoľníckeho pobytu v Etiópii pracovala v stacionári so ženami a s deťmi, ktorým bola poskytovaná sociálna opatera a prípadná zdravotná starostlivosť. Tiež tam fungoval anti-malnutričný program – zameraný na boj s podvýživou, ktorý Alexandra ešte ako študentka medicíny pod dozorom starších kolegov koordinovala. Na nemocničné projekty na africkom kontinente sa pod hlavičkou VŠ zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave dostala až s praxou. Najprv s atestovaným lekárom ako výpomoc a až potom sama. V Južnom Sudáne bola ako lekárka-gynekologička viackrát a vlastne najdlhšie. Preto si na tento projekt spomína najčastejšie.

Nasir Jalili – slovenský vedec – parazitológ, pochádzajúci z Afganistanu, sa rozhodol, že v jeho rodnom meste Mazar e Sharif postaví školu a umožní získavať vzdelanie v dôstojných podmienkach chlapcom, ale aj dievčatám pod jednou strechou. Že to myslí naozaj vážne, dokázal aj vlastnými finančnými prostriedkami, ktoré do projektu vložil.

Krátko po otvorení prvej časti školy v roku 2016
Hnevala ho negramotnosť

Prekážalo mu, že Afganistan stále patrí ku krajinám, kde je veľmi veľa negramotných ľudí, najmä žien. Ambiciózny projekt, ktorý vypracoval vedcov bratranec, predpokladal vo finálnej fáze 16 tried pre 600 žiakov a zamestnanie asi pre 20 učiteľov. Štyridsaťárový pozemok na stavbu mu dal do prenájmu Alam Khan Azadi, parlamentný poslanec za provinciu Balch. Mimochodom, v tejto provincii je i rodisko Zarathustru, zakladateľa zoroastrizmu.

Do Beninu – státu, který se nachází vedle Nigérie v oblasti západní Afriky, jsem se dostala skrze program GLEN. V lednu 2017 jsem poslala přihlášku, následovalo výběrové řízení v Praze a kvalitní přípravné semináře se zahraničními kolegy ve Francii i Německu. V organizaci CREDI-ONG jsem pak strávila 4 měsíce, plné nezapomenutelných zážitků a důležitých zkušeností.

Organizace CREDI-ONG se nachází ve vesnici Zinvié v jižní části Beninu. Má zhruba 25 placených zaměstnanců a každý rok vítá stovky stážistů z beninských vysokých škol, kteří se zde přijíždějí přiučit dobré praktiky chovu ryb, pěstování plodin, chovu zvířat, ekoturismu či ochrany životního prostředí.

Svépomocná spořící skupina

Po období povolebných nepokojov a politickej nespokojnosti Keňu zastihlo priskoré obdobie dažďov. S dažďami sa dostavili aj záplavy. Presne v polovici marca sa po niekoľkohodinovom lejaku vylialo pár riek zo svojich korýt a zaplavilo celé oblasti. Miesto nášho rozvojového projektu v Joske, kde prevádzkujeme internátnu školu pre 385 detí, neostalo výnimkou.

Už niekoľko dní Keňu sužujú záplavy, ktoré spôsobilo nárazové obdobie dažďov. Vyliata voda z riek zaplavila dňa 15. 03. mnoho oblastí, pričom so sebou strhla niekoľko mostov, desiatky aút, prístrešky, zvieratá, ale aj ľudí. Doteraz zahynulo okolo päťdesiat kenských obyvateľov. Najviac postihnuté boli oblasti okolo Nairobi, Machakos, Kitui, Nakuru, Narok a Taita Taveta. Náš projekt v Joske je postihnutý takisto.

V období daždov školský autobus neprejde

Začiatkom augusta 2017 si Keňania vyberali okrem prezidenta aj nových členov parlamentu, guvernérov a ďalších zástupcov ľudu. Najväčšiu pozornosť však na seba (tak ako v roku 2013) strhávala voľba prezidenta. Nezaobišla sa bez konfliktov medzi obyvateľmi, resp. medzi príslušníkmi konkrétnych kmeňov. Koordinátori projektov rozvojovej spolupráce SR v Keni situáciu pozorne sledovali.

Predvolebné plagáty v Keni v roku 2013

Úradujúca hlava štátu, Uhuru Kenyatta, sa 8. augusta 2017 opäť uchádzala o nové funkčné obdobie. Tento 55-ročný syn niekdajšieho prezidenta Kene (prvého po vyhlásení nezávislosti od britskej koloniálnej vlády) toho obyvateľom v kampani nasľuboval vela. Napríklad veľké projekty v oblasti infraštruktúry, ktoré by mala podporiť Čína.

Nielen obyčajní lokálni ľudia či diplomati v Keni, ale aj my – humanitárni a rozvojoví pracovníci zo SR, sme očakávali opakované víťazstvo Kenyattu. Ako dvojo predošlých volieb, ani teraz sa zároveň neočakávalo, že prebehnú úplne demokraticky a pokojne, a že zvíťazí naozaj kandidát ľudu.

Začiatkom leta 2017 som sa vydala do Srbska a pôsobila tam ako dobrovoľníčka v svoch utečeneckých táboroch. Moje kroky smerovali na severozápad Srbska – do Šidu na hraniciach s Chorvátskom. Vycestovala som sem v rámci českého spolku Pomáhejme lidem na útěku (PLNU), ktorý v oblasti pomoci utečencom pôsobí už druhý rok. Jeho cieľom je zlepšovať podmienky ľudí v táboroch, zároveň šíriť osvetu o tejto problematike v Českej republike.

Obyvatelstvo starodávného Kurdistánu, horské krajiny ležící na jihovýchodě Turecka, zahrnující také severní oblasti Iráku, Íránu a Sýrie v poslední době poměrně hlasitě usiluje o vlastní stát. Loni na podzim proběhlo v iráckém Kurdistánu referendum o nezávislosti. Přineslo referendum zlepšení či zhoršení jejich postavení v Iráku? A kdo se postavil na jejich stranu?

Označení Kurdistán je pouze geografické pojmenování území, na kterém Kurdové žijí. Tato oblast je téměř 400 tisíc km2 velká (asi 5x větší než Česká republika) a žije zde více než 30 milionů Kurdů. V tomto článku se zaměříme na irácké Kurdy, kteří tvoří jednu pětinu irácké populace žijící především na severu země.

Válku, probíhající na území dnešní Bosny a Hercegoviny, ukončila po čtyřech letech krvavých střetů v roce 1995 Daytonská mírová dohoda. Laicky bychom se tak mohli domnívat, že více než dvacet let poté je situace v této krásnou přírodou oplývající balkánské zemi přinejmenším politicky a hospodářsky stabilizovaná. Přítomnost mezinárodních institucí a potřeba existence místní organizace Nansen Dialogue Centre však naznačují něco jiné.

Všeobecná zdravotní péče (Universal Health Coverage - UHC) je součástí Cílů udržitelného rozvoje. Jak asi probíhá implementace UHC konceptu v Thajsku? Může implementace reformy zdravotní péče napomoci i chudším obyvatelům? Změnila se situace ve zdravotnictví v této rozvojové zemi či nikoliv a v čí prospěch?

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2010 neměla na počátku 21. století přístup ke kvalitní zdravotní péči téměř jedna miliarda obyvatel na celém světě. Někteří z nich dodnes stále ani nemají možnost setkat se s lékařem. Skrze UHC (Universal Health Coverage – Všeobecná zdravotní péče) se má stát kvalitní zdravotní péče dostupná všem.

Infekčné ochorenia predstavujú v Keni výraznú záťaž populácie. Ministerstvo zdravotníctva identifikovalo infekčné ochorenia (predovšetkým maláriu, HIV, tuberkulózu, akútne respiračné infekcie a hnačkovité ochorenia) ako hlavnú príčinu chorobnosti a úmrtnosti populácie. Tieto ochorenia sú preventabilné imunizáciou, manažmentom životného a environmentálneho prostredia (prístupom k pitnej vode, sanitáciou a hygienou, stavom znečistenia a bezpečnosťou potravín) a prostredníctvom systému dohľadu nad výskytom infekčných ochorení- surveillance.

Prednáška - analýza hlásených dát, foto: Zuzana Kráľová